Kritici skřípou zuby, ale to je tak všechno, co mohou dělat. Včera měl premiéru třetí díl Twilight ságy s názvem Zatmění a americké dívky vzaly i tentokrát kina útokem. Nemá smysl se ptát, proč má adaptace banálně napsaných knih Stephenie Myersové takový komerční úspěch. Mnohem účelnější a zábavnější je ptát se, jaké kulturní vzorce obsahuje, že se s jeho postavami identifikují puberťačky všude na Západě.
Tahle upírská série se prostě trefila do zeitgeistu, do ducha doby. Analytici kultury jej tady mají jako na podnose. Stejně jako celá současná popkultura čerpá z infantility (doporučuju vyhledat si vtipné psychoanalytické rozbory Jana Sterna), úspěch série Twilight vychází z jednoho aspektu odmítání dospět – ze strachu ze sexu, z úzkosti z vlastní sexuality.
Hlavním postavám Stmívání – Edwardovi, Belle a Jacobovi - je kolem osmnácti (nemrtvému Edwardovi už asi sto let), ale jejich mentální vyzrálost, schopnost vcítění a porozumění světu se pohybuje někde kolem dvanácti let. To není nic nepochopitelného. Hrdinky dívčích románů mají většinou o pár let víc než jejich čtenářky. Ale zatímco pohádky, mýty, ale i dobrá literatura pro dospívající typu Harryho Pottera vždycky nechají hrdiny projít jistou iniciací a vstoupit do dospělosti, východiskem Stmívání je pravý opak. Bella se chce stát upírkou – být navždy mladá, jinými slovy ustrnout ve svém osobnostním vývoji, nemuset nikdy řešit složité výzvy, které před člověka staví život.
Jednou z takových výzev, kterou dvanáctileté čtenářky začínají minimálně podvědomě řešit, je rozvinout se v emancipovanou ženskou osobnost, která navazuje rovnocenné vztahy s muži. Práce na sobě trvá celý život a leckomu se z toho může točit hlava. Ale i tady nabízí Stmívání únik. Dává možnost schovat se za ideu čisté, absolutní lásky, v níž se cele oddáte svému muži.
Pro všechny nejisté Belly světa je tu Edward: ochranitelský macho krasavec, který ví, co je pro vás nejlepší. Je protipólem živočišného vlkodlaka Jacoba, jehož přímočaré sexuální naléhání Bellu děsí. Svou rozvíjející se sexuální touhu by chtěla naplnit láskyplným milováním s Edwardem. Ale ten je tvrdý jako skála (bohužel jen metaforicky): s ledovým klidem jí vysvětlí, že si své panenství musí udržet až do svatby. Upír tu není emblémem nekontrolovatelné vášně či podmanění, jak je obvyklé, ale naopak impotence.
Americká produkce cílená na teenagery byla vždy puritánská, ale Stmívání je ještě mnohem konzervativnější než Dawsonův svět nebo Beverly Hills. Možná je dnes dospívání skutečně víc frustrující, než bývalo. Jinak by se tolik holek neidentifikovalo s Bellou a nesnilo o patronářském objetí v náruči ledového prince Edwarda.
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
