Neřešitelný Afghánistán

Podle listu The New York Times se řada západních diplomatů v Afghánistánu shoduje v tom, že místní prezidentské volby byly zfalšované. Předběžné výsledky napovídajíí, že zatím vede dosavadní prezident Karzáí, který pravděpodobně už v prvním kole získá potřebných 50% hlasů. Diplomaté ale zároveň odhadují, že možná až 15% volebních místností existovalo pouze „na papíře“ – nikdy nebyly otevřeny, nikdo v nich ve skutečnosti nevolil. Nicméně z nich ke sčítací komisi proudí tisíce hlasů právě pro Karzáího. V některých provinciích se tak může stát, že počet hlasů pro stávajícího prezidenta převýší počet registrovaných voličů. The New York Times v této souvislosti cituje i opoziční kandidáty a provinční lídry, kteří se shodují v jednom: lidé budou nové vládě věřit ještě méně než dosud a budou ve větší míře přecházet na stranu Talibanu.

Informace o falšování voleb přichází jen pár dnů poté, kdy americký nálet zabil téměř sto lidí, mezi nimi pravděpodobně mnoho civilistů i dětí. Nálet byl namířen proti Talibancům, kteří se zmocnili několika cisteren s palivem. Nicméně jsou to právě nálety, při nichž umírají civilisté, které proti spojencům obracejí stále více místních lidí. Velení NATO si je problémů samozřejmě vědomo, ale tvrdí, že najít úspěšnější strategii zatím není možné především kvůli nedostatku vojáků.

Za této situace vypadá jako nadějná, ale zároveň trochu utopická iniciativa Německa, Francie a Velké Británie, aby se ještě letos konala konference OSN o Afghánistánu, která by měla „Afghánce povzbudit k převzetí odpovědnosti za vlastní zemi“. Realisticky vzato totiž dnes situace vypadá spíš tak, že spojenci buď vyšlou do Afghánistánu další jednotky a budou u moci držet zkorumpovanou Karzáího vládu jako alternativu naprostému chaosu. Nebo rezignují a postupně budou území vyklízet.

Ani jedna z těch možností nevypadá jako úspěch. Ani pro Afghánce ani pro spojence.