Úpadek v Národním divadle

Když vrcholila uzávěrka minulého vydání Respektu, vyskočila v agenturách zpráva, že ředitel Národního divadla Ondřej Černý byl odvolán ministryní kultury Alenou Hanákovou. Důvody v tu dobu nebyly známé a my si říkali, že nelze zaujmout stanovisko ve chvíli, kdy se neví, jak se věci mají. Mezitím uplynul další týden a k našemu překvapení se situace nemění: stále není jasné, proč ministerstvo kultury ředitele odvolalo.

Nechme stranou, jestli byl pan Černý dobrý, či špatný ředitel. To, co mu ministerstvo kultury provedlo, je prostě neakceptovatelné. Ne-li dokonce žalovatelné. Z náznaků ministerských úředníků se chvílemi zdálo, že musel buď ukrást divadelní kasičku, nebo vyříznout nápis Národ sobě. „Nebudu kritizovat paní ministryni za to, že odvolala někoho, koho šetří orgány činné v trestním řízení pro evidentní majetkové delikty,“ řekl dokonce šéf poslaneckého klubu TOP 09 Petr Gazdík. Později se ale sám na ministerstvo rozzlobil, protože ho zřejmě uvedlo v omyl.

Náměstek ministryně Martin Sankot se následně veřejně omluvil za to, že si některé důvody k odvolání vymyslel. Už to samo dokazuje, že ředitel byl ve skutečnosti odvolán z příčin, které mají zůstat před veřejností skryty. Nicméně zatímco Černý už není ředitel (a zatím nevíme, čím se měl provinit), tak ho ve vedení divadla nahradí právě Sankot, který se prokazatelně provinil tím, že lhal (komentář byl psán před odvoláním Martina Sankota - pozn. red.).

Zástup špatných ministrů

Objevily se úvahy, že události nabraly směr, jaký nabraly, protože ministryně Hanáková nerozumí divadlu. To je však omyl, neboť není možné nalézt ministra, který by stejně dobře rozuměl hudbě, divadlu, filmu i výtvarnému umění.

Ukázalo se spíše, že vše se odehrálo proto, že paní ministryně je sice slušná dáma, ale zatím není politička. Nedokázala rozklíčovat, že ne všechny podklady, které jí úřad připraví, jsou motivované pouze touhou pomoci kultuře. Dostala se tak do situace, kdy má obhájit něco, co je neobhajitelné. A rozhodně to není poprvé.

V médiích se už objevily výzvy, aby byla ministryně odvolána. I to může být řešením, ale popravdě nic moc dobrého nepřinese. Dosavadní zkušenost ukazuje, že tu bohužel nečeká zástup skvělých ministrů kultury (viz Besser či Jandák).

Alena Hanáková se problému snažila alespoň postavit čelem a s divadelníky jedná přímo, i když ne vždy šikovně. Zároveň ale musí vyvodit tvrdé důsledky pro ty, kteří Národní divadlo a ji do dané situace přivedli. Tedy zejména pro náměstka Sankota.

Zlatá kaplička pak nemusí truchlit. Stačí se podívat na nástropní malby v divadle, kde jsou tyto prorocké výjevy: Jeden značí zlatý věk, druhý úpadek a třetí znovuvzkříšení. První dvě etapy už si Národní divadlo zažilo, teď se čeká na tu třetí.