Pozadí astronaut Brázda
Pozadí astronaut Brázda
Často hledáte, jak…

Audit Jana Macháčka

Hodné, zlé a zakázané schodky

Jan Macháček • Autor: ilustrace: Pavel Reisenauer
Jan Macháček • Autor: ilustrace: Pavel Reisenauer

Francie a Německo se zjevně začínají ubírat úplně jinou cestou ve věci rozpočtové politiky. Francouzský prezident Nicolas Sarkozy promluvil včera na zámku ve Versailles k oběma komorám francouzského parlamentu. Prohlásil, že deficity se dělí na tři druhy. 1. “Dobré schodky“ jsou ty cyklické. 2. “Špatné schodky“ jsou ty strukturální. 3. “Třetí typ deficitu“ bude prý „reabsorbován alokací výnosů z růstu“.

Nemístná pozn. autora – připomíná mi to „špatný“ a „hodný“ cholesterol. Nevím, ale co s tím třetím. Asi jde o francouzskou variaci výroku bývalého amerického viceprezidenta Dicka Cheneyho o tom, že „schodky si na sebe vydělají samy.“

Sarkozy odmítl „šetření“ a „zvyšování daní“ („nikdy to nefungovalo“). Slíbil více investic do budoucnosti: reindustrializaci (to zní pro nás ve střední Evropě dosti děsivě), podpora pro mladé a nezaměstnané a více investic do škol a univerzit.

Dále slíbil vydání dluhopisů, ze kterých se budou financovat prioritní investice. Politici si běžně odporují, takže nepřekvapí, že Sarkozy nakonec mluvil i o„rozpočtových škrtech“(to je snad „šetření“, ne?) a „odvážných“ reformách, které odstraní ty zlé či špatné schodky. Francie prý bude reformovat zdravotnictví a penzijní systém.

Když to shrneme, je zjevné, že Francie, která letos směřuje ke schodku přes 7 procent HDP si s deficity hlavu příliš lámat nehodlá. Většina analytiků se shoduje, že i bez recese či krize by byl francouzský schodek okolo čtyř či dokonce pěti procent.

Jaký to kontrast s Německem! Tamější politická reprezentace právě prokázala, že dělení schodků na cyklické a strukturální (a nějaké další) vůbec neuznává. V Berlíně byla připravena změna ústavy, která od roku 2016 zakazuje federální vládě jakékoli schodky vyšší než 0,35 procent HDP. Jednotlivé spolkové vlády budou mít zakázán schodek úplně. Pro případ neblahého vývoje má ústava obsahovat numerickou tabulku podle které se budou vlády řídit (copak do ústavy patří účetnictví?). Ve výborném textu pro Financial Times to rozebírá Wolfgang Munchau. Přirovnává to k zamčení dveří a následnému zahození klíčů.

Dodejme, že srdce Václava Klause musí plesat. V roce 1996 totiž přišel s nápadem na uzákonění věčně vyrovnaných rozpočtů v České republice. A ještě dodejme, že některé státy USA, které ve své konstituci tuto klauzuli mají, dnes musí sanovat americká federální vláda, protože schodky prostě vznikly bez ohledu na rigidní ústavu (takže ten příměr s klíči sedí).

Důležité je, že se zde rýsuje velká diskrepance pro celou Evropu. Dva nejdůležitější státy eurozóny se hlásí k úplně protichůdným politikám.
A ještě zpátky k cholesterolu. Napadá mne, že ten ústavní zákaz je jako „zakázat cholesterol“ místo předepsání diety a životosprávy.

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].