Přechod z finanční a ekonomické krize let 2008–2009 ke krizi států a eura na začátku roku 2010 jasně ukazuje protikladné chápání této situace i rozdílné způsoby ochranných opatření na východě a jihu Evropské unie. Dalo by se to shrnout následující větou: na východě je třeba být přísnější o to víc, o co jsme byli laxnější na jihu.
V analýzách dopadu mezinárodní krize převážila ve francouzských médiích i v politické debatě myšlenka, že Francie krizi vzdorovala celkem dobře především díky důležité roli státu v ekonomice. Proto se také ve Francii předpokládalo, že mnohem vážněji budou zasaženy země východní Evropy, které podlehly svůdným sirénám ekonomického liberalismu (ale během krize také zjistily, že anglosaský model už opravdu není jediný).
Pravdou ovšem je, že země střední Evropy krizi překvapivě vzdorují spíše lépe než západ Unie. Polsko je jedinou zemí EU, která v roce 2009 nespadla do hospodářské recese, ale naopak dosáhla ekonomického růstu 1,5 procenta. Přesto i zde existuje jakási druhá skupina zemí, především Maďarsko a Lotyšsko s oslabenými národními měnami. Tyto státy se však obrátily o pomoc na MMF a současně přijaly odvážnou politiku přísných až drastických opatření, aby zredukovaly své deficity, což by se na západě, a především na jihu Evropy s největší pravděpodobností nestalo.
Němci měli pravdu
Zatímco jsme učeně pojednávali o pohromě na východě, problém byl…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 47 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
