Editorial: Věčná Anežka Česká

V nejistých časech je možná vhodnější než kdy předtím se na chvíli zastavit a přemýšlet o tom, čeho jsme součástí. Proč tu jsme, co je naším úkolem a jaké hodnoty nás spojují? Co nám tu zanechali naši předkové? Na co můžeme navázat a čemu se raději vyhnout?

Jedna pozitivní inspirace se nám nyní nabízí. Před osmi sty lety (datum není přesně známé) se narodila pozdější světice Anežka Česká, jejíž příběh přestál celý ten čas a stále k nám mluví.

Možná je právě ona tou odpovědí na otázku, které vlastnosti přečkávají jakoukoli dobu – je to odvaha, pokora a snaha pomáhat druhým. Anežka se rozhodla opustit luxusní život královské dcery, protože chtěla jít po duchovní cestě a pomáhat vážně nemocným lidem.

Pokud pomineme ambice stát se svatými, je to vlastně i dnes jednoduchý recept na to, jak se zapsat do historie. Asi ne o každém budou vznikat legendy, ale kvůli své pozdější legendě to zřejmě nečinila ani Anežka. Přesto je právě teď správný čas jí poděkovat. Už od baroka se totiž tradovalo, že „až bude Anežka svatořečena, nastanou v Čechách lepší časy“. Ke svatořečení došlo v listopadu 1989 a je nepochybné, že lepší časy nastaly. Možná si komunisté měli lépe přečíst stará proroctví a pak by se lépe připravili na to, co přijde. Naštěstí to neudělali.

O životě Anežky a o událostech, které doprovázely její svatořečení, si přečtete na str. 52–58.

Minulý týden ve středu proběhlo udělování cen českého internetu Křišťálová lupa 2011. Jako už tradičně se večer nesl ve velmi zábavné atmosféře, a to zejména díky Tomáši Hanákovi, který jím provázel. Tradicí je tu i to, že se tu dělá naprosto skandálně nemístná legrace z tištěných médií, která jsou prý už minulostí. Jsme rádi, že se pořadatelé dostali do vlastní pasti, protože cenu Inspirace roku získala aplikace Respektu pro iPad. Proto také mohla publisherka našeho týdeníku Adéla Pittsová odmítnout rakvičku se šlehačkou, kterou jí na pódiu Tomáš Hanák nabízel. Porotě samozřejmě moc děkujeme a máme radost, že se aplikace líbí jak uživatelům, tak i odborníkům.

Vážené čtenářky, vážení čtenáři,
inspirativní čtení neskomírajícího tisku
vám přeje

Erik Tabery