Po nedělním evropském summitu zavládl v pondělí na trzích optimismus. Ten lze do určité míry ospravedlnit především lepšími zprávami z tzv. reálné ekonomiky: americký hospodářský růst je o něco lepší, než se čekalo, a totéž platí pro Čínu. Objednávky v průmyslu v Číně dobře rostou a totéž platí pro Ameriku (jak uvádí Philly Fed Factory Activity Survey).
Jsou to ovšem jen velmi mírná zlepšení, a pokud všechny zprávy uvádějí, že hlavní příčinou zlepšení nálady na trzích je víra v ochotu evropských představitelů konečně rázně vyřešit krizi eurozóny, pak je třeba konstatovat, že jde o optimismus zcela nemístný a nepodložený, který se podle všeho brzy zvrátí ve svůj opak.
Co lze vyčíst a vytušit o tom, co bylo předjednáno na víkendovém summitu a bude doladěno na summitu středečním, tak aby mohla eurozóna prezentovat rázné a přesvědčivé řešení na summitu G 20?
Vezměme si to bod po bodu:
1. Bylo dohodnuto (podle údajů Evropské bankovní autority, EBA), že potřeba navýšení základního kapitálu evropských bank je 108 miliard eur.
Jenže pořád nikdo nechápe, kdo oněch 108 miliard eur poskytne. Němci údajně odmítli, že to může být provizorní záchranný val EFSF, resp. může to být záchranný val, ale pouze jako zcela nejzazší řešení.
Břemeno rekapitalizace bank tedy zůstane na národních státech, jenže to v případě Francie znamená hrozbu zhoršení ratingu a to zase může znamenat zhoršení ratingu záchranného valu a tak pořád dokola.
2. Summit odmítl francouzský návrh, aby záchranný val získal bankovní licenci a přístup k úvěrům a likviditě Evropské centrální banky. Možná se návrh zase vrátí, ale v tuto chvíli opět padá pod stůl.
3. Z toho, co prosakuje za informace, se zdá, že záchranný val bude napojen na další entitu pro tento účel stvořenou (tzv. SPV, tedy special purpose vehicle), která přitáhne zahraniční kapitál a dluhopisy v portfoliu záchranného valu bude dále přebalené přeprodávat. Záchranný val bude tedy napojen na tzv. pákový efekt a jakousi pojišťovnu (mono-line insurer), která bude vydávat tzv. CDO (collateralized debt obligations, česky snad zajištěné dluhové závazky).
Komentátor Financial Times Wolfgang Münchau tvrdí (a jistě není sám), že obdobné postupy a nabobtnalá sekuritizace způsobily v roce 2007 a 2008 finanční krizi.
Jde totiž o to, aby záchranný val měl celkově vyšší rating než to, co se uvnitř valu skrývá, tedy místo toxických spletenců hypoték toxické spletence suverénních dluhů. To, co mělo vylepšit celkový obraz a zajistit dostatek zdrojů, fungovalo v případě hypoteční krize jako zesilovač.
Stejnou katastrofou může podle Münchaua skončit tento pokus o sekuritizaci záchranného valu.
4. Navýšeny mají být i prostředky Mezinárodního měnového fondu a posílena jeho úloha v celém krizovém řešení. Co na to ale řeknou USA, které to před čtrnácti dny jasně odmítly?
5. Zcela nejasná situace je též v otázce redukce výše řeckého dluhu, kde se vlády dohadují s bankami. Banky souhlasí s tzv. očesáním o 40 procent, vlády tlačí na 60 procent. Jak se tedy může vědět, o kolik mají být rekapitalizovány banky, když se neví, o kolik aktiv přijdou v průběhu očesání?
Důsledek řeckého očesání může být dvojí. Pokud by byl řecký bankrot divoký a měl by nepříjemné následky, pak je zřejmé, že Irové a Portugalci budou motivováni k tomu řádně splácet.
Pokud se ale Řekům odpustí 60 procent dluhu a vše proběhne „bez problémů“, jak se zabrání tomu, aby totéž nežádali Irové a Portugalci?
Jádro krize je v politice a ústavním uspořádání. A dokud se nezmění politika, nemůže se ani objevit nějaké zázračné řešení, které prostě neexistuje. Nehledě na to, že všichni informovaní analytici eurokrize se dobře znají a o případném zázračném řešení či triku, který na eurokrizi vyzraje, by museli vědět.
Německý ústavní soud nastavil přísné meze a mantinely a manévrovací prostor je velmi úzký. Politici tedy musejí říct lidem nahlas, že je třeba změnit evropské smlouvy (i mnohé národní ústavy) a co má být cílem těchto změn. Nyní se stále diskutuje o poskytnutí první pomoci. Jenže pacient je nemocný velmi vážně a potřebuje přesvědčivou léčebnou proceduru a po doléčení dietu a prevenci, která mu zajistí zdravé základy dlouhověkosti. Jenže v tomto směru ještě nevykročili evropští lídři ani o milimetr.
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
