Spisovatel Klaus a extremista Wilders

Spisovatel Václav Klaus dnes vydává knihu Rok devátý, popsal už asi více stránek než Josef Holeček a Alois Jirásek dohromady. Při této příležitosti server Aktuálně.cz připomíná, že na světové úrovni rozjíždí Klaus svůj knižní byznys za státní peníze. Stát platí letadlo, hotely, doprovod, Klaus ve světě propaguje svoje knihy. Neměl by to vyšetřit Národní kontrolní úřad? A udělá to? Ano, prezident je beztrestný a nenese odpovědnost, ale jeho podřízení, kteří to organizují, ti už nikoliv.

Ono to celé zapadá do onoho Klausova pojetí kapitalismu za cizí či státní peníze. Privatizace podporovaná politickou objednávkou u státních bank. Tržní systém bez výstupu, tedy bez bankrotu a tedy i bez zodpovědnosti apod. Kapitálový trh bez regulace atd.

Koneckonců Klaus žádnou osobní zkušenost s trhem a kapitalismem nemá. Je už od konce 60. let státním zaměstnancem. Třeba si myslí, že je to takhle správně: státní podpora podnikání.

…

Šéf nizozemské krajně extrémní pravice Wilders chce referendem prosadit odchod Nizozemska z eurozóny. To je zajímavé, že v Nizozemsku něco takového prosazuje extremista, zatímco u nás je tento názor považován za pravicový mainstream, který zastává ODS i Hrad. Na základě přístupových smluv jsme totiž povinni do eurozóny vstoupit.

…

Přestože titulky světových médií okupuje dnes po ránu opět Řecko, pozornost se pomalu přesouvá ke Španělsku. Španělsko totiž nebude schopno plnit program fiskální konsolidace ani podmínky, které předepisuje tzv. kompakt. Rizikové prémie u španělských desetiletých dluhopisů začaly opět růst, španělské akcie jsou na tom nejhůř od listopadu.

Přitom ve Španělsku se sice stát pustil do ostrých škrtů, ale vlastně teprve začalo tzv. odpákovávání (stahování úvěrů) soukromého sektoru. Španělsko podle všeho čeká mnohem hlubší a delší recese. Již nyní má nezaměstnanost přes 20 procent a ta podle všeho ještě poroste. Katastrofální nezaměstnanost je mezi mladými lidmi. Mimochodem jsou to ohledně zaměstnanosti podobně mizerná čísla jako v Řecku. Toto je velká otázka pro Evropu: jaká míra nezaměstnanosti je vlastně únosná? A jak dlouho dokáže tohle společnost a demokracie tolerovat?