Čeho se bojí Nečas

Svým odvoláním ministra spravedlnosti vstoupil Petr Nečas do historie české politické trapnosti. Může za to způsob, jak to provedl: bez varování, v utajení a doslova s minutovou návazností jednotlivých kroků tak, jako by šlo pouze o to, aby náhodou ministr ještě před svým úplným odvoláním nestihl něco konkrétního rozhodnout. To něco, jak všichni navzdory premiérovým pokusům zastřít pravdu věděli z médií už pár hodin po Pospíšilově vyhazovu, bylo jmenování nové vrchní státní zástupkyně Lenky Bradáčové, jejíž návrh ležel ministrovi spravedlnosti na stole. Proč personální změna na státním zastupitelství straší premiéra tak, že kvůli ní dal v sázku svoji kariéru i dobrou pověst? O co mu v této hře jde?