„Věnuji otci a jeho přátelům a celé té ztracené generaci, která, kdoví proč, musela všechno zažít na vlastní kůži,“ píše ve věnování ke své knize slovenský spisovatel Pavol Rankov. Za svůj román získal v roce 2009 Cenu Evropské unie, dramatizaci románu uvedlo i Slovenské národní divadlo. Dílo časovou obsažností a svižností vyprávění připomíná americký román Poslední kabriolet Antona Myrera – na pozadí osudů postav, které Rankov provází třicet let jejich života, vytváří autor obraz našich moderních dějin.
Za poutníky labyrintem tohoto světa si vybral krásnou Slovenku Márii a tři její obdivovatele, věrné kamarády, Slováka Jána, Maďara Petera a Žida Gabriela. Všichni čtyři pocházejí ze slovenského městečka Levic a na začátku vyprávění jsou dvanáctiletými dětmi. Děj románu začíná 1. září 1938 a končí ve stejný den o třicet let později, kdy každý rok se odehraje jedna epizoda, která se více či méně vztahuje k onomu památnému dni. Tehdy se – jak praví autor – na levické plovárně naposledy v tomto století šťastně potkávají Němci, Slováci, Maďaři, Češi, Židi i Cikáni a tehdy si chlapci také vymyslí plavecké závody. Vítěz má získat možnost ucházet se o Márii. První ze zářijových závodů však skončí málem tragicky. Jeden z kamarádů se skoro utopí. Ani v pozdějších letech se nepodaří závod dokončit. Nikdy se tedy nevyjasní, kdo z nich má na jejich lásku nárok.
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 54 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
