Písmo s charakterem

Times New Roman, Arial a Calibri jsou jednoznačně nejoblíbenější počítačová písma. Existují přitom tisíce originálnějších písem, která se dají koupit či stáhnout zdarma. Co o nás používání těchto fontů říká a o co se jejich volbou ochuzujeme?

Například font Ingeborg je diskrétní, kontrastní a vysoce funkční. Střídání tenkých hran a tlustých tahů tučných jako babiččin bůček působí trochu starobyle. Podle porotců z Type Directors Club, výroční mezinárodní soutěže nových fontů, však zaručeně upoutá pozornost – v loňském klání byl Ingeborg mezi finalisty. Podobně písmo Retiro lze prý doporučit jako zaručeně „in“. Název je totožný s oblíbeným parkem v Madridu a stejně jako španělská města v sobě Retiro má nést napínavý kontrast mezi moderním centrem a tradičními čtvrtěmi. Jsou to „fonty s výrazem“ a takové zkouší stále víc firem i jednotlivců, kteří tak dávají najevo, že jejich osobní styl je vytříbený do každého detailu.

V nenápadné uličce mezi Staroměstským náměstím a Vltavou se vloni objevila nová kavárna. Jmenuje se Mistral – to podle studeného větru v údolí řeky Rhôny, jenž vzniká u mořských břehů a způsobuje prudké vlnobití. I v kavárně v centru Prahy si člověk trochu připadá jako na francouzském pobřeží. Hrubě nahozené bílé stěny působí drsně, jako ošlehané mistralem, zjemňují je ale všudypřítomné květináče s rozmarýnem a levandulí a jednoduché dřevěné stoly.

Dojem z písma Atrament na jídelních lístcích je právě takový – je jednoduché, ale výrazné. „Nabídka běžně dostupných písem nám přišla pro takto jedinečný interiér málo zajímavá, proto jsme použili originální abecední sadu,“ vysvětlují Blanka K. Špičáková a Martina Kupsová ze studia 2GD typo*graphic, které kavárně vytvořilo vizuální styl i úpravu tiskovin. Atrament pochází z písmolijny českého typografa Tomáše Brousila, který je považován za záruku krásného a technicky dokonalého písma. Majitelé kavárny si Atrament koupili za 1600 korun a je od té doby v logu, na menu a na webových stránkách.

Používání neotřelých fontů pro korporátní design se stalo tak trochu módou. Pražské kino Aero má dokonce „svoje“ písmo, které typograf Brousil vyrobil přímo na jejich zakázku a k němuž drží exkluzivní licenci. Sada liter se nazývá  Forsage (neboli forsáž, čili přídavné spalování u letadel) a je inspirována 30. lety, kdy kino vzniklo. Používá se nejen na plakátech, webu a programových brožurách, ale i v dopisech nebo v titulcích. „V detailech, jako je i písmo, spočívá krása celkového stylu Aera,“ říká Jiří Šebesta, který se v kině stará o propagaci.

Při hledání ideálního písma je klíčové, jak navenek působí. Zajímá to i mnohé psychology, například britského badatele Arica Sigmana. V knize The Psychology of Fonts (Psychologie fontů) doporučuje kupříkladu použít Times pro životopis mířený na konzervativní firmu, zatímco pro svobodomyslnější zaměstnavatele je prý lepší třeba modernější Calibri. Courier podle Sigmana vyzařuje chlad a hodí se třeba pro vyjádření hněvu. Dále tvrdí, že muži raději čtou hranatější písma, zatímco ženy preferují zaoblená písmenka s výraznými patkami.

Font pro prezidenta

Psychologické působení fontů zvažují i organizátoři politických kampaní. Podle The New York Times mohlo Baracku Obamovi v předvolebním klání pomoci také použití elegantního a svěžího Gothamu. Naopak padesát let stará Optima, font opoziční McCainovy kampaně, prý připomínala „příbalové letáky k lékům proti žaludečním potížím“.

Kdo chce fontem maximálně vystihnout svoji osobnost a ještě se trochu zabavit, může si sám vcelku jednoduše navrhnout i vlastní sadu písmen. V on-line i off-line programech stačí začernit požadovaná pixelová políčka nebo naskenovat vlastní rukopis, který chytré aplikace převedou na unikátní digitální abecedu. Profesionálové jsou k takovým podomácku vyrobeným písmům spíš skeptičtí. „Největší problém není ani tak vymyslet vzhled písma jako spíš zajistit, aby spolu ty znaky fungovaly technicky,“ vysvětluje Tomáš Brousil. Při návrhu vždy začíná od malého „g“ nebo „a“ – lze podle nich odhadnout vzhled celé sady. Naopak třeba „n“ je ve většině fontů podobné. „Kromě délky, tloušťky a míry zaoblenosti jednotlivých linek musím pohlídat také vzdálenost mezi jednotlivými znaky, takzvaný kerning, který se pro různé symboly liší,“ dodává. Na profesionální úrovni se navrhováním fontů v Česku živí pouze tři lidé – vedle Brousila ještě František Štorm a Veronika Burian. Typografický design je přece jen spíš záležitostí pro „fajnšmekry“ – i když je on-line dostupných přes 60 tisíc fontů, drtivá většina Čechů si vystačí s předvolenými písmy Microsoftu.

