Zkolaboval Zeman, nebo se skrývá?

Český prezident v noci vstal, šel potmě na toaletu a zakopl o srolovaný koberec. Podle první verze dokonce narazil do zdi. Ať už šlo o zeď či koberec, v každém případě stráví Miloš Zeman několik příštích týdnů na vozíku, prakticky nebude opouštět lánský zámek a až do Vánoc nepoletí letadlem – čili hlava státu nebude cestovat do zahraničí.

Což může vypadat na závažnější následky, než by napovídalo zakopnutí nebo nárazu kolenem do zdi v rychlosti rozespalé chůze. Stále aktuálnější otázce prezidentovy kondice se naposledy věnoval časopis Týden, který upozornil, že prezidentův stav může být vážnější, než se až dosud tušilo, nebo než veřejnosti tvrdí Zemanovi lékaři. Týden přinesl informace o Zemanově kolapsu, nebo dokonce lehké mrtvici – postavené ovšem na nejmenovaném zdroji.

Každopádně Hrad to oficiálně odmítá. „Jsou to všechno nesmysly a lži,“ říká prezidentův kancléř Vratislav Mynář na otázku, zda může vyloučit Zemanův kolaps. Dodává, že Zeman sice na několik týdnů prakticky zmizí z veřejnosti, ale není v práci nijak omezen a je připravený kdykoliv konzultovat s politiky aktuální situaci – jen se veškerá jednání budou odehrávat v Lánech a prezident nebude své sídlo opouštět kvůli nehybnému kolenu.

Týden ve výbušném článku prezidentovu schopnost pracovat zásadně zpochybnil. Co tedy Miloši Zemanovi brání – byť vsedě na vozíku – ukázat se na veřejnosti a spekulace vyvrátit? Protože právě to zatím od svého úrazu neučinil. „Kdyby měl prezident vyvracet všechny novinářské hlouposti, nedělal by nic jiného,“ říká Mynář.

Miloš Zeman prý časopis ještě neviděl a Mynář se s ním uvidí až v úterý. Článek mu ukáže - a „pak se prezident rozhodne, až uvidí, jak se mu Týden odvděčil za exkluzivní rozhovor hned po volbách,“ vzkazuje kancléř s odkazem na sobotní interview, které prezident Týdnu poskytl.

Zda má prezident skutečně jen poraněné koleno a ve své práci nijak omezen není, nebo zda jsou jeho zdravotní problémy vážnější, se ukáže v průběhu následujících dní a týdnů. Když byl Zeman po úrazu převezen do Motolské nemocnice, byl podle informací Respektu zesláblý; z dechu bylo údajně znát, že před spaním si prezident dal nějakou tu skleničku. V Motolské nemocnici nebyl a není veden pod svým jménem, aby se nikdo nemohl dozvědět informace o jeho zdravotním stavu. Lékařské dokumenty na prezidenta jsou vedeny pod pseudonymem „pan Miroslav z Vysočiny“.

Vyloučit přitom na druhé straně nelze ani to, že za Zemanovým úrazem a z toho vyplývajícím dočasným ústupem z veřejnosti může být taktika, aby se nemusel vyjadřovat k událostem v ČSSD. Především k utajované schůzce v Lánech, kde se mělo domlouvat oslabení Zemanova rivala a šéfa strany Bohuslava Sobotky.

I když ale odhlédneme od aktuálních komplikací, napadne hodně diváků televizních zpráv, že prezident po nástupu do funkce schází; relativně čilý a energický Miloš Zeman z doby lednových voleb je nyní pryč. Navíc okolí jeho problémy nejspíš bagatelizuje - podobně jako šéf jeho konzilia Martin Holcát zlehčoval prezidentovo pití alkoholu.

Prezidentův zdravotní stav je často probíraným tématem v médiích a Zeman si na ostentativně nezdravém životním stylu zakládá. Ostatně obavy a pochybnosti o jeho zdravotním stavu ho ještě před prvním kolem volby přiměly - stejně jako jeho konkurenta Karla Schwarzenberga - podstoupit zdravotní prohlídku. Ta však ještě v lednu údajně „dopadla na výbornou“.

Dlouhodobé zdravotní komplikace hlavy státu by nebyly pro českou historii ani současnou ústavu novou situací – během svého prezidentství byl Václav Havel několikrát dlouhodobě hospitalizován. Abdikací ze zdravotních důvodů skončilo prezidentství TGM; ten se již pod ni prakticky nebyl schopen podepsat.

Otázka, v jakém přesně momentu přestává být český prezident „schopen plnit své povinnosti“, je přitom nejasná. Předsedu Senátu a vlády o tom informuje on sám; pokud nemůže, pak jeho kancelář. A ti si také dočasně rozdělí jeho pravomoci: předseda Senátu například jmenování vlády nebo milosti, premiér může jmenovat soudce nebo udělit amnestii.

Podle ústavy sice prezident nemůže být zbaven funkce ze zdravotních důvodů nikým jiným: abdikovat může pouze sám. Teoreticky by tedy i nemohoucí prezident mohl dokončit svůj mandát, pokud by na tom trval. I tak by ovšem mohl přijít o své kompetence.

Prezident totiž fakticky nemusí abdikovat, aby jeho pravomoci přešly na zmíněné činitele. Stačí, když stav potvrdí svými usneseními obě komory parlamentu. Pokud se pak zdravotní stav prezidenta zlepší, zřejmě se opět ujme své funkce; ale s tím už Ústava nepočítá.