Pozadí astronaut Brázda
Pozadí astronaut Brázda
Často hledáte, jak…

Dělníci kultury, Kultura

Národ bez kinematografie hloupne, píší filmaři poslancům

Dopis: Jak autoři vnímají dosavadní podporu a jak by měl pracovat fond kinematografie

Alois Nebel • Autor: Aerovod
Alois Nebel • Autor: Aerovod

Státní fond kinematografie funguje podle nového zákona od  1. ledna 2013 a Poslanecká sněmovna právě volí do rady fondu nové členy. Čeští filmaři při této příležitosti sepsali poslancům dopis, jak vnímají dosavadní podporu zdejší kinematografie a jaké navrhují změny. Jeho znění vám nabízíme: 

Na rozdíl od prostředků určených na podporu filmového průmyslu se bohužel ukazuje, že prostředky Fondu na vývoj, výrobu, podporu distribuce a propagace filmů, na rozvoj filmových festivalů či digitalizaci kin jsou stále nedostatečné. Fond pracoval v roce 2014 s rozpočtem 200 mil. Kč, z nichž bylo na výrobu vyčleněno 120 mil. Kč.

Po ekonomické stránce je tedy na podporu původní české filmové tvorby jen nepatrně více prostředků, než před přijetím nového zákona o kinematografii. Je třeba ocenit, že vláda tuto situaci vnímá a deklaruje zájem stávající stav po finanční stránce zlepšit a přispívat do Fondu také ze státního rozpočtu, což je všude v Evropě naprosto standardní.

Zcela zásadním faktorem, který může negativně ovlivnit celou českou kinematografii je nekompetentnost členů Rady Fondu. Důkazem je dlouhodobě neuspokojivá situace v současné Radě. Ta vyvrcholila bezprecedentním rozhodnutím dne 27. listopadu 2014, od kterého se 7 z 12 členů Rady otevřeným dopisem následně distancovalo kvůli podezření z účelové manipulace při bodování jednotlivých projektů. Není bez zajímavosti, že právě pěti zbývajícím členů Rady (viz jejich curriculum vitae na webových stránkách Fondu) chybí odborné renomé a profesionální kredit. Faktem je, že tato Rada byla zvolena Poslaneckou sněmovnou v roce 2012 ještě podle předchozího zákona.

Nové členy Rady mohou podle nového zákona nominovat jen profesní organizace v oblasti kinematografie. Nezbývá než věřit, že Poslanecká sněmovna bude při volbě těchto nových členů klást důraz na osobnosti s vysokým profesionálním kreditem. Ministr kultury Mgr. Daniel Herman předložil poslancům kandidáty, kteří obdrželi dvě a více nominací od profesních organizací, což je bezesporu správný krok k výběru osobností respektovaných širší filmovou obcí.

Co by se mohlo zlepšit

Přestože snad můžeme doufat, že nová Rada bude jako celek kompaktnější a kompetentnější, je třeba si položit zásadní otázku, zda tajné bodování projektů je tou správnou cestou. Každý žadatel platí za podanou žádost nemalé peníze. Nejen proto by měl mít jistotu skutečně transparentního a fundovaného rozhodování Rady a právo se seznámit se skutečným a adresným hodnocením svého projektu.

Záběr z filmu Štěstí • Autor: Bontonfilm
Záběr z filmu Štěstí • Autor: Bontonfilm

Také bychom si měli do blízké budoucnosti klást otázku, zda by nebylo moudré zavést i u nás takzvanou (v Evropě běžnou) automatickou podporu, kde producenti dostávají depozit za jednoho každého diváka v kině, který mohou vyčerpat na některý svůj další projekt. Tento princip na jedné straně více přeje komerčním titulům, ale na straně druhé dává větší prostor Radě pro podporu projektů nekomerčních, uměleckých, novátorských…

Dalšími tématy k diskuzi se státem je již zmíněný nedostatek financí ve Fondu - zejména na výrobu nových českých filmů, kde může pomoci jen koncepční a trvalé řešení. A dále pirátské šíření filmů, kde nedostatečná legislativa neumožňuje filmařům a zastupujícím protipirátským organizacím účinnou ochranu např. proti internetovým úložištím, která vydělávají na nelegálním stahování filmů.

