Co je největším rizikem pro Českou republiku, minimálně do června příštího roku? Kromě prudkého zhoršení zahraničně politické reputace (nejasnosti kolem voleb a Lisabonské smlouvy, nečitelná pozice vůči Spojeným státům a radaru, otazníky kolem registru čerpání evropských peněz) je to skutečnost, že republika směřuje do opravdové vnitropolitické krize.
Důvodem je stále větší odtažitost politických stran vůči Fischerově vládě. ODS se v poslední době snaží naznačovat, že Fischerova vláda je vlastně vládou sociální demokracie a sociální demokracie zase naznačuje, že když bude chtít, prosadí si v parlamentu co chce.
V parlamentu se nebude hlasovat o důvěře či nedůvěře vlády, resuscitace nebo potvrzení mandátu nebude mít takto silnou formu. Potíž je to, že i když se Fischerově vládě nebude něco zásadního v parlamentu líbit, je jí to vlastně málo platné. Potíž je, že pokud bude vláda nespokojena s hlasováním sněmovny, která se může utrhnout ze řetězu, může tak leda podat demisi. Ale dovládnout do června bude muset i v demisi. Vláda ani premiér nemohou udělat „walk out“ ze svého domu jako to dělají Američané když už nemohou utáhnout svou hypotéku.
Největším rizikem je autonomní či paralelní vládnutí zcela nedisciplinovaného parlamentu. Noviny píší, že levice bude vládnout přes parlament. To ale není to hlavní riziko. Levice potřebuje před volbami přeci jen nějaké téma, nemůže si prohlasovat všechno už nyní, ale hlavně není zase tak silná a jednotná. Je tu větší riziko: parlament bude zcela rozebrán a unesen parciálními zájmy, lobbisty, korupčníky a zloději, kteří se vyskytují napříč politickými stranami. Velmi nebezpečný signál je odchod předsedy ODS Mirka Topolánka z parlamentních lavic doprovázený poměrně nevybíravými výrazy a nadávkami na jeho složení. Kdo bude za ODS držet ve sněmovně disciplínu?
Fischerova vláda má a nepochybně bude mít co na práci i bez parlamentu: ČSA, letiště, ekologická zakázka, dostavba Temelína, energetická koncepce, energetická bezpečnost apod.. Potíž je v tom, že parlament si může vládnout sám, paralelně a bez leadershipu. Leccos naznačil zákon o zákazu privatizace letiště. Co když začne parlament takové zákony vydávat jako na běžícím páse? Cigaretová, betonová, hazardní i různé energetické lobby si mohou do června v parlamentu nerušeně vládnout a hrozí, že vláda tomu bude muset jen přihlížet. Že už se to dávno děje? Ano, ale může to být daleko horší.
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
