Sýrie jako Afghánistán?

Velká část Sýrie se už podobá Afghánistánu 90. let. Nepřehledností, která při pohledu z dálky vypadá jako boj všech proti všem, a množstvím náboženských extremistů, kteří sem přijíždí z celého arabského světa i z evropských muslimských komunit.

Nejnovější zprávy z bojiště hovoří hlavně o střetech na severu Sýrie. Válčí tam mezi sebou syrští islamisté, jejichž části prý mají blízko k hnutí Al Kajda, a zahraniční extremisté, kteří si říkají Islámský stát Iráku a Levantu (ISIL) a jsou zřejmě nejvíc extremistickou bojůvkou v dnešní Sýrii. Vzpouru proti této „irácké Al Kajdě“ podporují místní obyvatelé a jejich domobrany. Podle středečních zpráv se syrským islamistům podařilo dobýt centrálu iráckých rivalů v severosyrské metropoli Aleppo. Do této mely ještě padají bomby a rakety Asadovy armády a kulky sekulárních rebelů, kteří povstání na severu Sýrie dlouho vedli.

Jejich oslabování a ústup skvěle zachytili novináři německého týdeníku Die Zeit Wolfgang Bauer a Stanislav Krupař v reportáži z velení Svobodné syrské armády (kterou si němčináři mohou přečíst zde). Pro Wolfganga Bauera to byla už čtvrtá návštěva syrského bojiště a tentokrát tu nenašel svého obvyklého průvodce a překladatele. Unesli ho náboženští extremisté a hrozili mučením a popravou. Šéf sekulární Svobodné syrské armády vyjednával, aby chlapce, který byl i jeho známý dostal na svobodu – ale současně společně s únosci-džihádisty v alianci bojoval proti syrské armádě.

V tomto zmatku, ve kterém se aliance prakticky každý týden přeskupují, už pomalu přestávají stačit síly humanitárním organizacím snažícím se zmírnit utrpení civilistů mezi válečnými frontami. Společnost Člověk v tísni oznámila smrt svých tří syrských pracovníků, kteří se stali obětí bojů v Aleppu. Už dříve přitom musela česká humanitární organizace omezit své aktivity na severu Sýrie, a přesto stále patřila k těm posledním, kteří v riskantním prostředí zkouší pomáhat.

Jako poslední své zahraniční pracovníky do Sýrie vysílají Lékaři bez hranic - a také ti se minulý čtvrtek stali obětí zatím blíže nespecifikovaného útoku. Ozbrojenci napadli jejich nemocnici a unesli pět pracovníků.

Celá galerie

Syrská občanská válka je podle všeho zatím nejhorším válečným konfliktem 21. století a žádné její řešení se na horizontu nerýsuje. Přináší přitom nepříjemné poselství pacifistům a odpůrcům zahraničních intervencí. Zatímco válka v Iráku ukázala, jak zhoubné dopady na civilisty může mít špatně promyšlená zahraniční intervence, sousední Sýrie pravděpodobně ukazuje opak.

V počátcích revoluce svět rebelům skoro nepomohl, bál se jakékoli intervence a je proto mnoha Syřany obviňován ze zrady. Rychlá intervence by podle nich nedopustila takové posilování extremistů a tak kruté vyústění. Samozřejmě, jsou to hypotetické debaty: vzhledem k zájmům Ruska a Íránu není jasné ani to, zda by se zásah nevznítil do ještě větší regionální války, ve které by intervenční síly roky krvácely. Tak jako ve zmíněném Afghánistánu.

Přečtěte si rozhovor s prezidentem Lékařů bez hranic Unni Kaunakarou, který se z velké části týká právě Sýrie a toho, jak vypadá humanitární pomoc v této zničené zemi: Dobré úmysly nestačí

A zde rozhovor s českým chirurgem Janem Trachtou, který vyjel s touto organizací před Vánoci do Sýrie, ale z bezpečnostních důvodů se musel po pár dnech vrátit: Hrabat  se v cizích tělech a zůstat lidský