Mějme na paměti, že veškeré tyto nutné změny může zcela zásadním způsobem ovlivnit a zlepšit především fundovaná a kompaktní Rada s jasnou společnou vizí a programem. Uvědomme si, že je v  zájmu všech filmařů aktivně se podílet na vytváření konkurenceschopného a plnohodnotného postavení české kinematografie v Evropě a vést o těchto otázkách s novou Radou dialog.

Co chceme a co víme

Fungující zákon o kinematografii a transparentní spravování Fondu kinematografie musí být trvalé a musí sloužit i generacím filmařů, kteří budou následovat po nás. Národ bez vlastní kinematografie přestává být národem kulturním a směřuje ke ztrátě vlastní identity. Vyprávěním filmových příběhů můžeme znovu a znovu prozkoumávat svoji historii, její světlá místa i její traumata. Filmy nám přinášejí komplexní a bohatý pohled na naši přítomnost. Jsou jedním ze základů pro vytváření kolektivní paměti a jsou východiskem k přemýšlení o společném směřování.

Národ bez vlastní kinematografie přenechává audiovizuální pohled na sebe sama televizní žurnalistice a nejrůznějšími zájmy ovlivňovanému zpravodajství. Teritorium vystavené takovému zúženému pohledu nemá přístup k nezávislému myšlení a hloupne. Dostává se mu méně informací, stává se mělkým a přestává kultivovat vlastní citlivost. Ochrana a podpora kinematografie je proto cílem a ctí každého slušného a zodpovědného politika, který si přeje blaho a rozkvět své země.

80 dopisů • Autor: Artcam
80 dopisů • Autor: Artcam

Uvědomujeme si, že filmová tvorba je jen jedna. Je nedělitelná. Aby byla silná, musí být také pestrá. Musíme si vážit velkých komerčních filmů stejně jako filmů uměleckých, určených pro poučenější a náročnější publikum. Naše společnost potřebuje hraný, dokumentární stejně tak jako animovaný nebo experimentální film.  Jedině komplexní podpora celého oboru přinese dobré a hmatatelné výsledky, jak můžeme vidět v zemích, které svoji národní kinematografii odpovědně pěstují.

Společenský hlad

Ve zdravě fungujícím kinematografickém prostředí si tvůrci a producenti komerčně úspěšných filmů nestěžují na transparentní a odpovědné přerozdělování podpory filmů. Právě naopak: vědí, že filmy mladých tvůrců a umělecké snímky jsou nalezištěm talentů, nových vyprávěcích postupů a herců. Vědí, že umělecky náročnější filmy vychovávají filmové diváky. Příliš líného diváka nakonec nenaláká ani na kvalitní mainstreamový film a ve výsledku kinematografie chřadne jako celek.

Právě proto musí být přínos nekomerčních snímků i v Čechách vnímán jako ze zásady přínosný.  Nezávislé či nekomerční snímky mohou ovlivnit myšlení důležité menšiny lidí a ve šťastném případě se stát komerčními, když se jim podaří skloubit myšlenku, postoj či generační pocit a náhlý společenský hlad po nich. Umělecké filmy prezentované na mezinárodních fórech všech úrovní jsou také tou nejlepší vitrínou České republiky na mezinárodní scéně, jsou důkazem její kulturnosti, otevřenosti a začlenění do širšího společenství evropských zemí.

Autoři uměleckých snímků naopak nemají důvod být v principu proti komerčním snímkům. Mohou odmítat je točit, nicméně mají radost z jejich existence, protože komerční snímky ve funkčně spravovaném systému financování kinematografie vydělávají díky odvodům peníze do společné kasy a nesnaží se nezávislé filmy zašlapat do země.

