Štvanice na Letné

Desetitisíce lidí proudí dovnitř. Jde o velký úspěch. Ten se v Česku už dlouhé roky hodnotí především zájmem veřejnosti, popularitou, případně vydělanými penězi. Vždycky když slyším někoho z vedení České televize obhajovat nějaký pořad, mluví o vysoké sledovanosti. Na Letné se obrovské množství lidí v zimě nevyskytuje – není pravda, že je tam liduprázdno, ale narváno rovněž ne. A teď se to podařilo.

Většina z té spousty lidí vypadá naprosto spokojená, děti pochopitelně nejvíc. A o ně jde rovněž především – viz slogany posledních parlamentních voleb. Náklady na akci dosáhly pár desítek miliónů, ale většina byla hrazená ze soukromých prostředků, od sponzorů. Konečně tu máme nejen velkoplošné obrazovky, kde můžeme fandit, ale dokonce si můžeme přímo aktivně zasportovat a udělat tak něco pro své zdraví. Tak kde je - sakra - problém?

Proboha proč?

Problémů je víc, ale lokalita bude na prvním místě. Letná je zvláštní místo. Lehce zanedbaná, s bohatou historií a s mnoha smělými plány na její proměnu – i v nedávné minulosti. Momentálně dosti zjizvená povrchovými úpravami v souvislosti s výstavbou tunelu Blanka, přesto otevřený svobodný prostor, ne úplně jednoduše přístupný z turismem přetíženého centra a proto docela odolný proti komercionalizaci. A do toho teď Olympijský park – za plotem, aby se dovnitř nedej bože neinfiltrovali třeba bezdomovci.

Údajně existovaly jen dvě možnosti, kam park umístit: Staroměstské náměstí a Letná (divím se, že někdo opominul Václavák). Tedy prostory, které se určitě bez tohoto vylepšení olympijským parkem obejdou. Ale smyslem parku přece není obohacovat kvalitu prostředí, jeho smyslem je naopak takové prostory využít.

Argument pro Letnou jsem slyšel dvojí – prý jsou kolem stromy (toho jsem si v obklíčení rozměrných lešení nestačil všimnout) a pak nabízí super výhledy. To fakt nevím na co. Na haldy hlíny kolem? Na stadion Sparty? Notoricky známou siluetu Hradu? Pokud si sem, doprostřed města, chce někdo přijít zasportovat, výhledy ho určitě nezajímají. Snadnost obsloužení MHD argumentem není, takových míst jsou v Praze spousty, třeba i propojené metrem.

Když se chtěla Praha ucházet o pořádání olympijských her (pravda letních), uvažovalo se o Letňanech – to je myslím jediné vysvětlení, proč se tam natáhlo metro. Na okraji města – přístupné MHD pro Pražany, ale i autem pro mimopražské. Na Strahově máme největší sportovní stadion světa ve stále horším a horším stavu; jeho zbourání zřejmě brání pouze památková ochrana a k tomu v blízkosti spousty vysokoškolských studentů.

Celá galerie

Výstaviště je zajímavý vřed na tváři Prahy už dost dlouho. A co třeba ostrov Štvanice - tam má sport dostatečně slušnou tradici, místa je tam dost a Praha už pár let veřejně deklaruje snahu o jeho proměnu. Vždycky má smysl přitáhnout lidi do prostředí, které má v sobě nenaplněný potenciál a chátrá - veřejná debata o jeho stavu by mu mohla prospět. A vždy má smysl, když po krátkodobé akci na místě zbude trvalejší zlepšení.

Příště systémověji

Ale to už vypadá na příliš komplikovanou úvahu. Proč se proboha zabývat dlouhodobým rozvojem města, když pořádáme krátkodobou zábavnou akci. To spolu přece nijak nesouvisí. A navíc třeba Výstaviště má ve správě ještě stále soukromá společnost, takže bylo by třeba se dohodnout.

Letná je v pohodě. Je to veřejný prostor, radnice nám ho půjčí zadarmo a my dokážeme, že i místo, kde se v zimě tolik lidí nepohybuje, může být velmi atraktivní. Mohl by to být zajímavý precedent. Teď, když je vidět, že sem lidé přijdou, mohla by se zde podobných akcí konat celá série, no ne?

Možná by bylo dobře řešit příště tyhle věci systémověji. Koordinovat zájmy soukromých subjektů s veřejnými zájmy rozvoje města a hledat mezi nimi přijatelný kompromis. A taky do toho zapojit obyvatele města. Asi bychom se divili, kolik lepších míst pro pořádání akce by dokázali vytvořit, pokud by se jich na to někdo vážně zeptal.

A ještě pár poznámek na okraj: Jsem docela zvědav, jak budou tři hektary Letné vypadat na jaře, pár týdnů po uvedení areálu do ‚původního stavu‘. Osobně mi vadí i estetika celé akce: množství sponzorských a ministerských stanů, tuny lešení ‚usnadňující‘ pohyb, ale chápu, že se pravděpodobně jedná o minoritní názor a většina lidí to nepovažuje za podstatné. Aby taky jo, když už jsme si zvykli na vizuální stav Špindlerova mlýna nebo pražského historického jádra. A co se té vysoké návštěvnosti týče? S takovou mediální masáží sponzorů a partnerů byste lidi dostali i na skládku komunálního odpadu; takže ani tím bych se tak nechlubil.

Text o olympijském parku a sporech, které ho provázejí, najdete také v novém Respektu 8/2014 pod titulkem Letenská pouť.

Adam Gebrian píše každý týden do Respektu o architektuře.