Bez krasopisu

Výuku psaní v českých školách asi nemine revoluce. Ve třiceti vybraných ústavech se už rok a půl děti učí psát nově vyvinutým psacím písmem nazvaným Comenia Script. Na rozdíl od klasického psacího písma vyučovaného od třicátých let minulého století je Comenia Script nespojitý a svým vzhledem připomíná písmo tištěné. Vyvinutý byl hlavně proto, aby se děti mohly snadněji učit psát a psaní je tím pádem i více bavilo. Nové písmo vzbuzovalo ze začátku u rodičů i učitelů nedůvěru: povede děti k nedbalosti v psaní a nebude v nich trénovat schopnost se soustředit, zněly nejčastěji zmiňované obavy. Výsledek experimentu zatím říká, že podobné strachy nejsou namístě.

Už bych se nevracela

„Děti si rychleji zapamatují jednotlivé tvary písmen, dělají méně chyb, snadněji se učí psát i leváci,“ vypočítává výhody nového typu písma Hana Raichlová, učitelka nynějších druháků na pražské Základní škole Emy Destinnové. Své žáky z jedné vybrané třídy na škole učí písmem Comenia Script psát už rok a půl. Sama přitom lépe ovládá klasické vázané písmo (píše si v něm třeba rychlé poznámky), a když píše novým typem písma na tabuli, žáci ji občas upozorní na nepovedený tvar. Obtíže jí podle jejích slov činilo třeba odlišit malé psací „k“ od toho velkého. Přesto by se ve výuce ke klasickému spojitému písmu už nevracela. Pro žáky je obtížněji naučitelné a žádné zvláštní bonusy přitom tahle obtížnost podle Hany Raichlové nepřináší.

„U klasického písma se mi pravidelně stávalo, že jsme jednotlivé tvary vždy museli po prázdninách s žáky opakovat,“ říká. Písmena se složitými kličkami se totiž v časech volna prvňákům vždy vypařila z hlavy. S tím ale u Comenia Scriptu problém není. Učitelé si to vysvětlují podobností nového psacího písma s písmem tiskacím. Žáci se v podstatě učí podobné tvary písmen, které vidí napsané v knihách i textech kolem sebe. Písmo si potom snadněji zapamatují, což se pak zpětně promítá i do schopnosti číst. „Dlouho jsem ve třídě neměla tak zanícené čtenáře,“ shrnuje Hana Raichlová s tím, že děti z její třídy jinak svým nadáním nevybočují z běžného průměru.

Když se před rokem a půl na škole experiment s výukou nového písma v její třídě zaváděl, vzbudilo to u rodičů dětí nejprve jisté rozpaky. Jeden žák dokonce kvůli experimentu přešel na jinou školu. Rodiče chtěli, aby se učil psát klasicky. Po roce a půl rozpaky ale vystřídal klid, že se děti neučí nic špatného. Nedošlo dokonce ani na obavy, že písaři trénovaní v Comenia Scriptu nepřečtou psané texty spolužáků, kteří se učí psát klasicky. „Děti se přibližně po půl roce naučily vázané písmo intuitivně číst,“ říká Hana Raichlová. Starší šesťáci ji naopak požádali, aby je nový typ písma také naučila. Důvodem bylo to, že řada z nich stejně klasický krasopis okolo páté třídy opustila a začala psát podle svého „tiskace“. Chtěli se tedy tento typ písma alespoň pořádně naučit.

Maximálně funkční

Skutečnost, že žáci i dospělí stejně nakonec nepíší tak, jak se to během hodiny psaní v prvních třech letech školní docházky učili, byla jedním z důvodů, proč se začal nový typ písma vyvíjet. Umění ovládat klasické písmo by teoreticky mělo splňovat nároky krasopisu, kdy všichni píšou úhledně a hlavně stejně. To také vyžadovalo dlouhodobý dril ve výuce psaní, který ovšem handicapoval všechny žáky s různými poruchami učení, ale i třeba jenom žáky méně schopné v jemné motorice. Školy proto začaly od drilu postupně upouštějí. Následkem toho se však žáci nenaučili klasické písmo náležitě ovládat. S nástupem psacích strojů a později počítačů se navíc spíš než elegantní písmo s řadou kliček a obloučků začal jevit jako důležitější takový typ psacího písma, který bude jednoduchý a funkční. „Dnes je víc než úhledné písmo důležitější, aby si člověk uměl rychle napsat ručně poznámku takovým způsobem, aby to byl po sobě schopen přečíst,“ vysvětluje Radka Wildová, děkanka Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy, která společně s ministerstvem školství experimentální výuku nového písma organizuje.

Nové písmo grafičky Radany Lencové (rozhovor viz Respekt 35/2010) by mělo právě tyhle nároky splňovat. „Lidé budou kvůli technologiím psát rukou pořád méně a méně,“ říká grafička. „Proto jsem vytvořila takové písmo, které bude elegantní, ale zároveň jednoduché na psaní.“ Po roce a půl testování nyní vytváří různé typy zesílených nebo naopak maximálně zjednodušených řezů písma, které budou vyhovovat i lidem s poruchami zraku nebo dysgrafikům. Podle průběžných zpráv z výuky Comenia Scriptu na vybraných školách si její písmo chválí učitelé, děti i rodiče. Někteří z rodičů dokonce upozorňovali výzkumníky na to, že si nevšimli, že by se jejich ratolest vůbec učila psát. „Tyhle výsledky je potřeba brát s rezervou,“ upozorňuje děkanka Wildová s tím, že pilotního projektu se účastní vysoce motivovaní učitelé ochotní učit se společně se svými žáky nové věci. Zároveň se ale už teď zdá, že nový typ písma nakonec získá akreditaci ministerstva školství a psaní pro budoucí generace tak bude výrazně snadnější.