Mainstreamová a zakázková kinematografie zaměstnává celou řadu filmových pracovníků a zvyšuje jejich profesní kvalifikaci. Také díky jejich profesionalitě se můžeme stát vyhledávanou destinací pro bohaté filmové produkce zvenčí, které přinášejí do země jak finanční prostředky, tak vytváří pracovní místa. Kvalitní a úspěšná komerční kinematografie je radostí pro distributory a majitele kin. Čím více prosperujících producentů, distributorů a majitelů kin, tím lépe se daří celému filmovému odvětví.

Soustředěná péče

Je nutné chápat, že celý tento cenný a vzájemně propojený systém může existovat pouze pod podmínkou, že jej stát reguluje pomocí dobře nastavených zákonů a nenechá jej skomírat v prostředí spoléhajícím na čistý tržní kapitalismus. Národní kultura, jíž je kinematografie významnou součástí, nesmí být vnímána pouze jako zboží, jako prostředek výdělku a penězi měřitelného profitu. Jakkoli je filmové dílo během svého vzniku nákladné, stává se z dlouhodobého hlediska vynikajícím, pohotovým a levným médiem pro šíření kulturnosti a propagaci teritoria, ve kterém vzniklo.

Dokumentem dvacetiletí je podle čtenářů iHNed.cz Katka. • Autor: Negativ Film
Dokumentem dvacetiletí je podle čtenářů iHNed.cz Katka. • Autor: Negativ Film

Tyto principy jsou v Čechách bohužel širší veřejnosti v podstatě neznámé. Nezastává či neprosazuje je dostatečně ani obec filmová ani politická reprezentace. Je třeba je začít trpělivě vysvětlovat, aby byly správně pochopeny a měly šanci pevně zakořenit ve společném povědomí.

Musíme poukazovat na to, že se v zemích, kde zákony podporují filmovou tvorbu, vznikají podmínky, ve kterých se mohou od slušného standardu odrazit výjimeční autoři a vytvořit skutečně významná díla. Jedině soustředěná péče o zvyšování kinematografického standardu může přinést mistrovská díla.

Současné problémy spojené s podporou české kinematografie jsou součástí širší problematiky, do které musíme proniknout a o kterou se musíme společně starat. Je třeba, abychom byli schopni se semknout k efektivním akcím v zájmu naší národní kinematografie, která snad doposud neztratila vysoký mezinárodní kredit, který pro ni vydobyli naši předchůdci a na kterém jsme se určitou měrou podíleli i my.

Fakt, že drtivou většinu tuzemských i mezinárodních ocenění si odnášejí filmy, které obdržely dotaci z Fondu kinematografie, svědčí o tom, že princip adresné selektivní podpory je správný a užitečný. Zmiňujeme aspoň několik takových filmů za několik posledních 15 let:

