Obama se musí ukázat jako vůdce

List The New York Timesve své analýze píše, že prezident Obama varoval Rusko před vyostřováním napětí a vojenskou intervencí s tím, že se to neobejde bez následků. Ale USA mají jen málo možností, jakou odvetu zvolit. Nedávná historie totiž podle autora textu Petera Bakera ukazuje, že když jsou v sázce ruské zájmy, je tato země ochotna onu „cenu za sankce“ zaplatit. Text cituje i někdejšího Bushova poradce Jamese F. Jeffreyho. Podle něj by měl Obama odpovědět na ruské kroky asertivně a navrhnout, aby NATO rozmístilo své síly na polsko-ukrajinské hranici. „Pro záchranu Ukrajiny teď nemůžeme nic udělat; všechno, co lze dělat, je ochránit alianci.“ 

Podobně The Economistna své webu soudí, že Putin považuje Ukrajinu za ruskou sféru vlivu, a je tudíž ochoten ve své hře jít až na hranu a riskovat. Vojenská akce NATO je podle magazínu nepředstavitelná, takže Západu nezbývá než pouhý diplomatický tlak na izolaci Ruska. Na ten by sice Putin mohl slyšet, protože Rusko přece jen není Sovětský svaz. Problém nicméně je, že ruský prezident zatím nebere Obamova varování příliš vážně a má za to, že Západu víc záleží na přísunu ropy a plynu než na ideji svobodné Evropy. „Je na Obamovi, zda se projeví jako vůdce, který Putinovi ukáže, že se mýlí,“ končí The Economist.

Online zpravodajství z Ukrajiny sledujte na iHned.cz

Republikánský senátor John Mc Cain, který v roce 2008 prohrál s Barrackem Obamou souboj o prezidentské křeslo, dal nynějšímu šéfovi Bílého domu několik možností, jak by měl reagovat proti ruskému postupu na Ukrajině.  V interview pro stránku The Daily Beast řekl, že by měl uvalit sankce na nejvyšší ruské představitele včetně neudělování víz a „opovržení“, dále obnovit plány na výstavbu raketové ochrany ve východní Evropě a přivést do NATO Gruzii, na kterou Rusko zaútočilo před šesti lety. Na to všechno prý také bude tlačit v Kongresu.  USA by také měly bojkotovat schůzku G8 a v Soči a tlačit na to, aby totéž učinili ostatní mezinárodní vůdci – neboť jedna z věcí, které Putin nemá rád, je prý špatné renomé na mezinárodní scéně. McCain také kritizoval bývalou ministryni zahraničí Hillary Clintonovou, že absolutně špatně odhadla Rusko a bývalého plukovníka KGB, který chce obnovit ruskou říši, když v roce 2009 „resetovala“ vzájemné vztahy. McCain se „vysmál“ pátečním vyjádřením a postupům Barracka Obamy i ministra zahraničí Kerryho; stejně tak řekl, že události na Ukrajině překvapily Obamovu administrativu i zpravodajce, ačkoli by neměly. Zároveň ovšem zdůraznil, že není možnost, aby se USA nebo NATO angažovaly na místě vojensky – byť je jasné, že sama Ukrajina na obranu nestačí.

Web Politico.comsestavil osm kroků, která má Obama udělat, aby potrestal Rusko. Za prvé by měl ruské jednání nazývat tím, čím je – ozbrojenou invazí. Za druhé by měl poslat ministry zahraničí a obrany do Kyjeva, aby demonstroval podporu Spojených států Ukrajině. Dále by měly USA přerušit jakákoli obchodní i politická jednání, která se netýkají krize. Už teď by také měly Spojené státy spolu se svými spojenci oznámit, že bojkotují červnovou schůzku G8 v Soči. Stejně tak by měly zvažovat podporu Gruzii, či dokonce její členství v NATO.

„Co může Obama dělat? Potřebuje pomoc Ruska kvůli íránskému jadernému programu, potřebuje ji, aby zabránil válce v Sýrii. Nemá peníze ani podporu obyvatel. Američané nejsou nakloněni ani dalšímu zahraničnímu vojenskému dobrodružství. Možná se tedy Putinovy propočty ukážou jako správné. Cenou za nejnovější ruské nájezdnictví na sousedy bude bojkot červnového summitu G8, ochlazení diplomatických vztahů, tahanice v Radě bezpečnosti OSN a obchodní sankce. Zní vám to jako slabá odpověď Rusku? Také je. Zatvrzelého studenoválečníka Putina to neodradí, protože to je něco, s čím jeho duše počítala,“ končí Simon Tisdall svůj komentář na webu deníku The Guardian. Rusové podle něj navíc šíří názor, že USA nemají ani morální právo zasahovat, protože brání v zahraničí své vlastní zájmy víc než demokracii; jinak by se angažovaly například v Egyptě. Editorial na tomtéž webu pak konstatuje, že ukrajinská krize ukázala, jak jsou západní vůdci nepřipravení reagovat na nepředvídatelný vývoj událostí. 

Deník The Washington Post si myslí, že sankce zafungují, pokud budou dostatečně silné. Podle listu nebylo ale páteční vyjádření prezidenta Obamy dostatečně důrazné. Z jeho slov o tom, že za porušení mezinárodního práva a územní integrity Ukrajiny hrozí Rusku mezinárodní odsouzení a blíže nespecifikované důsledky, deník usuzuje, že pro americkou vládu mohlo být v pátek těžké odhadnout, co přesně Rusko vysláním svých jednotek na Krym sleduje. Nyní je však podle WP záměr zcela zřejmý; list ho nazývá „starou a ošklivou ruskou taktikou“. Tedy vyvolání separatistických rebelií v sousedním státě s cílem ovládnout strategickou část země a destabilizovat území i za pomoci vlastní armády, pokud je to třeba. Na to však již Obamovo mezinárodní odsouzení ruských kroků nestačí - a podle WP by na řadu měly přijít diplomatické a ekonomické sankce.

Ukrajinský Kyiv Post si logicky nebere servítky a píše, že „za vším napětím a násilím, které sužuje krymský půlostrov, jsou špinavé otisky Vladimíra Putina“. Odmítá věřit, že většina obyvatel Krymu chtěla by vytvořit svůj vlastní stát, nebo se přidat k Rusku. Řešení vidí Kyiv Post v co nejrychlejším podepsáním dohody s Evropskou unií a Spojenými státy - současné Putinovy akce prý jenom ukazují, že je to krok správným směrem. Současná ukrajinská vláda má podle listu momentálně dost finančních a jiných problémů i bez souseda, který „jen zapaluje ohně“.

Populární internetový magazín Slate se nevěnuje tomu, co by měl Západ udělat proti ruské invazi, ale varuje, že Putinova snaha získat Krym se může nakonec stát i jeho Waterloo. Ruský prezident si podle něj neuvědomuje, že udržet samostatný stát na poloostrově, který je téměř zcela závislý na dodávkách elektřiny, vody a potravin z vnitrozemí, může být překvapivě těžké. Janukovyč tu podle něj rovněž nemusí být přijat zcela s otevřenou náručí; navíc krymští Tataři jsou ostře proti separatismu a mají v tom podporu z Tatarstánu v Rusku i z Turecka. Pozorně se na Krym podle magazínu dívají i čečenští rebelové.