reklama
inzerce

Euforie ze summitu EU uvadá

Média si konečně začínají všímat toho, že čtvrteční summit nebyl žádným velkým ústupkem Angely Merkelové do rohu, že kancléřka rozhodně nepodlehla tlaku jižních států, nepoklesla na kolena a že Mario Monti, Mariano Rajoy a François Hollande nezískali ústupky od náhle změklé Merkelové.

Zaznamenává to například právě tato analýza agentury Reuters. Jak začíná být zřejmé z více zdrojů, kancléřka souhlasila (neoficiálně) s přímou rekapitalizací bank již pár dní předem.

Během několika týdnů může německý ústavní soud v Karlsruhe rozhodnout, že nové integrační kroky v Evropě budou vyžadovat změny v německé ústavě a příprava těchto změn bude hlavním tématem předvolební kampaně Merkelové pro rok 2013.

Analýza Wolfganga Münchaua pro Financial Times je v tomto ohledu brilantní. Už v titulku článku se praví, že skutečným vítězem summitu je Merkelová.

Celá dohoda Itálii moc nepomůže, protože hlavním problémem Itálie nejsou procedurální pravidla záchranného valu ESM (ta se stejně mnoho nezměnila), ale velikost záchranného valu, který je už dnes přetížen Řeckem, Portugalskem, Irskem a Itálií. Velikost německých závazků zůstává neměnná. Pro Španělsko je celá dohoda lepší než pro Itálii, ale zůstává celá řada implementačních otázek.

1. K přímé rekapitalizaci bank dojde až po vzniku dohody o společném bankovním dohledu. Optimisticky se předpokládá říjen, ale podle Münchaua je to tak složité a komplexní, že se to do října asi nestane.

2. Patrně se ukáže, že bude třeba změnit dohodu o záchranném valu ESM, protože ta specificky říká, že ten může půjčovat peníze pouze jednotlivým státům. Nikdo o tomto důležitém detailu nemluví.

3. Vezmeme-li v úvahu velikost španělského realitního krachu a hloubku tamější deprese, budou tamější banky potřebovat více než 100 miliard eur.

Navíc Merkelová pravila, že nebude pro evropské dluhopisy, „dokud bude žít“. Pokud to myslí vážně, prozrazuje to leccos o tom, jak vážně to kancléřka míní s politickou unií. Ta není dost dobře možná bez nějakých společných dluhopisů a stejně tak není v takovém případě dost dobře možné ani setrvání Španělska a Itálie v eurozóně.

Na totéž upozorňuje EUObserver. Z hlediska dlouhodobého posilování důvěry trhů nebylo dosaženo ničeho: žádná kolektivizace dluhů (mutualization), žádný zárodek ministerstva financí, žádné odevzdávání rozpočtových pravomocí do centra.

Tentýž server upozorňuje na to, jak se bortí solidarita Evropy a na státy vně eurozóny zbývá méně prostředků. Text také rozebírá geopolitické oslabování eurozóny, oslabování Schengenu a východního partnerství. 

  Audit Jana Macháčka je na Facebooku Objednejte si zdarma e-mailové zasílání newsletterů Auditu Jana Macháčka.
Newsletter je rozesílán pondělí-pátek ve 14:00. Ukázka ZDE