  • Musíme si pomáhat (Total HelpArt T.H.A.) Nominace Americké filmové akademie na Oscara v kategorii neanglicky mluvených filmů 2000
  • Vyhnání z ráje (Cineart Tv Prague) -  IFF Atlanta – Nejlepší režie 2000        
  • Divoké včely (Cineart Tv Prague)  IFF Rotterdam Hlavní cena 2002
  • Rok ďábla (Negativ) MFF Karlovy Vary – hlavní cena poroty 2002
  • Želary  (Total HelpArt T.H.A.) Nominace Americké filmové akademie na Oscara v kategorii neanglicky mluvených filmů 2003
  • Štěstí (Negativ) MFF San Sebastian – Zlatá Mušle (hlavní cena) & Zlatá Mušle za nejlepší ženský herecký výkon (Anna Geislerova) 2005
  • Kráska v nesnázích (Total HelpArt T.H.A.) MFF Karlovy Vary zvláštní cena poroty, Denver IFF nejlepší film 2006
  • Marcela (Negativ) MFF Sevilla Cena za nejlepší evropský dokument  2007
  • A bude hůř (První veřejnoprávní) sekce Forum MFF Berlin 2007
  • René (Negativ) Hlavní cena MFF Lipsko 2008, Evropská filmová cena - nejlepší evropský dokumentární  film 2008
  • Karamazovi (Prvná veřejnoprávní)MFF Karlovy Vary– zvláštní uznání, cena FIPRESCI 2008
  • Normal (Axman production)  MFF Shanghai - nejlepší režie2009
  • Kawasakiho růže (Infilm) MFF Berlinale  Cena ekumenické poroty a cena Mezinárodní konfederace uměleckého a esejistického filmu 2010
  • Kuky se vrací (Biograf Jan Svěrák) IFF Karlovy Vary - zvláštní cena poroty 2010
  • Občanský průkaz (Total HelpArt T.H.A.) IFF Poznaň – nejlepší film 2010
  • Zemský ráj to napohled (Cineart Tv Prague) IFF Moskva – cena mezinárodní filmové kritiky FIPRESCI, cena Mezinárodní federace filmových klubů, cena za nejlepší ženský herecký výkon (Vilma Cibulková) 2010
  • 80 dopisů (Václav Kadrnka) IFF Berlinale Nominace na nejlepší debut 2011, IFF Thessaloniky Stříbrný Alexander, cena FIPRESCI 2011 (film nedostal dotaci z Fondu kinematografie)
  • Nesvatbov (Endorfilm) IFF Berlinale cena diváků 2011
  • Alois Nebel (Negativ) Evropská filmová cena - nejlepší animovaný  film 2012
  • Dům (Fog´n Desire Films) IFF Palm Springs cena New Visions New Horizonts 2012
  • Katka  (Negativ) MFF Bagdád cena za nejlepší dokument 2012
  • Soukromý vesmír (Negativ) MFF Soul - Hlavní cena 2012
  • Hlava-Ruce-Srdce (Cineart Tv Prague) IFF Fantaspoa – Hlavní cena 2012
  • Poupata (Cineart Tv Prague) IFF Bussan - cena za nejlepší film
  • Líbánky (Fog’n’Desire Films) MFF Karlovy Vary 2013 – nejlepší režie
  • Můj pes Killer (Cineart Tv Prague) IFF Rotterdam – nejlepší film 2013
  • Cesta ven (Moloko film) IFF Cannes sekce L'ACID 2014
  • Amerikanka (Fog’n’Desire Films) - IFF Cannes cena ScripTeast pro nejlepší středoevropský́ a východoevropský́ scénář 2014
  • Jako nikdy (Total HelpArt T.H.A.) IFF Pune – hlavní cena za režii 2015
  • Koza (Endorfilm) IFF Berlinale Forum 2015
  • Aferim! (Endorfilm) IFF Berlinale – soutěžní sekce 2015

Petr Václav filmový režisér a scénárista, Václav Kadrnka filmový režisér a scénárista, Helena Třeštíková filmová režisérka dokumentárních filmů, Olga Sommerová filmová režisérka dokumentárních filmů, Viktor Schwarcz filmový producent, Čestmír Kopecký filmový producent, Jan Němec filmový režisér, Viktor Tauš filmový režisér a producent, Ondřej Trojan filmový režisér a producent, Petr Jarchovský scénárista, Jan Hřebejk filmový režisér, Jiří Macháček herec, Aleš Březina hudební skladatel, Jiří Konečný filmový producent, Pavel Strnad producent, Andrea Sedláčková filmová režisérka a scénáristka, Alice Tabery filmová producentka, Marko Škop filmový producent, Ján Meliš filmový producent, Bohdan Sláma filmový režisér, Jan Baset Střítežský kameraman, Ondřej Zima filmový producent, Zdeněk Jiráský filmový režisér, Václav Marhoul filmový režisér a producent, Jan Mattlach filmový střihač, Jan Prušinovský filmový režisér, Marek Jícha kameraman, Karla Stojáková filmová producentka, Michal Kollár scénárista, Radim Špaček filmový režisér, Jordi Niubó filmový režisér a producent, Asen Šopov kameraman, Michaela Syslová filmová producentka, Pavel Göbl filmový režisér a scénárista, Dan Wlodarczyk filmový režisér, Luděk Valchář výkonný producent, Vojtěch Mašek filmový režisér a scénárista, Tomáš Sysel kameraman, Radim Procházka režisér, producent, scénárista, Vladimír Barák střihač

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].