No, no limit!
Hra, ve které jde o prolomení takzvaných limitů těžby uhlí, přitvrzuje. Úřednický kabinet stáhl bez jasného vysvětlení ze sněmovny svůj návrh novely horního zákona a vše nasvědčuje tomu, že těžařům umetá cestu k budoucí těžbě „za čárou“.
Novelizovaný horní zákon neměl přinést žádnou revoluci, měnil se jenom v detailech. Ty však byly pro současné i budoucí spory o tom, kde těžit uhlí, docela podstatné. Současná podoba horního zákona je totiž v některých bodech natolik vágní, že umožňuje donekonečna odkládat strategická rozhodnutí. Týká se to hlavně „odepsání“ uhelných zásob.
Pokud je uhlí „odepsané“, znamená to, že stát s jeho těžbou v budoucnosti nepočítá a těžaři s ložisky nemohou počítat ve svých plánech. Od začátku devadesátých let se přitom v Česku udržuje paradoxní situace, kdy sice existují limity těžby, za které těžební stroje nesmí jít, k odepsání uhlí za tyto limity ale nedošlo.
Ne že by nebyla snaha. Obec Horní Jiřetín například o odpis zásob požádala už v roce 1992. Problém ale nastal tehdy, když se ukázalo, že těžebním společnostem majícím na neodepsané uhlí nárok zákon neurčuje, do kdy mají dodat podklady nutné k tomu, aby se o odpisu zásob mohlo vůbec začít jednat. Podklady nedodala společnost Czech Coal – tehdejší Mostecká uhelná – dodnes.
To měla novela zákona změnit. Nařizovala těžebním společnostem dodat potřebnou dokumentaci do jednoho roku od podání žádosti. Za nedodržení lhůty hrozila pokuta až 20 milionů korun.
Novela prošla Topolánkovou vládou minulý rok a parlament o ni měl hlasovat. Tehdejší ministři životního prostředí a průmyslu Martin Bursík (SZ) a Martin Říman (ODS) ji prezentovali jako „zkrácení cesty k odpisu zásob uhlí pod Horním Jiřetínem a Černicemi“. Nynější stažení novely z parlamentu tuto cestu opěz výrazně prodlužuje.
Současný ministr průmyslu Vladimír Tošovský rozhodnutí vlády zdůvodnil tím, že vznikla nová energetická koncepce – ta s prolomením limitů počítá – a je potřeba nejprve schválit ji. To ale nedává smysl. Energetická koncepce má teprve projít zásadní politickou a veřejnou diskusí a její budoucnost je zatím nejasná. Nová vláda vzešlá z regulérních voleb ji například může změnit.
Naproti tomu novela horního zákona jenom zpřesňovala některé detaily a umožňovala lepší vymahatelnost práva upravujícího těžbu uhlí. Z logiky věci by tedy novela horního zákona měla mít před energetickou koncepcí přednost.
Souboj o to, jestli budou mít díky nejasnostem v horním zákoně těžební společnosti volnější ruce při prosazování svých zájmů nebo ne, každopádně není u konce. Zelení slíbili, že novelu zákona do sněmovny vrátí. Stojí za nimi také sdružení Greenpeace, Kořeny, Naše Beskydy, Hnutí Duha, Zelený kruh a 61 starostů a místostarostů z celé republiky. Výhoda je nicméně stále na straně těžařů.
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
