Zelení ztratili schopnost oslovit liberální voliče

Před několika týdny odešel ze Strany zelených, kterou kdysi dostal až do vlády. Po rozchodu založil nové uskupení a plánoval, že půjdou do voleb spolu s lidovci. Spolupráce ale nevyšla a nyní oznámil, že se jich Liberálně ekologická strana nezúčastní. „Náš čas přijde,“ říká Martin Bursík.

Proč nejdete do předčasných voleb? Protože nevyšlo spojení s lidovci? Bylo to vůbec smysluplné?
Naše volební spolupráce dávala smysl a vedení KDU-ČSL jí bylo nakloněno. Byl to způsob, jak racionálně do volebního klání vstoupit a ve stávající bramboračce zaujmout. Bylo to smysluplné jak pro nás, tak pro lidovce, kteří svých pět procent zdaleka nemají jistých. K dohodě nakonec z různých důvodů nedošlo. Zvažovali jsme i variantu samostatné kandidatury. Důvodů pro i proti byla řada, nakonec převážila státotvorná argumentace a touha po solidnosti, profesionalitě. Vzbudili jsme velká očekávání a věřím, že poptávka po slušné a ohleduplné liberální straně po volbách ještě vzroste. Do té doby vybudujeme funkční, moderně nastavený politický subjekt.

Jaký byl tedy hlavní důvod plánovaného spojení s KDU-ČSL?
Nečekané rozpuštění Sněmovny vyvolalo potřebu rychlé reakce a snahu udělat něco, co by přineslo naději těm, kteří si ze současné nabídky stran nemohou vybrat. Podpisy jsme nasbírali až nečekaně rychle, vlna zájmu nás překvapila. Uvažovali jsme pragmaticky nad otázkou, co je největší problém nadcházejících voleb. Došli jsme k tomu, že nepůjde o nic menšího než o střet o základní demokratické hodnoty.

S novým prezidentem řešíme zcela nový okruh problémů a blížíme se možná k okamžiku, kdy se budeme smiřovat s vládní účastí komunistů. Jistě, jsou tu  kruciální témata jako korupce, tu ale volby nevyřeší. Takto nemocný organismus se neuzdraví ze dne na den. Ale směřování země na východ nebo na západ - to výsledek voleb ovlivní. Nechtěli jsme přispět k tříštění hlasů napravo od středu. Tak začala skrze prostředníka vyjednávání s lidovci.

Kolik dnes Liberálně ekologická strana (LES) vlastně sdružuje lidí?
Strana má registraci několik dní. Zatím jsme pouze volné sdružení lidí, kteří formulují program a mají zájem podílet se na vybudování strany. V adresáři je nás něco přes tisíc, užší tým tvoří asi padesát osob. K velmi aktivním patří lidé, kteří v posledních letech odešli pro názorové rozdíly od zelených a nyní vidí příležitost uplatnit svoje zkušenosti a odbornost. Co je ale nejzajímavější, s velkým elánem k nám přicházejí lidé z byznysu a kulturní sféry, kteří doposud o politiku nejevili zájem. Toho si obzvlášť vážím a i na nich chceme stavět.

Nechci posílit levici, z toho mám strach. Ze současné nabídky si neumím zvolit, ale jít k volbám považuji za povinnost. Nějak se budu muset rozhodnout.

Kdy padlo definitivní rozhodnutí, že se voleb nezúčastníte?
Musím se podívat do diáře. Bylo to v úterý.

Kdo navrhl, že do voleb zatím nepůjdete?
Hlavní slovo měli lidé z petičního výboru, především Matěj Hollan a já, ale jednali jsme ve velké shodě s ostatními. Nezastírám, že pro některé idealisty v našich řadách to bylo těžké přijmout. Stejně jako tisíce lidí v zemi říkali - nebude koho volit.

A jaký argument rozhodl?
Faktor čas a snaha být solidní. Není v zájmu státu tříštit to, co lze velmi rezervovaně nazvat demokratickými silami. Využijeme energii, která vznikla, a budeme s ní pracovat dál. Po liberální a ekologické straně je poptávka. Chceme navázat na havlovskou tradici, vnést do politiky hodnoty, které z ní zmizely.

