Pro každého, kdo prošel leninským školením, bude imperialismus asi provždy spojen s odérem zahnívání, jímž klasik charakterizoval poslední stadium kapitalismu. Sám pojem impérium však nutně nemusí vyvolávat pouze negativní představy. Označuje určitý způsob uspořádání společnosti, který se v dějinách lidstva mnohdy osvědčil. Polský historik Andrzej Nowak shrnuje v úvodní stati své knihy Impérium a ti druzí. Rusko, Polsko a moderní dějiny východní Evropy teoretická východiska, která světová „imperiologie“ používá při vymezování předmětu svého bádání. Za impérium lze prý pokládat velmoc, která výrazně ovlivňuje svou epochu, ovládá z jednoho mocenského centra velká území zalidněná mnoha etniky a své nadnárodní poslání odvozuje z nějaké univerzalistické ideologie.
V současnosti přitom dochází k jisté rehabilitaci imperiálního konceptu. Přílišnému národnostnímu vymezování nepřejí Spojené státy, Čína ani Rusko a také snahy o přeměnu staré znesvářené Evropy v Evropskou unii jsou neseny univerzalistickým étosem. Cílem je překonat strnulou skupinovou identitu, která moderního člověka omezuje, snížit nebezpečí konfliktů a otevřít širší pole působnosti svobodným iniciativám, jež by posílily prosperitu. Univerzalistická ideologie tohoto pokusu vychází především z lidských práv.
Podmínky zrodu
Zdůrazňuje-li Nowak v úvodu, že pojem impérium…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 47 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].