Pozadí astronaut Brázda
Pozadí astronaut Brázda
Často hledáte, jak…

Audit Jana Macháčka

Temelín, Temelín – souhlasím, souhlasím

Spekuluje se o tom, že jedním z důvodů pro odchod Martina Romana z manažerského postu ve firmě ČEZ je představa vlády, že této firmě musejí šéfovat energetici, kterým srdce za energetiku bije, a nikoli jacísi investiční bankéři a finančníci, kteří jsou schopni řídit jakoukoli korporaci.

Jinými slovy jde asi o to, postavit do čela firmy někoho, komu bude dostatečně tlouci jaderné srdce a kdo se se vší vervou pustí do vládní energetické koncepce a výstavby nových jaderných reaktorů. Koneckonců mluví se i o tom, že dostavba Temelína nabrala zpoždění a nové vedení ČEZ má snad mít za úkol toto zpoždění dohnat.

Jenže je tu malý problém. Sousední Německo (podporované Rakouskem) se rozhodlo stát se v dohledné době bezjaderným státem. O tom si samozřejmě můžeme myslet cokoli. Můžeme si myslet, že jsou Němci hysteričtí, že sami sebe poškozují, že nevědí, co činí apod. Nebo je za jejich prozíravost – i když německým jaderným elektrárnám žádná tsunami nehrozí – můžeme bezmezně obdivovat. A nebo něco mezi tím. To je každého věc a proti gustu žádný dišputát.
Potíž je v tom, že ten německý postoj je realita, která se s největší pravděpodobností nezmění. Německý celonárodní protijaderný duch jde napříč stranami, a kdyby byla současná koalice u moci vystřídána koalicí SPD a Zelených, nic se nezmění.

Pokud si Němci vlastní dům vyčistí od jádra, přesune se jejich protijaderný aktivismus směrem k zadním vrátkům, zahrádkám a předzahrádkám.

Němci samozřejmě nemohou České republice jadernou energetiku zakázat. Kdyby se tak stalo, byl by to skutečně důvod pro vystoupení z Evropské unie – jak říká Václav Klaus. V rámci Evropské unie totiž nemůže jedna země nic nařizovat zemi druhé, to prostě není smluvně možné.

Německo je ale náš největší obchodní partner, je to největší ekonomika v Unii a existuje nepochybně desítky méně viditelných a neviditelných nástrojů a pák, jak svou vůli u nás prosadit.

Kdyby se hypoteticky Evropská unie za pár let rozpadla, bude to ještě horší. Přímý německý vliv bude u nás jenom silnější. Existence EU vliv Německa zmenšuje, nikoli naopak.

Než se tak stane, stačí však elektrárenská firma ČEZ prostavět v Temelíně stovky miliard korun, a přitom se může stát, že z elektrárny zůstane torzo, nebo se dostaví a zakonzervuje.

Za úvěry pro Temelín bude stát ručit, a i kdyby za ně neručil a ČEZ by přišel ke krachu, bude ho muset zachraňovat daňový poplatník, protože je tzv. systémově důležitý nebo příliš velký na to, aby mohl padnout. Logicky nám tady vzniká morální hazard: případné náklady totiž vždy ponese daňový poplatník. Pustila by se do jaderných investic nějaká normální firma bez záruk státu? Nějaká firma, která může zkrachovat?

Česká republika se samozřejmě může spoléhat na to, že německé protijaderné vzepjetí se nerozšíří přes hranice: takoví Francouzi ho koneckonců nesdílejí a česká energetická diplomacie se může logicky soustředit na určitý pakt s Francií, případně s Polskem, které zamýšlí nové jaderné zdroje také stavět. Dalším logickým velmocenským spojencem jsou v tomto ohledu USA. Jaderné zdroje se nechystá v dohledné době zavřít ani taková Belgie či Finsko.

Zastánci tohoto postoje také počítají s tím, že Němcům jejich sázka na obnovitelné zdroje a inteligentní sítě nevyjde, a že českou elektřinu z jádra nakonec budou setsakramentsky potřebovat.

A nebo je možné rozhodnout se „realisticky“ v tom smyslu, že německý postoj vůči jaderné energii představuje příliš velké investiční riziko (přestože ještě nevíme, jakými kanály a cestami se k nám přenese), a proto bude rozumnější se nových investic do jaderné energie vzdát. Autor Auditu se „zbaběle“ hlásí k druhému, realistickému postoji. Není sice proti jádru, ale investiční riziko považuje za příliš vysoké. Co si o tom myslí čeští ekonomové?

Potíž je mimo jiné v tom, že celá evropská energetická koncepce a společný energetický trh začínají připomínat zmatek v měnové unii. Dobrá myšlenka nedotažená do konce. Do mezinárodních interkonektorů se neinvestuje, společný trh nefunguje, představy o energetické bezpečnosti (teritoriální diverzifikace) se mnohdy střetávají s ekologickými cíli (globální oteplování) a ve věci jaderné energetiky to máme jeden hot a druhý čehý.

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].