reklama
inzerce

O krizi eura z Německa a Ameriky

Simon Johnson píše na serveru Bloomberg o tom, jak případný rozpad eura může ovlivnit celosvětový bankovní systém.

Na základě jeho analýzy přeshraničních expozic v eurech budou dopady rozpadu eurozóny na americké investiční banky drtivé a ty nemohou nastalou bouři ustát.

Pokud největší banka na světě dokáže prodělat tři miliardy dolarů v relativně klidném čtvrtletí díky nekompetentnosti a nedbalosti, kolik asi může tratit, pokud vývoj na trzích začne být opravdu ošklivý, a to v celém širokém spektru aktivit banky? A jak to ovlivní americké oživení?

Analýza agentury Reuters se vztahuje k babylonskému zmatení jazyků či spíše zmatení příběhů i narativů. Evropa chce učinit velký integrační krok vpřed, ale jednotliví aktéři mluví úplně jiným politickým a ekonomickým jazykem s úplně jiným narativem a historickým kontextem.

V Německu je to příběh o morálce a pořádku. Dluhy jsou špatné a hříšné a „švábská domácí paní“ je přísná. Ve Francii je převládající příběh o „záchraně eura“ a „solidaritě“ a jižní státy jsou často chápány jako „oběti finančních spekulantů“. Španělé a Italové se snaží získat pozornost Německa tím, že naznačují „ekonomickou sebevraždu“ a možnost rozebrat celý projekt.

V nové zprávě téhož serveru se píše o tom, jak americká vláda dramaticky apeluje na Evropu, ať na nadcházejícím summitu přijde jak s krátkodobým ulehčením dluhového financování Španělska a Itálie, tak s jasnou koncepcí eurozóny do budoucna. První náměstkyně amerického ministra financí Lael Brainardová Evropu vyzvala, aby kostru konečně obalila masem.

Hezký příměr, ale obávám se, že eurozóna ještě nedala dohromady ani tu kostru či nosný skelet. Taktéž si myslím, že očekávání americké vlády před summitem jsou bohužel příliš vysoká.

Wolfgang Münchau včera vyzval italského předsedu vlády Maria Montiho, aby se dramaticky postavil pravdě čelem a řekl Angele Merkelové, že eurozóna nemůže pokračovat bez kolektivizace či zevzájemnění (mutualization) dluhů. Münchau se domnívá, že německá veřejná debata se vydala špatným směrem už před drahnou dobou, a proto bude prakticky nemožné, aby německá vláda udělala, co je třeba. Faktem ale je, že jestliže se Merkelová něčeho opravdu obává, tak to je italský odchod z eurozóny. Proto by měl Monti – i když je technokrat – říci, že pokud summit nebude mít jasný závěr, odejde Itálie z eurozóny.

Několik zajímavých textů o euru přináší Der Spiegel. Vycházejí především z rozhovoru s německým ministrem financí Wolfgangem Schäublem. Ten tvrdí, že v průběhu několika let se bude muset v Německu konat referendum o změnách v německé ústavě s ohledem na další evropskou integraci. Ještě nedávno si přitom Schäuble myslel, že se takových změn nedožije.

V tomtéž rozhovoru se Schäuble pustil do amerického prezidenta Obamy. Ať si prý nejdříve uklidí u sebe doma, protože Amerika má prý horší schodky a dluhy než eurozóna.

To si ale německý ministr financí naběhl. V tom je přece celý vtip. Proč se tedy svět neobává rozpadu dolarové zóny? Přece proto, že Američané mají fiskální unii, bankovní unii, společný dluhopis a centrální banku, která se nebojí konat.

Nakonec se německé ministerstvo financí obává, že rozpad eurozóny a návrat německé marky může způsobit propad německého HDP až o deset procent. Dokonce i nejdražší scénář záchrany je lákavější. Dobře – tak proč Němci tolik váhají?

