Pozadí astronaut Brázda
Pozadí astronaut Brázda
Často hledáte, jak…

Denní menu, Politika, Společnost

Indický odsouzenec: Dívky si za znásilnění mohou samy

Němcov pod dohledem :: Singer proti euru :: Indie na nohou :: Ve jménu ochrany divočiny :: Witherspoonová na pokraji sil

Kvůli zabité dívce se ulice indických měst plnily davy demonstrantů volajících po proměně lhostejnosti k násilí na ženách • Autor: Profimedia.cz
Kvůli zabité dívce se ulice indických měst plnily davy demonstrantů volajících po proměně lhostejnosti k násilí na ženách • Autor: Profimedia.cz

Otázku, kdo si objednal vraždu Borise Němcova,položil týdeník Newsweek veteránům CIA. Většina nezveřejnila svá jména, nicméně shodují se v tom, že vraždu provází několik znaků, které ukazují na to, že pokud si ji Putin rovnou neobjednal, udělali to za něj jeho podřízení.

Expert na Putinův režim například tvrdí, že místo střelby je pod dohledem mnoha kamer, o nichž teď Kreml tvrdí, že byly z technických důvodů vyřazeny z provozu. Bývalý zástupce CIA John McLaughlin dodává, že tato část Rudého náměstí je „nepochybně plná pracovníků bezpečnostního aparátu a je těžké uvěřit, že jediným důkazem je zrnité video vzdálené kamery“.

Experti jsou přesvědčeni, že Kreml má vlastní a mnohem kvalitnější záznamy, má také software, který umožňuje identifikovat tváře a používá jej při sbírání dat o demonstrantech, ale veřejnosti podstrčil jen jeden špatný záznam, z něhož nelze nic pořádného vyčíst. Někteří spekulují, že sněžný pluh, který v okamžiku vraždy zakryl výhled kamer, byl součástí profesionální přípravy na střelbu.

  • Autor: Respekt
• Autor: Respekt

Zajímavý postřeh má slovenský vojenský specialista se čtyřletou zkušeností z Moskvy Vladimír Suchodolinský, který slovenskému Denníku N řekl, že podle jeho názoru byl Boris Němcov pod „absolutní kontrolou“ ruských bezpečnostních složek. A to tím spíše, že organizoval velkou demonstraci, jež se měla konat za dva dny. Je proto s velkým podivem, že by muži, kteří ho sledovali, neviděli, kdo ho zastřelil.

Jeden z hlavních argumentů těch, kteří tvrdí, že Němcov pro Putina nebyl hrozbou, a tudíž prezident neměl důvod objednávat si jeho vraždu, vyvrací bývalý rektor Nové ekonomické školy v Moskvě Sergej Guriev (dnes žije v Paříži). Ve Financial Times píše, že Němcov by jako jediný dokázal se svojí stranou čelit Putinovi v parlamentních volbách v roce 2016 a že by se stal přirozeným svorníkem opozice. V době těchto voleb může mít totiž Putinův režim už opravdu velké ekonomické problémy a Němcov byl jediným politikem, který měl dostatek popularity a charismatu, aby se stal vyzyvatelem současného režimu.

Souhrn teorií o vraždě Němcova, které převládají v ruských médiích, přináší Svobodná Evropa. Šéf televizní stanice Russia Today prohlásil, že z této vraždy má prospěch jen Západ. Poslanec ruské Dumy Andrej Lugovoj, o jehož vydání marně žádá Velká Británie kvůli podezření z vraždy Alexandra Litviněnka, prohlásil, že není třeba se bát konspirativních teorií. „Podívejte se, co dělá CIA. Unáší naše občany. Mučí lidi. Dělá si, co chce.“ Více takových citátů tady.

Guvernér České národní banky pokračuje ve své kampani proti přijetí eura.V rozhovoru pro DVTV Miroslav Singer uvedl, že na vstup nebudeme připraveni ani za tři roky. A dodal, že vlastně vůbec nevidí důvod, proč bychom do eurozóny měli vstoupit. Situaci mu ulehčuje fakt, že ačkoli se ČSSD deklaruje jako proevropská strana, pro přijetí eura nic moc nepodniká.

Evropská centrální banka začala konečně zveřejňovat stručný záznam ze svého jednání. Shodou okolností jde o lednové zasedání, na němž se rozhodovalo o historické události: ECB začne s kvantitativním uvolňováním, jinými slovy tištěním peněz (fakticky to znamená, že bude nakupovat dluhopisy členských států eurozóny). Charles Wyplosz na serveru voxeu.org píše, že více transparentnosti je chvályhodné a že americký Fed to dělá už od roku 1993 a britská a japonská centrální banka od roku 1998.

Nic z toho ECB samozřejmě neudělá, schválí nějaké omezené kvantitativní uvolnění, které přijde pozdě • Autor: Globe Media /  Reuters
Nic z toho ECB samozřejmě neudělá, schválí nějaké omezené kvantitativní uvolnění, které přijde pozdě • Autor: Globe Media / Reuters

Zároveň ale uznává, že případ ECB je trochu složitější, protože v jeho vedení jsou guvernéři centrálních bank členských států. Složení rady ECB je tudíž politické, a proto je zveřejňování informací mnohem problematičtější. Ve skutečnosti je to klasické dilema: jak užitečná je vlastně transparentnost? Argument proti ní je ten, že když může veřejnost sledovat, jak se ten který zástupce státu chová, neodváží se pak dotyčný jednat svobodně.