reklama
comments powered by Disqus
Původní diskuse
důchodce68r
3.7. 08:45
Euforie ze summitu EU uvadá
Do takové šlamastiky politici naši Evropu zavedli. Do (jimi už) neřešitelného hlubokého kolektivního předlužení. A jen organizují další obrovské dluhy, aby agónii o pár hodin, dnů, týdnů, sotva měsíců prodlužovali. A sami se za to nepotrestají!
Ztratili pojem o realitě, míním realitě z pohledu obyčejných občanů. Tak jak Evropu integrují, tak ji současně nebezpečně rozdělují do těch třech skupin. Nebo dvou, když politici a finančníci už jsou téměř za jedno. Je potřeba najít jiné nové politiky, kteří by skutečně hájili zájmy občanů. A pak teprve integrovat.
důchodce68r
3.7. 08:45
Euforie ze summitu EU uvadá
Taky bych si přál, integrovanou, demokratickou, silnou, a v novém světě neohroženou Evropu.
Jsou v ní nyní v zásadě 3 skupiny. Obyčejní občané, politici, finančníci. Nikoliv pravice levice.
K postupné integraci prozatím dochází. Jenomže jak? Jak pozoruji, už vůbec ne v zájmu občanů.
( Na příklad od pátku se plánuje i z peněz ušetřených na našem DPH financovat přímo, bez ručení jiným státem, cizí soukromé i do krachu jdoucí cizí banky.)
Kdejaké změny jsou už převážně jen krátkodobě rádoby pomáhající, dlouhodobě pravděpodobně vražedné. Politici ignorují základní ekonomické principy. Lze mít podezření, že jsou řízeni těžko postižitelnými finančními skupinami, aby právě k jejich prospěchu takové změny dělali. A probíhajícím neomezeným podporováním všeho toho co má zkrachovat nakonec sounáležitost Evropy zničí.
důchodce68r
3.7. 08:13
Euforie ze summitu EU uvadá
A tak to je ta výchova. EU ji má teprve před sebou. Nutně vyžaduje svůj delší čas. Ne 5 let jako u děcek, spíš 1, 2, generace.
A moje matka, nebožka, mající hospodářskou školu ve Strážnici někdy v r.1920, by nikdy takto Evropu předlužit nenechala . Blbci jedni! (Moc se omlouvám.)
důchodce68r
3.7. 08:11
Euforie ze summitu EU uvadá
Jak byli trochu starší a chodili do školy kolem domu babičky, mé matky. Postupně jsem se od ní dovídal, že jí mám platit, že si ta a ta tehdy půjčila na to a ono, a dělá už to tolik a tolik. Prvně jsem platil, pak se snažil být v obraze o co vlastně šlo. A tady už to vázlo, těžko si vzpomínali. Pak se k nim přidala i manželka (držel jsem tahdy kasu, stavěli jsme domek "z ničeho").
Naléhal jsem dlouho a marně na matku, aby to stopla, aby je posílala za mnou. (Obvykle potřebovali nutně a právě když jsem nebyl doma.)
Konec trablům nastal po delší době, až jsem matce dluhy natvrdo přestal hradit. A byl to konec šťastný. Už jsou všichni velcí. A dnes, nevěřili byste, jak sjednocenou a pospolu držící eurozónou naše rodina je. Kdyby bylo třeba, pomohli bychom si bez omezení.
------------- pokračování
důchodce68r
3.7. 08:09
Euforie ze summitu EU uvadá
Problém Evropy je prostý.
Mám právě takový za sebou, vyřešil jsem, kdyby mně k tomu pustili, ukázal bych jak.
--------------
Máme 4 děti, věkově rok od sebe. V jídelně byl stůl se čtyřmi šuflaty. Když byly ve věku předškolním a školním, dávaly si své věcičky každý do svého. Včetně sem tam nějakých pamlsků. Některé si to nejdobřejší schovávaly co nejdéle, jiné to snědly jako první. A pak šťouraly v těch dalších šuflících, často něco záhadně mizelo, bylo často zle. A vysvětlujte pětileté mlsné, že se to sedmileté nebo čtyřletýmu nemohlo ztratit jen tak samo od sebe. Klid nastal až všichni dostali na každý šuflík visací zámeček. (Nikdy bych si netroufl zavádět jim společné dluhopisy. A to ani dnes, ač jsou už vesměs perfektní.)
-------------- pokračování
1 - 5 / 13
reklama
reklama
reklama
Časopis Respekt
19. června 2013, Edice Fenomén

Goodbye Nečas

Respekt

Česká politika už nikdy nebude jako dřív. Naštěstí

celý článek

Vstoupit, či nevstoupit?

Tomáš Brolík, Marek Švehla

Na zásadní rozhodnutí ohledně penzí zbývají dva týdny

celý článek

Slzný plyn a klavír v Istanbulu

Tomáš Lindner

Mladí a vzdělaní Turci se vzbouřili proti svému premiérovi....

celý článek
všechny články předplatné
 
Nenechte si ujít

Stahuje se smyčka kolem premiéra Medvěděva?

Václav Lídl

Liberál Gurijev vycestoval do Francie, bál se zatčení

Další záchvat čechostřednosti

Jan Macháček

Média informují tak, jako by svět kolem nás neexistoval

Kmotr z panství Hluboká

Marek Švehla

Příběh muže, s nímž je spojován nynější kandidát na premiéra Martin Kuba

Reflexe zátahu a vládní nekrolog

Jan Macháček

Tucet nesourodých postřehů k razii, demisi a politické situaci

reklama
 
reklama
reklama