Michnik: Nechápu, Zeman byl velmi inteligentní člověk

Americká historička a bývalá novinářka Anne Applebaumová komentuje v deníku The Washington Post bezpečnostní konferenci, která se odehrála o víkendu v Mnichově. Na jedné z nejprestižnějších akcí svého druhu ji zaujalo, jak se publikum vysmálo ruskému ministru zahraničí Lavrovovi, když zpochybňoval legálnost sjednocení Německa. Ale podobně také německé kancléřce Merkelové, když opakovala svoji tezi, že konflikt na Ukrajině nemá vojenské řešení. „A jak se dá zastavit ruská armáda beze zbraní?“ zeptal se k pobavení části publika bývalý britský ministr zahraničí Rifkind.

Applebaumová také nehoruje pro vyzbrojení ukrajinské armády. Přesněji řečeno neměl by to být hlavní nebo jediný cíl snažení Západu. Článek ale nerozebírá, jestli americké zbraně mohou zabránit útoku na zbytek Ukrajiny, jak si jejich zastánci představují. Ani neřeší, kam až chce Putin zajít.

Podle ní je momentálním ruským cílem tzv. zamrzlý konflikt (další po Jižní Osetii a Podněstří). Neboli vytvoření Novoruska - útvaru na východě Ukrajiny, který by byl mimo mezinárodní právo a sloužil by jako zdroj nestability a ruského pronikání do regionu. A podle Applebaumové už byl de facto vytvořen - a jeho existenci nezabrání ani nejmodernější americké zbraně.

Autorka píše, že rozmístění amerických zbraní by představovalo krátkodobé řešení, zatímco Ukrajina potřebuje i dlouhodobou strategii pomoci, či jak se v textu píše – budování státnosti. Podle představ komentáře by mělo jít o zásadní ekonomickou a politickou pomoc tak, aby se Ukrajina stala prosperující součástí Evropy. Právě tohle podle Applebaumové nejvíc ohrožuje putinismus.

Západ by měl nejen pomoct s vyzbrojením armády, ale i vystavěním důvěryhodné tajné služby, která byla za minulého vedení zdecimovaná. Součástí dlouhodobé strategie by podle Applebaumové měla být i mnohem lepší obrana proti praní špinavých ruských peněz v Evropě, pronikání jejich špionů apod. „Nechceme novou studenou válku, ale i ta je pořád lepší než nová světová válka. A jestli nepřijdeme s vážnou strategií, která by konfliktu dokázala předejít, budeme ho tu mít,“ uzavírá autorka.

Legenda polského disentu, novinář a vyhledávaný komentátor východoevropského dění Adam Michnik poskytl rozhovor slovenskému Denníku N. Slovenští novináři se ho ptají, jestli není zklamaný z toho, že polští politici hrají dnes spíš druhořadou roli ve snaze o ukončení války na Ukrajině. Michnik odpovídá, že se nedá nic dělat, pokud Rusko odmítá s Poláky jednat. Navíc prý nejde o nic překvapivého.

Michnik považuje za mnohem důležitější, co se stalo se spoluprací v rámci visegrádské skupiny. „Pro mě je mnohem horší porážkou selhání V4 - ovšem ne naší vinou. My jsme si nezvolili Zemana, Orbána ani Fica,“ říká Michnik. Na jiném místě rozhovoru se pak vrací k českému prezidentovi. „Pro mě je největším překvapením Zeman. Naposledy jsem se s ním setkal asi před osmi lety na Havlových narozeninách. Byl to velmi inteligentní člověk. Opravdu nerozumím, co se s ním od té doby stalo.“

Na otázku, zda se nebojí, že se Německo a Francie dohodnou s Ruskem za zády Polska a Ukrajiny, Michnik odpovídá: „Zastavení krveprolití na Ukrajině bude vždy v souladu s bezpečnostními zájmy Polska. Pokud se podaří dohodnout s Putinem, čemuž vůbec nevěřím, Němci či Francouzi to neudělají jen svým jménem, ale jménem celého evropského společenství.“

Závěrem rozhovoru přišla řeč na další vývoj v Rusku. Michnik prohlásil, že po nedávné návštěvě Ruska získal jistou naději, že kritičtí ruští intelektuálové mohou Rusko posunout na lepší cestu, než jakou se ubírá dnes. „A není to naivní?“ ptají se novinář. Michnik odpovídá: „Je to naivní. Celý život jsem byl naivní. Naivně jsem si myslel, že má smysl se angažovat v podzemním hnutí, že má smysl sedět ve vězení. Když mi někdo říká, že jsem naivní, vůbec mě to nešokuje. Já jen vycházím z toho, co jsem se dozvěděl v Rusku.“

BBC ve své technologické sekci rozebírá jedno nečekané nebezpečí, které na nás číhá doma na gauči. Tedy na nás – přesněji řečeno na majitele tzv. chytrých televizorů. Sama firma Samsung podle BBC varuje, že jejich Smart TV může pomocí svých hlasových aktivátorů, které jinak slouží k obsluze televize, nahrávat, co si lidé doma říkají, a získaná data pak sdílet se Samsungem nebo dalšími firmami.

Pokud je aktivační čidlo zapnuté, televize „poslouchá“, co se v pokoji říká, aby případně mohla reagovat. Data pak posílá dál ke zpracování „třetím stranám“, jak se píše v zásadách nakládání s citlivými údaji, jež firma má. Samsung proto sám upozorňuje, aby majitelé jejich televizí byli opatrní, jaké detaily ze svého osobního života před zapnutou obrazovkou řeší.

Ochránci soukromí hovoří o skutečném světě George Orwella, kde právě „chytrá“ obrazovka hlídala, co se doma u hrdinů románu 1984 děje. (Pravda, tam obrazovka do místnosti i „koukala“.) Navíc není jasné, kdo přesně ty "třetí strany jsou“, dodává konkrétní otázku server the Daily Beast, který upozornil na problém jako první.

Týdeník India Today rozebírá ve svém článku změny v hlavní opoziční, do loňských voleb vládní strany Indický národní kongres (INK). Ta vloni rekordně prohrála parlamentní volby a pak i čtvery regionální volby.

Volebním lídrem byl přitom Rahúl Gándhí, který měl podle plánu své matky a šéfky INK Sonii Ghándíové převzít tuto stranu, jež tvoří od vzniku Indie tvoří hlavní mocenskou sílu v zemi. Uvnitř Kongresu se ale proti Ghándímu vzedmul odpor stranických špiček. Sonia se pak za svého syna podpořila a důležití lidé z Kongresu začali v posledních týdnech odcházet. To ovšem podle India Today Rahúlovi až tak nevadí.

Už delší čas plánuje, že značně ztuhnou, korupcí prolezlou stranu modernizuje a svěří velkou část stranické práce mladším lidem. Právě tomu se starší členové Kongresu bránili. Teď by tedy mohl mít cestu volnější. Zda to bude stačit, ukáže čas. Vládní Indická lidová strana je nyní v kurzu a Kongres válcuje hlavně díky svému populárnímu vůdci a premiérovi Narendru Modimu.

Video: Zajímavý veletrh, který je podle reportáže otevřený až do konce roku.

Kulturní tip: Všichni dobří rodáci. Režie Vojtěch Jasný. ČT 1, úterý 21:00.