Hrabě na dánském panství Temný vršek nabyde kolem roku 1700 jistoty, že se někde na jeho pozemcích nachází střed světa. Provede rozsáhlá bádání a poté pozve na večeři dánskou vědeckou honoraci, aby se jí svým nálezem pochlubil. Věhlasný astronom a vynálezce Ole Rřmer ovšem na převratný objev zareaguje poněkud nešetrně: „Země je kulatá, a proto má střed všude, a když člověk kope, najde tak akorát hovno.“ Hrabě se smrtelně urazí, nechá zastavit hodiny a panství obehnat zdí – na Temném vršku se na dvě stě let zastaví čas.
Touto absurditou nás dánský bestsellerista Peter Hřeg uvádí do děje svého románového debutu Představy o dvacátém století, který minulé úterý v českém překladu vydalo nakladatelství Argo. Zdejší čtenáři si Hřegovo jméno zřejmě spojí se světově úspěšným příběhem kodaňské Smilly Jespersenové (napůl Inuitky) z detektivní sci-fi Cit slečny Smilly pro sníh, v níž Hřeg v postkoloniálním duchu účtuje se západní civilizací. Hřegova románová prvotina nám odhalí, z jakých kořenů jeho civilizační skepse vyrůstá.
Zrození kapitalismu
Ale zpět na Temný vršek. Neměnné feudální poměry tu panují dvě stě let – přesně do roku 1900, kdy ustrnulý čas o novoroční noci znovu rozhýbe narození pozdějšího adoptivního syna šafáře na panství Karla Lauridse. V metaforické zkratce nám tu vypravěč předvádí, jak nastupující dravý kapitalismus, jehož je Karel inkarnací, dělá křížek nad starými časy feudalismu. Ano, v téhle knize půjde…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 38 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