Times má narozeniny

Dosud nejoblíbenějším fontem je Times New Roman a jeho popularita trvá, i když letos slaví už 80 let od svého vzniku. V roce 1931 ho pro noviny The Times navrhl britský typograf Stanley Morison. První vydání deníku v novém písmu vyšlo 3. října 1932 a Times zůstal po celý rok jejich exkluzivním fontem. Poté se licence rozšířila i do dalších novin a časopisů, v roce 1934 vyšla v Times první kniha, a aby se to nepletlo, vsadil na něj záhy i týdeník Time. V 50. letech ale dokonalejší tiskárny umožnily experimenty s novými fonty a The Times se se svým starým písmem rozloučily. K jeho vzkříšení došlo až s jeho digitalizací v 80. letech.

Počátky digitalizace byly primitivní – maličkým skenerem se objížděla jednotlivá písmena a převáděla do digitální podoby. Vznikla tak ale řada chyb. U některých fontů včetně Times během digitalizace zapomněli američtí designéři doladit vzdálenost mezi jednotlivými znaky a nadělali řadu chyb v zahraniční diakritice. „Český háček je v Times asymetrický a moc malý, takže když se tiskne v malých velikostech, zmizí. Stejný problém je s čárkou,“ říká grafik Filip Blažek, který se živí mimo jiné úpravou české diakritiky v zahraničních fontech. Navzdory nedokonalostem však zaujímal Times přes 15 let čelní místo v pořadí předvolených písem v textovém editoru Word, a tak získal rekordní počet uživatelů. Jak píše německý web „100 nejlepších písem“ (www.100besteschriften.de), popularitu Times stvrdila v roce 2004 americká vláda, když ho přijala jako oficiální font pro všechny své diplomatické dokumenty.

Jde o patkové písmo (jeho základní linky jsou zakončeny patkami, jež umožňují plynuleji sledovat text), které se hodí pro delší tištěné texty, méně už ale na web. Platí to pro Times i pro ostatní patková (neboli serifová) písma – na internet nejsou vhodná. Monitory zatím poskytují rozlišení 70–150 dpi (dots per inch – bodů na palec), zatímco laserová tiskárna 300–600, takže kvalita šikmých či kulatých hran je v tisku nesrovnatelně lepší. (Nedávno toto pravidlo naboural iPhone 4 s rozlišením 300 dpi, které vlastně odpovídá tisku.) „Font Verdana je počtem a rozložením pixelů optimalizován pro obrazovku. Proto měl na webu takový úspěch, zatímco v tisku je to jedno z nejošklivějších písem, jaké existuje,“ dodává Blažek.

Faux pas zvané Comic

Některá písma znamenají rovnou faux pas a nejlepší příklad je Comic Sans. Návrhář Microsoftu Vincent Connare ho vyvinul v 90. letech pro použití v komiksových bublinách. Dnes se s ním ale setkáváme na svatebních oznámeních, inzerátech, vizitkách i testech ve škole. Proti jeho nadužívání dokonce vzniklo recesní hnutí Ban Comic Sans („Zakažte Comic Sans“), které má dnes na Facebooku přes 13 tisíc fanoušků a jeho příznivci v USA oblepují výlohy „zasažené“ touto nákazou samolepkami s nápisem „Ban Comic Sans“.

Písma mohou být různá: svobodomyslná, konzervativní, ošklivá, a v nejhorším případě dokonce nemožná. Vyplývá z toho, že člověk by měl přemýšlet nejen,  co píše, ale také jak.

ARIAL

Arial je jedno z nejrozšířenějších bezpatkových písem, kterým však mnozí grafičtí designéři téměř opovrhují, protože působí jako plagiát helveticy. V české verzi je Arial v mnoha směrech nevyhovující – má problém s diakritikou i vzdálenostmi mezi některými písmeny české abecedy, například Ť a Á. Podobný problém má i třeba s nosovkami v polštině.

TIMES NEW ROMAN

Jde o patkové písmo, které se hodí zejména pro rozsáhlé tištěné texty, například v USA se v něm s oblibou sází paperbackové knihy. Má i svoji verzi pro Apple, tzv. Times Roman, a vyvinula se z něj řada patkových písem (např. Georgia). Je třeba dát si pozor při jeho použití v mezinárodní komunikaci, v Německu a Nizozemí je totiž Times považováno za trapné nemoderní písmo. 

CALIBRI

Calibri je součástí nové sady Microsoftu, poprvé se objevilo ve Windows Vista v roce 2007. Umožňuje využití menší velikosti písma při zachování výborné čitelnosti. Oproti starším fontům na něm (tak jako celé „vistové“ kolekci písem ClearFonts, kam patří i například Consolas nebo Cambria) pracoval mezinárodní tým návrhářů, kteří měli zamezit opakování chyb v lokálních jazykových mutacích.