Proč Češi odmítli summit

K mezivládní smlouvě o rozpočtové unii (říká se jí „kompakt“) se Česká republika rozhodla na pondělním summitu EU spolu s Británií nepřipojit.

Pokud komentátor analyzuje nějaké rozhodnutí vlády, měl by vyjmenovat všechna pro a proti. Zde však žádná PRO nenalezneme, i kdybychom se na kousíčky krájeli. Je snad pro tento stát užitečné či důležité, že se dohoda nelíbí panu prezidentovi? Je snad premiér Klausův pohůnek? Nebo jde snad o to, že smlouvu nechtějí komentátoři Lidových novin, kteří si připadají jako tvůrci zahraniční politiky ODS? Nebo že se kontrolování rozpočtu v Bruselu nelíbí různým šíbrům a zlodějům přisátým na zdroje od českých daňových poplatníků? A že se nemůžeme zúčastnit summitů eurozóny? A proč bychom měli, když v eurozóně nejsme? A proč to Polákům nevadí apod.?

Žádné PRO tedy nenajdeme. Můžeme si pouze argumenty rozdělit do skupiny „je to spíše jedno, alespoň zatím“ a do skupiny „je to možná důležitá křižovatka českých dějin“.

Začněme tím prvním.

Toto rozhodnutí tady není navždy, názor může vláda změnit už v březnu, poté co bude známo více detailů o smlouvě. Tato vláda tady taky nebude věčně, lze předpokládat, že vláda, v níž dominují sociální demokraté, bude – pokud vznikne – Evropě více nakloněná.

Náš závazek přijmout euro zatím platí, až se připojíme, přijmeme logicky i tuto smlouvu.

Sama dohoda zvaná kompakt neobsahuje vlastně mnoho navíc proti smlouvám, které už existují, více než co jiného je to politická deklarace. Je zjevné, že Evropská unie se dostává institucionálně do pohybu a bude nyní měnit smlouvy častěji, dokud nevznikne stabilnější ekonomický a měnový systém.

Pokud někomu leží na srdci osud eurozóny, tak „kompakt“ určitě krizi eura nevyřeší. Omezuje se jen na rozpočtové nerovnováhy a necílí ani na příčiny této krize, ani nezabrání té další. Pro krizi eura je mnohem důležitější, co se dohaduje především mimo summit, tedy s americkou vládou a Mezinárodním měnovým fondem.

Palebná síla záchranného fondu má být navýšena až na 1,5 bilionu eur. Zásadní pro přežití eura je též program LTRO Evropské centrální banky, který pumpuje likviditu do evropského bankovního systému.

A nyní k argumentům proti. Zbytečně a ve věci, ve které nemáme žádný zájem, si budujeme pozici nespolupracujícího partnera a věčného stěžovatele. Kazí to naši image a nevyplatí se nám to v momentě, až budeme potřebovat něco my.

Každý v Evropě se směje tomu, jak nás Britové využívají coby užitečné idioty. Přitom ekonomické zájmy Británie v tomto regionu jsou slabé a například z hlediska pro nás klíčové energetické bezpečnosti má Británie úplně jiné zájmy než my.

Pokud sázíme na to, že eurozóna zkrachuje a my na tom vyděláme, jde o omyl. Eurozóna nezkrachuje, ale kdyby přece jen divoce zkrachovala, smete to i nás a koruna naši ekonomickou stabilitu nezachrání.

Jádro Evropy se bude více ekonomicky integrovat (tato smlouva je jednou z prvních křižovatek) a kdo zůstane vně, může se dříve nebo později stát předmětem investičního či obchodního protekcionismu, pokud se tedy bude snažit konkurovat nízkými daněmi. České republice pak hrozí, že se ocitne v určitém geopolitickém vakuu, v němž posílí vliv Ruska, které na rozdíl od Evropy nebo Česka ví, co chce.

Dlouhodobě by si Česká republika měla všímat především toho, že kancléřka Merkelová navrhla v Davosu koncept federální Evropy včetně druhé komory Evropského parlamentu. To už jsou debaty, u kterých být musíme a kde máme mít jasný zájem a názor.

  Audit Jana Macháčka je na Facebooku Objednejte si zdarma e-mailové zasílání newsletterů Auditu Jana Macháčka.
Newsletter je rozesílán pondělí-pátek ve 14:00. Ukázka ZDE