Odboj není jen právo, ale i úkol

Během vojenské služby jste učil francouzštinu na Slovensku. Jak se mladý Francouz k takové možnosti dostane? To bylo v devadesátých letech, přesně v roce 1997, kdy u nás ještě platila všeobecná vojenská povinnost. Dokončil jsem tehdy studia, a proto jsem jako jiní kluci obdržel od armády povolávací rozkaz. Před nástupem mně ale vzhledem k tomu, že jsem studoval francouzštinu a literaturu, vojáci nabídli, že bych nemusel někde běhat se samopalem a pochodovat, ale jako lektor vyučovat rodný jazyk v cizině. Kdo nemá vysloveně militaristickou povahu a od dětství nesní o ostrých střelbách a plížení v maskáčích, nezaváhá ani minutu. Což byl můj případ. A jak jste se dostal zrovna na Slovensko? Vojáci se mě zeptali, kde bych chtěl francouzštinu učit. Nabídli osobní výběr zahraničních destinací. Mě vždy přitahovala a lákala střední a východní Evropa, a tak jsem do těch vojenských dotazníků...