Utajená reforma tajných služeb

Poslanci zabývající se problematikou tajných služeb si stěžují, že vláda s nimi nediskutuje koncepci reformy tajných služeb, kterou ve středu schválila Bezpečnostní rada státu, jenž je složena z premiéra a 11 ministrů.

Vláda navrhla, aby bylo zrušeno Vojenské zpravodajství a jeho části – rozvědka i kontrarozvědka - sloučeny s civilními částmi. Vojenská rozvědka s civilním Úřadem pro zahraniční styky a informace (ÚZSI) a vznikla by tak Národní zpravodajská služba. Pod Bezpečnostní a informační službu (BIS) by spadala vojenská kontrarozvědka. V současné době podléhá parlamentní kontrole pouze Vojenské zpravodajství a BIS, ÚZSI nikoliv.

„Dosavadní zpravodajský systém se má podle věcného záměru transformovat do dvou zpravodajských služeb rozlišených podle teritoriální působnosti. Bezpečnostní zpravodajská služba bude plnit úkoly zpravodajsky ochranné povahy na území České republiky, a to včetně úkolů v oblasti obrany. Národní zpravodajská služba bude zabezpečovat informace v zahraničí důležité pro bezpečnost a obranu státu a ochranu zahraničněpolitických a ekonomických zájmů státu,“ uvedla v tiskové zprávě mluvčí vlády Jana Bartošová.

Koordinovat práci tajných služeb by měl podle záměru premiér. „Vláda bude rovněž po projednání ve věcně příslušných orgánech Poslanecké sněmovny jmenovat a odvolávat ředitele nově zřízených zpravodajských služeb. Jejich ředitelé budou z výkonu své funkce vládě odpovědni,“ vysvětlila Bartošová.

Nic není definitivní

Tiskový zmocněnec Vojenského zpravodajství Milan Macák zatím rozhodnutí Bezpečností rady státu nechtěl komentovat. Podle něj však ještě není definitivní, zda bude Vojenské zpravodajství zrušeno. „Neprojednala to vláda ani Poslanecká sněmovna, nechceme se k tomu vyjadřovat, protože je na to příliš brzy,“ řekl pouze.

Rovněž Jiří Hrbek z tiskového odboru vlády nemohl sdělit podrobnosti o reformě, protože se její znění bude ještě měnit po připomínkovém řízení jednotlivých ministerstev. „Není to konečné znění,“ řekl pouze pro Respekt.cz.

Nad způsobem vedení debaty o reformě tajných služeb kroutí hlavou poslanec a místopředseda bezpečnostního výboru sněmovny Jan Klas (ODS), který je zároveň předsedou podvýboru pro zpravodajské služby. „Já ten materiál nemám a asi ani moji kolegové (z bezpečnostního výboru), považuji to za fatální chybu,“ řekl Respektu.cz Klas.

„Měl jsem možnost mluvit se šéfy zpravodajských služeb zemí NATO, nikde nebyl zvolen postup jako v České republice,“ dodal.

Podle Klase není vůbec jasné, co vlastně od zpravodajských služeb chceme, kolik to má stát peněz, v jakém počtu tajné služby budou a co mají dělat. Klas dodal, že je nezbytné, aby byla diskuse o reformě zahájena mezi politickými stranami.

S poslancem ODS souhlasí i předseda bezpečnostního výboru František Bublan (ČSSD), který byl šéfem rozvědky v letech 2001 až 2004. „Mrzí mne, že si to vláda upekla zase sama, a teď nám něco předkládají. To je špatně,“ řekl Bublan pro Respekt.cz. Podle něj je třeba reformu provést tak, aby „vydržela“ deset až patnáct let.

Bublan tvrdí, že není možné úplně zrušit vojenské zpravodajství. Především taktické, které využívá informace o nepříteli u zahraničních misí v Afghánistánu nebo Iráku. „To se musí zachovat a nechat třeba pod generálním štábem,“ navrhuje exministr vnitra.

„Pokládám za nemožné, abych hlasoval pro rozdělení vojenského zpravodajství,“ souhlasí Klas a upozorňuje na to, že to byli právě někteří poslanci ODS, kteří v minulém volebním období prosadili sloučení vojenské rozvědky a kontrarozvědky do jedné služby.

Kontrola služeb

Kontrola činnosti zpravodajských služeb by se měla podle návrhu odehrávat na dvou stupních. Na prvním stupni poslanci v příslušných sněmovních komisích, na druhém stupni pak nezávislým kontrolním orgánem. „To je takzvaný holandský model, o kterém mluvíme už osm let,“ zdůraznil Bublan. Podle něj je v současné době kontrola tajných služeb „naprosto bezzubá“.

Klas se přiklání k jednostupňové kontrole, jak ji má například Německo nebo Itálie. „Země postižené totalitou, ať už fašistickou, nacistickou, nebo komunistickou, mají jednostupňovou kontrolu,“ zdůraznil. V praxi to znamená, že poslanci mají přístup do materiálů zpravodajských služeb.

Premiér nemá čas

Podle Bublana je nejdůležitější dobrá koordinace jednotlivých služeb, než jejich formální rozdělení. „Koordinace souvisí s úkolováním. To nemůže dělat premiér. Na to musí někoho mít,“ je přesvědčen Bublan. Návrh však počítá s tím, že koordinovat činnost zpravodajských služeb bude předseda vlády. Bublan navrhuje, aby byla zřízena speciální funkce, například ve formě státního tajemníka. „Některé země mají na to zvláštního ministra.“

Klas se s Bublanem shoduje. „Jaké mám zkušenosti z Evropy, tak není dobrá koncentrace moci u premiéra,“ míní poslanec ODS. „V žádném případě nemá na to čas premiér a nemůže všemu rozumět,“ dodal. Navrhuje, aby byl zřízen speciální úřad, který podléhá premiérovi, jak to funguje u německého kancléře. „Z hlediska střídání vlád to je mnohem objektivnější.“

Jak to vypadá jinde

Jaká je organizace tajných služeb v okolních zemích? „Každá země to má jinak. Většinou to nemění, protože každá změna přináší rizika,“ zdůraznil předseda bezpečnostního výboru. Maďarsko má například služeb pět – civilní a vojenskou rozvědku i kontrarozvědku a navíc technickou zpravodajskou službu, Slovensko naopak jednu, i když se zachováním vojenského zpravodajství.

„Každý zásah do zpravodajských služeb vám jejich činnost na nějaký čas zastaví,“ je přesvědčen Bublan. „Je třeba reformu prodiskutovat za přítomnosti zpravodajské komunity, slyšet názory jednotlivých ředitelů,“ navrhuje další postup Klas.