Dopisy

Komunistická diktatura nehrozí

Respekt 4/2012

Autor v článku analyzuje neporozumění levice a pravice ohledně hodnocení komunismu a kapitalismu. Domnívám se, že když se nelze sjednotit na „dějinném vnímání světa“, je přece nutno alespoň respektovat společná, nadčasově platná morální pravidla a důstojnost jednotlivce. Proti tomuto se pak komunismus zásadně provinil – „antikomunismus“ byl tak samozřejmým postojem „občanské slušnosti“ a výrazem úcty vůči obětem nelidského režimu (což platí pochopitelně i pro nacismus). Na tzv. vznešenějších ideálech komunismu zde přece vůbec nesejde, byly-li výsledky takové, jaké byly, a zaštiťovat se při obhajobě komunistické strany často nepochybně velmi odpornými rysy současného neoliberálního kapitalismu (včetně možné „fašizace společnost“) na tom vůbec nic nemění. Tady platí ono biblické – „po ovoci poznáte je“. Minimálně od vydání Souostroví Gulag zde už není o čem intelektuálně diskutovat – ať se to někomu líbí či nelíbí. Strana, která je přímou dědičkou dříve vládnoucí státostrany a nestydí se ponechat si „komunismus“ ve svém názvu, navíc se přímo hlásí k severokorejské hrůzovládě, je přinejmenším nehoráznost. Taková strana by se měla především zakázat – z „občanské slušnosti“ a z úcty vůči obětem nelidského režimu.

Radim Seltenreich

Komunismus i fašismus je nutné vidět jako nepřátele svobody a demokracie. Oba systémy zabíjely cizí i vlastní lidi po milionech v míře, která dodnes není pochopitelná, ničily tradici, kulturu i náboženství. Rozdíl mezi nimi je snad jen v tom, že nacismus prohrál světovou válku. Jan Černý vychází ze zjednodušeného schématu, že fašismus je extrém vpravo, komunismus extrém vlevo a jsou si „extrémně“ vzdáleny. Fašismus přitom vznikal stejně jako komunismus spíše na levici jako lidové a dělnické hnutí, italští fašisté v Miláně znárodňovali stejně jako komunisté v Rusku nebo v Čechách. Evropu neobchází komunistický strašák, pod tímto jménem ale stále obchází Čínu a Asii. Není ale možné nevidět, že ten, kdo komunismus v Rusku (našeho strašáka) ovládal, dále Evropou obchází, zabíjí novinářky, kritiky, snaží se znovu dobýt bývalou sféru vlivu, okupuje vojensky Gruzii. Rusko řídí vysoký důstojník KGB a je nám nebezpečný. Strašák se jen přejmenoval, ale svobodu atd. stále chce zničit. Stejně jako jemu věrná naše komunistická strana. Pro možnou spolupráci s komunisty by bylo nutné: 1. Aby byť jen naznačili, že chápou a odmítají svou totalitní minulost. Zdá se, že na to čekáme marně a že jejich strana je stále koncipována stejným zlem. 2. Česká demokratická levice by měla sebrat odvahu a přiznat se k selhání, když sympatiemi a spoluprací s komunisty v minulosti tuto zemi (i samotnou levici) poškodila. A naznačit, jak se bude jinak bránit, pokud ji dějiny znovu vystaví podobně těžké zkoušce. Spolupráce s komunisty by byla spoluprací s nepřítelem, který nenávidí a zneužívá demokracii a nevzdal se myšlenky na její zničení.

Tomáš Cejp, Praha

Šetřit, kde se dá

Respekt 5/2012

V článku se píše, že agentura CzechTourism odmítla návrh loga za milion korun a místo toho chtěla nechat návrh zpracovat za podstatně menší částku studenty. Píšete, že je to „neúcta k duševní práci“. Opravdu máte pocit, že odměna jeden milion korun za logo pro celkem nevýznamnou společnost je přiměřená? Jen pro srovnání, poctivě pracující dělník takovou částku vydělá za pět let tvrdé práce. Podle mě to spíš vypovídá o nadměrně zbytnělém egu některých „kreativců“. Myslím si, že ta odměna je nemravná. Za tyhle (navíc naše) peníze to zkrátka a dobře nestojí a jsem rád, že státní agentura takové rozhodnutí udělala. Nakonec třeba České dráhy zadaly návrh nátěrů na vlaky za nemalé peníze grafickému studiu Najbrt. Když se ale na ty vlaky díváte, nemůžete se ubránit pocitu, že student vysoké školy by to zvládl úplně stejně.

S pozdravem MVDr. Jan Macek

OPRAVA

V minulém čísle jsme v článku Zasloužená potupa uvedli špatný graf k nezaměstnanosti za éry Sarkozyho. Čtenářům se omlouvám a přikládáme správnou verzi.