Jak už se asi všichni dočetli, viceguvernér České národní banky Mojmír Hampl se v rozhovoru pro rakouský deník Der Standard pustil do Mezinárodního měnového fondu (MMF). Ten podle Hampla záměrně přiživoval finanční krizi ve střední a východní Evropě. Důvodem měly být ambice fondu v regionu.
Celá věc se řešila v sérii telefonních rozhovorů mezi šéfem příslušné konstituence (jde o skupinu zemí, kam patří i Česká republika) MMF Belgičanem Willy Kiekensem a guvernérem ČNB Zdeňkem Tůmou. K tématu proběhly i rozhovory Fischer – Janota -Tůma apod. ČNB pak vydala tiskové prohlášení o tom, že Hampl vyjádřil svůj soukromý názor.
Musím se přiznat, že původně jsem se k tomu vyjadřovat vůbec nechtěl. A to proto, že lidem jako Hampl jde především o to, vyvolat takovým rozhovorem vlnu kritiky. Mohou se pak snadno stylizovat do role disidentů, bojovníků za svobodu projevu proti mocným nadnárodním byrokratům (ať už z Bruselu či Washingtonu), kteří jsou podle nich alergičtí na jakoukoli kritiku a oponenturu. Důkazem budiž právě to, že šéfové fondu hned nasupeně telefonovali do Česka a na Hampla si stěžovali.
Je tu pak ještě jedna teatrální dimenze. Hampl nebo jeho názorový souputník Petr Mach vystupují jako obránci zájmů malé ublížené zemičky, se kterou nadnárodní orgány chtějí zatočit. Rozdíl mezi oběma pány spočívá v tom, že jeden získá ve volbách 0,5 procenta hlasů, ale druhý je zástupcem šéfa klíčové státní instituce.
Není třeba rozvádět komu a kde se mají takové projevy zalíbit. Každý ví, kdo jmenuje Bankovní radu ČNB a kdy dojde ke změně na postu guvernéra.
Nyní věcně: je pravdou, že od podzimu 2008 do jara 2009 se ve světovém ekonomickém tisku (The Economist, The Financial Times) objevila řada článků, která házela celý region střední a východní Evropy do jednoho pytle. Texty si vůbec nevšímaly toho, že Polsko či Česká republika jsou na tom jinak než zbytek regionu. Články dokonce přinesly špatně vypočítané tabulky apod. To je sice fakt, ale osobně mi vůbec není jasné, co s tím má mít společného Mezinárodní měnový fond. Ten texty nepsal, ani je neinicioval. V oficiálních materiálech fondu nelze nic z toho, o čem mluví Hampl vystopovat.
Česká republika je akcionářem Mezinárodního měnového fondu. Ministr financí je jedním z guvernérů fondu a na postu může být alternován představitelem ČNB. Pokud má Česká republika zásadní výhrady k práci fondu, může je vyjádřit na oficiálních jednáních a v podobě oficiální kritiky. Může dokonce jednání svojí stížností vyvolat.
Výroky Hampla mohou vést k tomu, že budeme vypadat jako zlobivý akcionář, který vykřikuje a vzteká se na valné hromadě místo toho, aby se třeba pokusil spojit s jinými menšími akcionáři a vytvořil účinnou koalici. V takovém případě je asi lepší akcie prodat.
Takže jde spíše o to, jak budeme vnímáni jako solidní a slušný partner a také o určitá protokolární pravidla.
Je každopádně škoda, že na webových stránkách centrální banky se o tomto „miniskandálku“ a oficiální pozici centrální banky nic nedočteme. Možná to tam leckdo – nejen já – hledal.
…
Petr Mach napsal na ihned.cz text, že půjčujeme Řecku 26 miliard korun. Tak nevím. Navýšili jsme vklad do MMF. Proporcionálně, jako každý a podle pravidel. Řecko MMF ještě oficiálně nepožádalo o pomoc.
A kdyby požádalo, je to v případě Machovy kritiky asi stejné, jako kdyby se vkladatel a majitel účtu ve spořitelně rozčiloval nad tím, že jeho banka půjčila Oděvnímu podniku Prostějov.
A co se půjček MMF týče, ty jsou vždy splaceny a spláceny a proto je tato instituce tak nenáviděná levičáky v třetím světě a v Latinské Americe především. MMF nemá mandát dluhy odpouštět…
A ještě něco. V 90. letech si Česká republika půjčovala u MMF, který asistoval naší ekonomické transformaci. Proč by nám teď mělo vadit, že si chce půjčit někdo jiný? To si opravdu myslíme, že je to tak dlouho, co jsme pomoc potřebovali i my?
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
