Pozadí astronaut Brázda
Pozadí astronaut Brázda
Často hledáte, jak…

Agenda

Rumburská sestra obviněná z vraždy patřila do systému

Jestli kauza k něčemu vyzývá, pak je to debata o úrovni paliativní péče v Česku

Nemocnice Rumburk • Autor: Karel Cudlín
Nemocnice Rumburk • Autor: Karel Cudlín

Před několika dny obvinila policie zdravotní sestru Věru M. z toho, že v rumburské nemocnici zavraždila pacientku. Sestra je ve vazbě a policie řeší deset dalších podezřelých smrtí.

Krátce po zveřejnění případu se na internetu objevila petice, která žádá, aby prezident Miloš Zeman dal zdravotní sestře z Rumburku milost. Signatáři míní, že „její počínání bylo vedeno čistě humánními pohnutkami směřujícími ke zmírnění utrpení těžce nemocných lidí“. Zároveň se v tisku začaly objevovat názory, že mohlo jít o eutanazii. Ta v Česku není povolena, i když její uzákonění podporuje podle průzkumů víc než šedesát procent tázaných.

Shrňme si základní fakta. Sedmdesátileté onkologické pacientce, která ležela na jednotce intenzivní péče ve vážném stavu (měla rozsáhlý zánět a selhávala jí játra a ledviny), sestra píchla draslík místo do infuze rovnou do žíly. Během několika minut se jí zastavilo srdce. Nic ale nenapovídá tomu, že by pacientka o smrt prosila. Neví o tom policie ani personál nemocnice, nikdo od ní takové přání neslyšel. Její život se tak jako tak chýlil ke konci, upadala do nevědomí, lékaři očekávali, že během několika dní se její srdce postupně zastaví.

Navíc by žena jen těžko pojala důvěru právě k sestře, která měla pověst odměřené, až strojově pracující osoby. Sestra Věra M. byla podle všeho vyhořelá a péče o nemohoucí pacienty ji obtěžovala. Už dříve byla přistižena při tom, že dává lidem velké dávky léků na spaní, aby měla v noci klid. Tehdy se věc zametla pod koberec. Policisté se kloní k tomu, že podobný motiv - špatný vztah k nemohoucím pacientům, se kterými je hodně práce - byl také za vraždou, kvůli které sestru obvinili.

Jestli k něčemu Rumburk vyzývá, pak je to debata o úrovni paliativní péče v Česku. Sestry, které pracují v psychicky náročném prostředí, mezi nemohoucími a umírajícími lidmi, rozhodně potřebují masivní podporu.

Oddělení, kde Věra M. pracovala, působí dost ponuře; je to nevzhledný neútulný dům na konci města. „Sestry mají na tomto oddělení dost těžkou práci. Chodí tam staří lidé většinou se špatnou prognózou, ve dne spí a v noci bdí, jsou zmatení. Syndromem vyhoření tam trpíme snad skoro všichni,“ popisuje lékař Petr Vondráček, který hned po podezřelé smrti ženy odebral vzorky, které umožnily zjistit její příčinu.

Shrnuto, debata o eutanazii je legitimní, ale Rumburk k ní rozhodně není ten správný důvod. Rumburský případ není srovnatelný ani s „heparinovým vrahem“ Petrem Zelenkou. Ten podle soudního znalce dával pacientům přípravek na ředění krve proto, že ho riskantní situace, do které je tím dostal, vzrušovala. Znalec přirovnal jeho počínání k sázení na dostizích. Zatímco Zelenka byl šílencem, jakých ve zdravotnictví naštěstí moc není, sestra z Rumburku naopak patřila do systému. Jen to, co v něm cítí řada pracovník, dotáhla k absurdnímu důsledku.

Jestli k něčemu Rumburk vyzývá, pak je to debata o úrovni paliativní péče v Česku. Sestry, které pracují v psychicky náročném prostředí, mezi nemohoucími a umírajícími lidmi, rozhodně potřebují masivní podporu. A měli bychom si také přiznat, že někteří pracovníci by tu práci neměli dělat vůbec.

Můžeme pak pokračovat tím, zda lidé opravdu musí odcházet ze života v neosobním a někdy ošklivém prostředí nemocnic. A přiznat si, že řada okresních špitálů nemá o správné péči o umírající ani páru. Hospiců je zároveň málo a rodina, která si chce svého blízkého nechat doma až do konce, se přílišné podpory od státu nedočká. Tohle vše by se po „kauze Rumburk“ mělo začít měnit.

Podrobnosti o kauze najdete v novém Respektu 36/2014 v textu Nic než vražda. Tématu se věnuje také komentář Nemilosrdná smrt v Rumburku

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].