A nakonec Charles Wyplosz na serveru eurointelligence tvrdí, že jediným řešením by bylo, kdyby Německo umožnilo Evropské centrální bance tzv. monetizaci dluhu, tedy přímý nakup dluhopisů periferních zemí. Inflace podle jeho závěrů v důsledku toho nehrozí. V opačném případě Německo zbankrotuje. Dluhy všech ohrožených států činí již 200 procent HDP.

Podle autora vznikla chyba vytvářením záchranných valů a za to je zodpovědné Německo. Zákaz pomoci se měl dodržovat a Řecku měl pomáhat pouze Mezinárodní měnový fond. Nyní už pro Německo neexistuje levné řešení, každé řešení je pro Němce drahé.

  Audit Jana Macháčka je na Facebooku Objednejte si zdarma e-mailové zasílání newsletterů Auditu Jana Macháčka.
Newsletter je rozesílán pondělí-pátek ve 14:00. Ukázka ZDE

reklama
comments powered by Disqus
Původní diskuse
anonym
26.6. 20:31
PÁNOVÉ, ČELEĎ PTÁKŮ RÁTHŮ, KLAUSŮ, KALOUSKŮ BY DÁVNO JINDE NEŠTĚBETALA. SPLACHOVACÍ ZÁCHOD NENÍ JOSEF NEUMANN.
Po pročtení rozumujících příspěvků, rad, pro/kontra, vytýkání M-ovy slov ap. jsem si nepovšiml – neb téma je! „Německá otázka“ – ni pidireakce na jím uvedený rozhovor Spiegel-Schäuble, kde Sch. sděluje:
„V průběhu několika let se bude muset v Německu konat referendum o změnách v německé ústavě“.
Což znamená: Příslušná ústava nadále platí.
Což dále znamená, a to je to, co mne na nepovšimnutí stran příspěvkářů překypujících moudry značně překvapuje, a sice, že mne to překvapovat ani nemůže: jejich percepce demokracie!

Jestliže: DE-Ústava určité veletoče (ještě pár let) zakazuje, pak jsou možné (viz příspěvkářů moudra) tyto varianty :
1. Puč.
2. Revoluce.
3. ubírám a dím: Vláda, politici v DE, tací, kteří se shodnými nutnostmi změn vyrukují, zvoleni nebudou, budou odvoleni.

Kdo mluví s německými (zde coby zloduchy) občany, dobře ví, jaké jsou jejich volební preference. Ano, Němec se rád nimrá ve věcech, kterým se jiní smějí; na druhé straně však svět obdivuje německé klasiky.
Němec
26.6. 17:24
Záchrana
Záchrana je pro Němce levnější, než bankrot jihu a rozpad eurozóny?
A v jakém horizontu?
To druhé totiž je ponejvíce jednorázový náklad, kdežto záchrany nikdy neskončí, jen porostou.

Záchrany povedou pouze k tomu, že zitra se bude zachraňovat Španělsko, pozítří Itálie a popozítří Francie.
A o chvíli později se od Řecka a Portugalska pojede nové kolo. A tak stále dokola, stále v kratších intervalech a stále ve větších objemech.

