reklama
reklama

 foto archiv autorkyBudím se v půl šesté a z postele vstávám hned. Postavím vodu na čaj; černý čaj je ráno samozřejmostí. S probuzením dětí ještě počkám, přijde mi kruté budit je, když potřebují spát. Stejně kvůli mně vstávají o hodinu dřív než obvykle. Začíná mi workshop a lektora vyzvedávám už před sedmou na druhé straně Prahy.

Holky se těší, že je dám ráno ke kamarádkám. Probouzím je a lákám na kakao a ranní návštěvu. Holky jsou dobře naladěné, což vše usnadňuje. Pomáhají mi nést do auta projektor a se slovy „Mami, ty máš zase ty svoje kurzy, kdy se vrátíš?“ se pásují. Nesmím se rozjet dřív, než se připásují, říkají mi pak, že jsem nezodpovědná. Děti předávám kamarádce v 6.40 a ty už si utíkají hrát s králíkem.

Praha je ještě volná. V klidu se dostávám na druhý břeh a čekám na školitele. Vyjíždíme z Prahy a povídáme si o dni, který teprve začíná. Přijde mi neuvěřitelné, že v ten samý okamžik míří ke stejnému cíli dalších dvacet lidí z různých koutů Česka. Nevstávám zdaleka první. Někteří účastníci workshopu vstávají už ve čtyři hodiny a po obědě si jdou na chvilku lehnout. Čekají nás dva dny plné školení zaměřeného na budování značky. Na posázavský mlýn, kde probíhá vzdělávací program Un Dia … Daruji jeden den, přijíždíme před osmou. Vítá nás paní Kateřina a nabízí čerstvě upečené housky. Vaří fakt skvěle. A má nás ráda, říká: „Vy z těch neziskovek jste nejlepší skupina, někdy tu máme lidi, to byste se divila.“ Člověka to potěší.

Školicí místnost je připravená a prázdná, ale už slyším bouchání dvířek, cinkání klíčů od pokojů, kroky na schodech a ti nejpilnější si jdou zabrat výhodné místo v kruhu. Začínám přesně v devět hodin slovy: „Dobré ráno, ráda bych vás přivítala na vzdělávacím programu Un Dia … Daruji jeden den, který je zaměřen na podporu lidí z neziskových organizací. Dnešní den nám daruje Tomáš Hrivnák, odborník na budování značek.“

Naším cílem je propojovat komerční sféru s neziskovými organizacemi a lektoři, kteří nám darují svůj čas, znalosti a zkušenosti, přispívají k profesionalizaci lidí z neziskovek. V kruhu se představujeme a prostor se naplňuje radostí z očekávaného a tvůrčí energií, která všechny strhává. Začínáme úkolem, ve kterém mají účastníci v jedné minutě představit svou organizaci. Není to snadné, minuta může být hodně dlouhá nebo hodně krátká, nestačí každému a naopak druhý se jí bojí. Na přípravu je půl hodiny a po prezentaci přednášející dostávají zpětnou vazbu od kolegů a lektora. Někteří přímo na místě přeformulovávají slogany a klíčové věty svých organizací; vznikne tak například sousloví Ekodomova „Kompost v tísni“. Jiní se učí mluvit k publiku tak, aby jej dokázali skutečně zaujmout.

Workshop úspěšně pokračuje, lektor už ví, s jakým lidským potenciálem může počítat, lidé se uvolnili a pracují. Workshop není přednáška – účastníci pracují ve skupinách nebo jednotlivě a ostatním vždy představí dosažené výsledky. Všem nám záleží na tom, aby workshopy měly konkrétní výstupy, které účastníci mohou ve své práci použít: novou prezentaci, tiskovou zprávu, změnu webu nebo marketingový plán.

Pokračujeme neformálně i po večeři a mluvíme o všem: o potřebách neziskovek, o problémech s financováním, o plánovaných projektech a státní sféře. Vznikají nové vazby, možná i přátelství. V závěru večera nás přijíždí podpořit kolega Pavel Doležal, objednává víno od Balouna a všichni si povídáme dlouho do noci. V posteli si promítnu celý den a myslím na to, že zítra ráno zase začnu černým čajem.

 

TEREZA PODHORSKÁ, radost 3.0

reklama
comments powered by Disqus
Původní diskuse
Drahomíra
25.2.2011 01:54
k věci
promintě vážení, že si dovolím hodnotit diskuzi, ale její potažmo Vaše úrověň je na zvracení. Dovolte mi dokonce i myslet, když to Vy očividně nedovedete. Nemyslíte si, že jste si spletli noviny, které čtete?? Z článku oceňuji, že jsou zde aktivní lidé, co se starají, aby neziskovky fungovaly a odváděly smysluplnou práci. Díky Terezo
dr. Voštěp
25.2.2011 07:36
nic proti
neziskovkám, ale když už "k věci", tak se autorka zřejmě měla zmínit o tom, v čem konkrétně její "smysluplná práce" spočívá.
Tomáš Křivánek
25.2.2011 09:55
Pravda doktore,
ale ten článek je spíš beletristicky pojatý.. máš pravdu, měl by tam být alespoň web kde by se to člověk mohl dozvědět. Já ti ho našel: http://www.radost30.cz/
dr. Voštěp
25.2.2011 12:50
no já jsem myslel,
že ta pohledná ml. paní Tereza se tam jela školit, ale možná ty workshopy organizuje a já to nepochopil (stránky jsou organizátorů, nikoliv nějaké neziskovky, jejíž zaměstnanci se chtějí proškolit)
anonym
24.2.2011 23:19
Propojuji dva světy
Bradaty obchodnik s dazdom so zamasatenou uhrovou tvarou, alebo naopak vysusenou a popraskanu, oslahanou vetrom a dredatym skladom zuvaciek z rakuskzch diskontov v zodratom umelom spinavom kabate a pyzamovych nohaviciach dokonale zladenych s grafitom na retazovom kolotoci musi mat obchodny uspech hodny vrazdy.
1 - 5 / 9
reklama
reklama
 

Časopis Respekt

Svazky v ohni, nebo v Kremlu

Jaroslav Spurný

Vydíral někdo polistopadovou elitu tajně schovanými spisy...

celý článek

Na kometě, ale v kómatu

Martin Uhlíř

Komety bývaly označovány za posly neštěstí, což se minulý...

celý článek

Zločin na severu

Pavel Turek

Proč svět fascinovaně sleduje vyšetřování skandinávských...

celý článek
všechny články předplatné
 
Nenechte si ujít

Jáchym Topol: Respekt už umí být nejen temný

Redakce Respekt

Večer ke čtvrtstoletí Respektu: Petr Třešňák, Silvie Lauder, Tomáš Brolík, Milan Jaroš,...

Intelektuálové nepřevzali zodpovědnost, tak musel někdo jiný

Martin M. Šimečka

Text k výročí listopadu 1989 otištěný původně ve slovenském Projektu N

Všichni Američané využívají ilegály a nepřipadá jim to divné

Jan Macháček

Americký prezident využije svých pravomocí a umožní čtyřem milionům nelegálních migrantů,...

Opravdu říká Třída 8. A, že jsou Romové nevzdělavatelní?

Tomáš Feřtek

Reality show České televize klade velmi nepříjemné otázky

reklama
 
reklama
reklama