Soudný den Annie L.

Stalo se, co se muselo stát. Asi nikdo nečekal, že by Annie Leibovitzová dokázala sehnat čtyřiadvacet milionů dolarů, které ji mohly vytáhnout z bryndy. Nepodařilo se a v úterý o půlnoci jí tak vypršela lhůta, dokdy měla splatit své astronomické dluhy. Až bude 2. října slavit šedesátiny, nebude mít tahle znamenitá fotografka pravděpodobně žádná práva na své světoznámé snímky.

Na české poměry je to neuvěřitelný příběh. Těžko si totiž představit, že by se tu jakýkoli fotograf dostal do situace, kdy by si vydělal tolik peněz, až by měl majetek k ručení na půjčku patnácti milionů dolarů. Přesně to se stalo Leibovitzové. Média dnes spekulují, jestli peníze spíš potřebovala na uhrazení svých předchozích dluhů, nebo k investici do svých nemovitostí, každopádně Art Capital Group jí je dala a už tehdy pravděpodobně tušila, že na tom může jenom vydělat. Nejde totiž ani tak o obrovské úroky, které si tahle společnost účtuje, ale hlavně o to, čím Leibovitzová ručila: právě právy na své portréty celebrit, jež zná celý svět.

A těmi se dá vydělávat ještě dlouhá léta (hodnota archivu se prý odhaduje na 50 milionů dolarů). Tak si to Leibovitzová nejspíš plánovala, když se jí v pozdním věku splnil sen, stala se v jednapadesáti matkou, následně jí ještě náhradní matka porodila dvojčata a autorka začala budovat svou luxusní rezidenci. Teď je ale s velkolepými plány konec a Leibovitzová, kterou jako portrétistku respektovaly největší hudební, herecké i politické hvězdy, musí pomýšlet na život v úsporném režimu. Jediná naděje spočívá v tom, co na konci týdne opakoval její mluvčí: fotografka se stále snaží celou záležitost s Art Capital Group nějak urovnat. Jak ale, to už neupřesnil.

České umění nepamatuje, že by se některý z jeho aktérů dostal k osobnímu bankrotu. Respektive ne tímhle způsobem: u nás je zvykem spíš živořit od začátku až do konce. I ti největší sekáči místního výtvarného trhu netrhu se dostanou maximálně k tomu, že postaví nějaký ten dům pro sebe a své blízké (jako Olbram Zoubek), sami sobě založí předsmrtný pomník v podobě muzea (jako Kristian Kodet) nebo si koupí letadlo (jako David Černý, a to měl jen na půlku). Jak ale ukazuje úterní soudný den Annie Leibovitzové, někdy je míň opravdu víc.