Pozadí astronaut Brázda
Pozadí astronaut Brázda
Často hledáte, jak…

Externí hlasy

Mají učitelé chodit znova do školy?

Uznejme, že dobrý učitel nevzniká jen na pedagogické fakultě

... pomůže to dětem, rodičům i rozpočtům. • Autor: HN, René Volfík
... pomůže to dětem, rodičům i rozpočtům. • Autor: HN, René Volfík

Malá vesnice, devítiletka se zhruba 150 žáky, takže ani učitelů tu není mnoho, něco přes deset. Jedna z nich, učí na prvním stupni, předtím dělala po mateřské v družině, pak postoupila na první stupeň, doplňovala si vzdělání v různých kurzech od logopedie po odborné vzdělávání - a dneska, po nějakých patnácti letech praxe, patří k tomu typu učitelů, kteří o své práci přemýšlejí, baví je a dělají ji dobře. Koncem roku nejspíš ze školy odejde. Důvod je jednoduchý, nemá vysokoškolské vzdělání. A kdo nezačne do konce roku studovat, nemůže dál učit.

Jenže z místa, kde bydlí, je to do Prahy, Pardubic či Budějovic, kde můžete dálkově studovat primární pedagogiku, docela daleko, dojíždění je při výši učitelských platů na venkově drahé, měla by ještě méně času na práci s dětmi, a hlavně ví ze zkušenosti kolegyň, že se na té vysoké škole nic nového nedozví. A to, co se tam dozví, nebývá vždy - no řekněme - intelektuálně inspirativní. Takže když zváží minimálně tři roky ztráty času a vyhozené peníze, půjde radši dělat něco jiného. Vzhledem k tomu, že je jí čtyřicet, mohla dalších dvacet pětadvacet let dělat to, co dobře umí a do čeho již vložila spoustu životní energie.

Nutit paušálně učitele, a je jich přes deset tisíc, aby si doplňovali vzdělání na pedagogických fakultách, by nedávalo smysl, i kdyby ty školy byly bezchybné. A že tedy přes všechnu snahu zatím nejsou. Pokud někdo deset patnáct let učí byť bez vysoké školy, je učitel. Buď horší, či průměrný, pokud pro tu práci nemá vlohy a nikdo mu nepomohl se zlepšit. Nebo dobrý či vynikající, pokud vyvinul osobní úsilí se zlepšovat a využil možností doplnit si vzdělání v kurzech, které u nás nabízejí především neziskové organizace.

Ani v tom, ani v onom případě na tom dálkové studium nic nezmění. To má smysl, když si někdo doplňuje odborné vzdělání třeba jako speciální pedagog nebo si rozšiřuje kvalifikaci. Ale učit se „nasucho“ na fakultě to, co už dávno lépe umím z praxe, je plýtváním časem všech zúčastněných i veřejnými penězi.

Nevolám po generálním pardonu pro učitele bez formální kvalifikace a ani netvrdím, že pedagogické fakulty jsou k ničemu. Ale po čem volám zcela jasně, je způsob, jak uznat to, co se neformálně a často kvalitněji naučíme mimo školu. Pomůže to dobrým učitelům, protože jim to ušetří čas, rodičům a dětem, protože nepřijdou o dobré a oblíbené učitele – a veřejným rozpočtům, protože nebudeme platit za studium, které ničemu a nikomu nepomůže a mnohým zkomplikuje život.

Takového učitele či učitelku, jakou zmiňuji v úvodu, asi zná mnohý z nás. Tak řekněme nahlas, že tohle je jasný úkol pro nového ministra, který právě nastupuje do funkce. Urgentní, času už opravdu není mnoho.

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].