Nedalo se od začátku čekat, že v tak krátké době to nestihnete?
Ne. Teď se může zdát, že jednáním s KDU-ČSL jsme zbytečně ztratili čas, ale dávalo to logiku. Měl jsem pocit, že v předčasných volbách by občané unesli nestandardní řešení. Chtěli jsme jim nabídnout jinou pravou a středovou alternativu než Kalouska a ODS. KDU je postavená na tradičních hodnotách. A její předseda Pavel Bělobrádek mi říkal: Dávno bych se s někým spojil, ale povězte mi s kým. Lidé reagovali pozitivně, že je to dobrý nápad, překvapivý a nečekaný.

A co jste měli s lidovci společného?
Základní spojník je transcendentální. Úvaha, že je zde něco, co nás přesahuje, uvažování v dlouhodobých horizontech. Úcta k odkazu  předků, úcta k přírodě a zodpovědnost k budoucím generacím. Jistě, jsou tu nepřekonatelné rozdíly jako  vztah k sexuálním menšinám nebo nejasný postoj lidovců  k romské komunitě. Ale dochází-li k historickému zlomu, jsou rozpory méně významné.

Hledali jsme způsob, jak nalézt shodu, a přitom je nezastírat . Na tom jsme se s Pavlem Bělobrádkem shodli. On sám dohodu podporoval, stejně jako Zuzana Roithová. Ostatně, v prezidentské volbě jsem ji volil. Předseda Bělobrádek nás pozval na celostátní výbor. Nejdříve jsme se shodli, že KDU bude kandidovat s podporou LES, tak jako TOP 09 šla do voleb s podporou Starostů. Pak se naše spolupráce zúžila jen na české kraje. 

Spojením předsedy Lišky s fundamentální levicí ztratili zelení schopnost oslovit liberální voliče.

Jak jste řešil rozpory, které při vyjednávání jistě nastaly?
Když jsem dostal v debatě otázku, co si myslím o stavbě mešit v Česku, vyhnul jsem se odpovědi. Ne že bych odpovědět neuměl, ale odvádí to pozornost od podstatných věcí. Jsou tady reálná nebezpečí: od toho, že se komunisté budou podílet na vládě, přes Zemana a jeho lidi, kteří sem tlačí ruský vliv, až po tlak developerů a těžařů, kteří využívají slabé ochrany životního prostředí.

Dva ministři za ODS ministerstvo životního prostředí úplně zlikvidovali. Když jsem přijel z Indie, nestačil jsem se divit, když mě pozvali do rozhlasu na debatu o kanálu Labe-Odra-Dunaj. Měl jsem za to, že tenhle projekt je dávno mrtvý, ale teď ho tlačí Zemanův přítel, někdejší předseda JZD Slušovice Čuba. V Kašperských Horách bylo zase setkání občanů proti těžbě zlata. Před patnácti lety jsem coby ministr těžbu zakázal. O megatunelu, kterým by byla výstavba dalších bloků Temelína, ani nemluvím. To jsou věci, kterým je třeba čelit; to jsem chtěl lidovcům nabídnout.

Proč konkrétně ze spolupráce nakonec sešlo?
Ukázalo se, že předsednictvo nemělo na členstvo dostatečný vliv - a nebylo by fér, kdybych to víc popisoval. Osobně si myslím, že to bylo neprozíravé. Ale útěchou mi je, že se nebudu muset stydět během kampaně například za názor lidovců, že bezdětní lidé jsou černí pasažéři. 

Tím, že nakonec do voleb nejdete, jste překvapil. Ale ještě větší překvapení bylo, že jste se trhl od zelených právě před volbami.
Měl jsem to udělat daleko dřív. Už loni v listopadu, když jsem neuspěl jako kandidát na předsedu, jsem zjistil tři věci. Na sjezdu se nepodařilo prosadit prohlášení, kterým bychom odsoudili krajské koalice sociálních demokratů s komunisty a vyloučili jakýkoliv podíl zelených na moci s komunisty.