A je úplně jedno, jestli se to bude řešit jako nyní, nebo jestli bude eurobond či monetizace. Je úplně jedno, jestli to německý poplatník zaplatí férově viditelnou daní, nebo skrytou inflační daní.
L'ego
26.6. 19:58
V jakém horizontu je záchrana eurozóny a EU pro DE levnější?
No, kromě krátkodobého horizontu nepochybně i v horizontu delším. Kdokoliv, kdo viděl statistiku zahraničního obchodu resp. bilance běžného účtu Německa a její vývoj od sjednocení Německa do současnosti ví, že jestli na eurozóně (v kombinaci s mzdovým dumpingem v souvislsoti s Hartz IV) někdo opravdu hodně "vydělal", byly to velké německé exportní firmy.
A teď si můžeme tipnout, jak na tyto firmy, a tudiíž i na celou německou ekonomiku (a taky na ČR) dolehne a) bankrot podstatné části zákazníků těchto firem b) neochota německých bank financovat potenciální zákazníky těchto firem b) skokové zdražení výrobků pro zákazníky, kteří nezkrachovali a mají vlastní prostředky (posílení německé měny) c) otevřený protekcionismus ostatních.
A to ponechávám stranou, v co může možnost c) postupně vyústit... (Aneb víte, co se hospodářsky dělo po r. 1873 a 1929?)
Nebylo by lepší, kdyby německé firmy zvýšily svým pracovníkům mzdy, a ti by je pak utratili za dovolenou v ESP, POR či Řecku?
Alef
27.6. 07:13
Sociální inženýrství
Kolik by muselo Němců jezdit ročně do Řecka a kolik by tam v průměru muselo ztrávit dní, aby mělo Řecko vyrovnaný zahraniční účet?
Kde by na to vzali Němci další dovolenou. Předpokládám, že si ji většinou vybírají.
Kolik by na zvýšení mezd, aby tento efekt nastal, museli německé firmy utratit?
Krásná ukázka levicového nesmyslu. Aniž mám věci pořádně rozmyšlené začnu je "vylepšovat" a pak obviním ostatní, když se ukáže, že věci nefungují a je průšvih.
L'ego
27.6. 10:11
Kde by na to Němci vzali?
V situaci, kdy má německá CB vůči ECB pohledávku ve výši pár desítek miliard a ECB pohledávku za řec. CB, je, myslím, odpověd na otázku "kde by na to Němci vzali" poměrně triviální... Skutečnost, že takovou otázku nadnášíte, ukazuje, že nerozumíte tomu, co to jsou peníze a jak se platí "dluh".
Jinak Heiner Flassbeck předložil velmi konzervativní odhad, o kolik by německé mzdy musely jít nahoru - zhruba o tolik, o kolik v posledních 10 letech stagnovaly. Myslím, že říkal +5 % ročně po dobu cca 10 let. Za 10 let bude při nominálním růstu mezd (např.) v Řecku o 1 % (a tedy růstu HDP v Řecku) vyrovnána startovní pozice (ale Německo bude až do té doby získávat podíl na trzích). Při dalším růstu německých mezd pak Řecko může začít splácet dluh....
Já myslím, že levice bohužel v současnosti jako jediná má věci jakž takž promyšlené. Naopak pravice přišla před 2 lety s nesmyslnou a nerpromyšlenou teorií "růstu kontrakcí", kterou teď opouští (minulý týden už i Osborne, jestli čtete FT) .
1 - 5 / 40
reklama
reklama
reklama
Časopis Respekt
17. - 23. června 2013, č. 25/13

Goodbye Nečas

Respekt

Česká politika už nikdy nebude jako dřív. Naštěstí

celý článek

Vstoupit, či nevstoupit?

Tomáš Brolík, Marek Švehla

Na zásadní rozhodnutí ohledně penzí zbývají dva týdny

celý článek

Slzný plyn a klavír v Istanbulu

Tomáš Lindner

Mladí a vzdělaní Turci se vzbouřili proti svému premiérovi....

celý článek
všechny články předplatné
 
Nenechte si ujít

Za Filipem Topolem

Jan H. Vitvar

V osmačtyřiceti letech zemřel vůdce Psích vojáků

V hudbě dnes chybí vůdce

Jan Brabec, Ondřej Nezbeda

Zemřel hudebník Filip Topol. Lídrovi Psích vojáků bylo osmačtyřicet.

Na křižovatce právního státu

Ondřej Kundra

Kauza trafik ovlivní důvěru voličů

Stahuje se smyčka kolem premiéra Medvěděva?

Václav Lídl

Liberál Gurijev vycestoval do Francie, bál se zatčení

reklama
 
reklama
reklama