ECB to vyřešila po svém: nezveřejnila například, jak zástupci států hlasovali o tom, zda se má kvantitativní uvolňování spustit hned, anebo ještě s ním počkat. Wyplosz si každopádně myslí, že ECB musí jít ještě dál a zveřejňovat nejen stručný výtah ze svého jednání, ale podrobné zprávy. A cituje přitom soudce amerického Nejvyššího soudu (který zveřejňuje debaty o svých rozsudcích), jenž prohlásil, že „sluneční svit je nejlepší dezinfekce“.

Indie je opět na nohou kvůli znásilnění. A opět kvůli tři roky starému nechvalně proslulému případu, kdy pětice mužů přepadla v dilijském autobuse studentku medicíny Jyoti Singh (23) vracející se s přítelem z kina; a znásilnili a zbili ji tak brutálně, že dívka posléze na následky rozsáhlých zranění zemřela.

O jejím osudu, kvůli kterému se ulice indických měst plnily davy demonstrantů volajících po proměně tamní lhostejnosti k násilí na ženách, teď dokončila britská dokumentaristka Leslee Udwin film Dcera Indie - o tom jsme již v menu psali. Teď dodejme, že v něm vystupuje i Mukesh Sindh, jeden z násilníků čekajících v dilijské káznici na výsledek odvolání proti trestu smrti. A že jeho "zpověď“ znovu rozbouřila emoce.

RTR4RX38 • Autor: Respekt
RTR4RX38 • Autor: Respekt

„Dívky si za svoje znásilnění mohou samy,“ říká do kamery Mukesh s dodatkem, že kdyby se s nimi Jyoti neprala, kdyby se nebránila, oni by ji nezabili. “Slušná dívka si hledí domácích prací a nepotlouká se v devět večer po diskotékách a po barech, kde v provokativních šatech dělá špatné věci," cituje z Mukeshova interview The Guardian.

Indické ministerstvo vnitra proti filmu - jehož premiéra bude na nadcházející Mezinárodní den žen v neděli simultánně v Británii, Indii a několika dalších zemích najednou - ostře protestovalo, a podle nejnovějších informací ho dokonce zakázalo.

„Dává tribunu znásilňovačům a povzbuzuje k činu jiné,“ prohlásil ministr vnitra Rajnath Sinh. To autorka (na snímku) a četní fanouškové jejího snímku včetně rodičů oběti odmítají. „Chtěla jsem vědět, co si Mukesh myslí o ženách a proč udělal, co udělal. "To není žádná tribuna, žádná senzacechtivost, Doufám, že lidé tomu filmu budou rozumět a že se změní“ řekla Guardianu Leslee Udwin, která s odsouzencem Singhem rozmlouvala dohromady 16 hodin během tří dnů.

Otec zavražděné studentky Badrinath Singh současně s pochvalou filmu vyjádřil lítost, že i když byla případu jeho dcery věnována tak velká veřejná pozornost, indický Nejvyšší soud si přesto už rok nenašel čas, aby rozhodl o odvolání či provedení trestu smrti, který byl vynesen před rokem.

Video: U příležitosti úterního Světového dne divočiny se slavícímu lidstvu představilo několik málokdy viděných a ještě méně slyšených národů Země. Některé kmeny přírodních lidí z různých světadílů zveřejnily videa zobrazující pohromy, které na ně uvalila okolní civilizace ve jménu „ochrany divočiny“.

“Ochránci přírody nás nutí sedět v chýších a hladovět. Protipytlácké jednotky nám zničily život. Když se pokoušíme něco si ulovit v lese, strašně nás bijí. Několik z nás dokonce zabili, když je nachytali v lese," cituje ve svém textu ke Dni divočiny globální organizace Survival International pygmejskou ženu z kmene Bajaka v Kongu. Právě tento kmen je jedním z těch, které o své existenci natočili video.

Minulý měsíc se indická vláda chlubila ve své výroční zprávě úspěchem Operace tygr, díky níž se v Indii podařilo za tři roky zvětšit mizející populaci divoce žijících tygrů o celou třetinu - na 2226 jedinců. Obětí tohoto úspěchu je ale domorodý kmen Baiga. Tisíce jeho příslušníků loni úřady vyhnaly z rezervace Kanha (kraje, který byl předlohou Knihy džunglí) a to právě pod záminkou tygří ochrany.

Další obětí těžkotonážní ochrany divočiny před jejími přirozenými obyvateli jsou Křováci. Ti jsou už léta vyhánění ze svých domovů v poušti Kalahari, protože velkou část této oblasti vyhlásila vláda Botswany rezervací. Na základě těchto a podobných svědectví zahájilo hnutí Survival International kampaň „Parky potřebují lidi“ volající po zásadní změně ochranné politiky. Jejím základem je přesvědčení, že domorodé kmeny jsou nejlepšími ochránci přírody a jejich násilné vyhánění ze země předků zatím vždy přineslo životnímu prostředí jenom škody.

Kulturní tip: Divočina. V kinech od 5. března, distribuce: CinemArt. Režisér Jean-Marc Vallée (Královna Viktorie, Klub poslední naděje) natočil další ze svých životopisných filmů o lidech, o nichž se obvykle životopisné filmy netočí. Příběh vychází z knihy Cheryl Strayedové; do podoby scénáře ji upravil spisovatel Nick Hornby. Mladé ženě zemře matka a zhroutí se jí manželství. V důsledku toho propadne drogám. V největší krizi se pak impulzivně rozhodne, že sama s batohem absolvuje 1800 km dlouhou vysokohorskou trasu v opuštěné divočině. Ví, že pokud v této zkoušce obstojí, už nikdy neklesne na dno. Představitelka hlavní role Reese Witherspoonová (Městečko Pleasantville, Pravá blondýnka) si spolu s malým filmovým štábem sáhla rovněž na pokraj svých sil, ale vyplatilo se: znamenalo to pro ni hereckou satisfakci a byla nominována na Oscara.

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].