Do vedení se vrátila Dana Kuchtová, která má vazby na Olgu Zubovou a exprimátora Pavla Béma. A předseda Liška se spojil s fundamentalisty kolem Matěje Stropnického. Přišel s tím, že Bursík byl ve zlé a hanebné Topolánkově vládě, zatímco Liška v nějaké lepší.

Ale to jste ještě neodešel…
Chtěl jsem ještě za určité hodnoty bojovat. Většina mě názorově blízkých lidí ze strany odešla již dříve a velké množství právě po návratu Kuchtové. Dosavadní názorové proudy ve straně se tím dostaly do nerovnováhy; a žil jsem v naprosto nepřátelském prostředí.

V Indii jsem se rozhodl, že odejdu a zkusím něco jiného. Ale nečekal jsem předčasné volby. Když byly vyhlášeny, pochopil jsem, že nemohu v kampani vystupovat za něco, čemu sám nevěřím nebo s čím nesouhlasím. Odmítám argumentaci současného vedení zelených, že mojí motivací byla snaha někoho poškodit nebo nezdravé ego. Mám svoje ideály a hranice.

Říkal jste, že zelení se posouvají příliš doleva. Co to přesně znamená?
Chápu, že vedení zelených dnes  vykřikuje, že jsem si posun doleva spolu s desítkami dalších členů vymyslel. Potřebují předstírat, že jsou alternativou i pro středového voliče. Ale nechuť vymezit se proti komunistům není banalita. Místopředseda Stropnický má za to, že zelení mají být nalevo od sociálních demokratů a přebírat hlasy komunistům. Zelení by se podle něj nikdy neměli podílet na středopravé vládě - proto dělal asistenta Olgy Zubové a psal jí projev, který četla při pádu vlády se zelenou účastí. Bylo to tvrdý zásah do vlastních řad, ale řada zelených ho oslavovala. Stropnický se s komunisty klaní památce Julia Fučíka. Tihle lidé chodí na demonstrace odborářů s nápisy jako Nasadíme okovy trhu. Jsem si vědom, že trh je třeba regulovat, ale nasadit okovy podnikatelům je idiocie.

A co dalšího?
Zelení také změnili názor na církevní restituce, říkají – kvůli restitucím jsme na Václaváku necinkali. A podívejme se na kandidátku. Jedním ze špičkových lídrů je výrazně levicový intelektuál Škabraha, zakladatel iniciativy ProAlt. Uznávám jeho akademické kvality, ale očekával bych ho na kandidátce sociální demokracie, nikoliv u zelených.

Zároveň byl vyřazen lídr v jiném kraji, lékař a bývalý senátor Richard Sequens, protože se zjistilo, že obhajoval radar v Brdech. I po letech byl důvod ho vyškrtnout. Spojením předsedy Lišky s fundamentální levicí ztratili zelení schopnost oslovit liberální voliče - o tom jsme přesvědčen.

Přesto, nejsou vám zelení přece jen blíž než několikrát zmínění lidovci?
V otázkách životního prostředí jsou mi samozřejmě nejblíže, léta jsem byl garantem ekologického programu. Stejně jako ve věcech protikorupčních. Bohužel, ekologové ze strany odcházejí a směřování strany a její personální zastoupení už mi záruky do budoucna nedává.

Kdo je tedy váš volič?
Liberální člověk, pro kterého je zároveň ekologie tématem; odpovědnost k budoucím generacím mu něco říká. Právě pracujeme na programu. Formuje se slušný tým špičkových ekonomů, kteří přirozeně nejsou z Klausovy školy - a jejich spojení s lidmi z ekologie může přinést zajímavé věci.

A koho budete v říjnu volit? Zelené?
Nechci posílit levici. Ze současné nabídky si neumím zvolit, ale jít k volbám považuji za povinnost. Nějak se budu muset rozhodnout.