První pohyby domácích porodů

Obvodní soud pro Prahu 3 osvobodil porodní asistentku Ivanu Königsmarkovou. Pokud se státní zástupkyně neodvolá, je kauza u konce. Tentýž soud dal Königsmarkové za smrt novorozence po porodu doma původně podmínku, na pět let jí zakázal dělat asistentku a zároveň měla uhradit 2,7 milionu korun pojišťovně za dvacet měsíců, po které dítě přežívalo na přístrojích. Věc se ale dostala až k Ústavnímu soudu, ten měl jiný názor a obvodní soud se kauzou zabýval znovu. Tentokrát vynesl opačný verdikt – mezi jednáním porodní asistentky a smrtí dítěte není příčinná souvislost.

Proces s Königsmarkovou budil pozornost především proto, že působil jako msta lékařů ženě, která razí myšlenku přirozených, nemedicínských porodů a podporuje sebevědomí matek. Konkrétně trestní oznámení nedala rodina kojence, ale právě lékaři. V jejich režii pak celý proces probíhal.

Soudkyně se odkazovala na jejich znalecké posudky a dala jim za pravdu v tom, že se Königsmarková provinila hlavně tím, že nepostupovala podle standardů České gynekologicko porodnické společnosti. Absurdní je, že podle nich ani postupovat nemohla. Standardy zapovídaly nejen porod doma, ale jakýkoliv porod třeba i v nemocnici bez přítomnosti lékaře.

Soudci neměli papouškovat lékaře, ale zkoumat, zda asistentka zavinila stav dítěte nějakou chybou. Königsmarková se hájila tím, že postupovala podle zahraničních standardů pro domácí porody. Úkolem asistentky je rozpoznat, zda porod probíhá normálně a v případě komplikací včas zajistit pomoc. V tomto případě ale nic nenasvědčovalo tomu, že je problém.

Právě nekritické přejímání názoru lékařů znalců Ústavní soud původnímu rozsudku vyčetl. A když už měli ústavní soudci na stole domácí porod, řekli navíc svůj názor na tento vášně budící jev. Stojí za to ho odcitovat: „Moderní demokratický a právní stát je založen na ochraně individuální a nedotknutelné svobody. Tato svoboda je doprovázena určitou mírou přijatelného rizika. Právo na svobodnou volbu místa a způsobu porodu je limitováno jen zájmem na bezpečném porodu a zdraví dítěte. Tento zájem však nelze vykládat jako jednoznačnou preferenci porodů ve zdravotnických zařízeních.“

Ivana Königsmarková se těší, že už brzy bude moci znovu požádat o registraci a vrátit se k práci porodní asistentky. Proces ji sice stál spoustu sil, ale českým matkám by mohl pomoci. Ministerstvo zdravotnictví změnilo pravidla tak, že od letošního roku mohou ženy rodit bez lékaře, jen s asistentkou. Dosud byla přítomnost lékaře nutná vždy, i když porod probíhal bez komplikací.

Změna je to ale dost nesmělá. Žena si může přivést svou asistentku jen tehdy, pokud s tím bude porodnice souhlasit. Jinak se musí spokojit s asistentkou nemocniční, která často o přirozeném porodu a doprovázení při něm neví skoro nic; je zvyklá asistovat spíš lékařům než rodičkám.

O zrovnoprávnění domácích porodů či vzniku porodních domů tak zatím není ani řeči. Přinejmenším je to však náznak toho, že se ledy začaly hýbat.