Páteční The New York Times přinesl zajímavou zprávu o tom, že Turecko podepsalo s Ruskem dohodu o výstavbě jaderné elektrárny. Je to v této souvislosti v krátké době už druhá zpráva zásadní důležitosti pro Českou republiku i další státy střední Evropy. Rusko totiž uzavřelo nedávno strategickou dohodu s Ukrajinou o levnějším plynu. Rusko také uzavřelo s Ukrajinou dohodu o „nukleárním partnerství“, tedy dlouhodobou smlouvu o rekonstrukci a výstavbě ukrajinských jaderných elektráren. A nyní dotáhlo k úspěchu i vyjednávání s Tureckem. Zvítězí nová idea „jaderného partnerství s Ruskem“ i někde jinde, třeba ve střední Evropě?
Turecko je důležitou zemí NATO i významným spojencem Západu. Evropská unie ale bude přijetí Turecka stále odkládat, jenomže po tom se nemůže divit, že Turecko jaksi hledá v některých oblastech i jiná partnerství. Také v Turecku se podobně jako ve střední Evropě vede debata o přílišné závislosti na Rusku v ropě a zemním plynu a o tom, zda je správné se spojovat s Ruskem ještě navrch i v oblasti jaderné energetiky. Podepsání kontraktu je důležitým vítězstvím tábora těch, kteří říkají, že to nijak moc nevadí, protože jde přeci především o byznys.
Proč je to důležité pro Českou republiku? Zjevně posiluje přímá závislost regionu na ruském plynu. Protože po té, co bude dokončen plynovod Nord Stream pod Baltským mořem, ztratí státy střední a východní Evropy (některé úplně a některé částečně) z hlediska zemního plynu statut tranzitních zemí. Jako cílové země dodávek budou brzy jednoznačně závislejší na Rusku a rozmarech tamější vlády. Kromě kleští Nord Streamu chystá Rusko ještě kleště plynovodu South Stream, zatímco Západ pořád váhá s projektem Nabucco.
Kromě úspěšného plynového tažení se nyní Rusku velmi daří posilovat závislost i v energetice. Po Ukrajině zatahuje do svých sítí i Turecko. Rusové se navíc ucházejí o kontrakt na dostavbu jaderné elektrárny Temelín (a dalších dvou reaktorů, které ČEZ poptává) a pokud bude hlavním kriteriem cena a slib pracovních příležitostí v regionu, je pravděpodobnost vítězství Rusů v tendru docela vysoká.
Abychom pouze nemalovali čerta na zeď, uveďme i důvody, které tohle strašení zlehka zpochybní. Turecko sice podepsalo smlouvu, to ale neznamená, že se bude stavět. Rusové mají dost velké oči a možná přeceňují svoje technologické, výrobní a finanční kapacity. Nedávno Rusko oznámilo totální výměnu svého mírového jaderného arsenálu (40 nových reaktorů), podle mnohých expertů má ale velké oči i v tomto ohledu. A Turecko sice podepsalo smlouvu na reaktor, ale odmítlo zatím podepsat smlouvu o tom, že ruský plynovod South Stream může využívat tureckých teritoriálních vod v Černém moři.
Ale stejně si troufám tvrdit, že otázka, kdo uzavře s Českem „nukleární partnerství“ je zásadní. A měli bychom věnovat pozornost tomu, co o celé věci ten který politik říká. A dávejme si pozor především na ty politiky, kteří budou říkat, že nukleární energetika je vlastně jenom byznys jako každý jiný.
Z technických důvodů vyplývajících ze zahraniční cesty autora po Spojených státech najdete další z Aditů na webu Respektu ve čtvrtek 20. 5. 2010.
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
