Dienstbier: Státní tajemník nemá být vybírán politicky

Šéf vládních legislativců Jiří Dienstbier (ČSSD) připravuje zákon o státní službě. Normu, o jejíž potřebnosti se u nás mluví dvě desetiletí, ale přesto ji stále nemáme. Budeme mít konečně profesionální a na politicích nezávislé úředníky? Dienstbier říká, že pro to dělá vše. Koaliční lidovci mu ale vyčítají, že to přehnal. Jejich odbornice, náměstkyně ministra vnitra Monika Pálková tvrdí, že Dienstbierovo paragrafované znění dělá z ministra „loutku bez jakéhokoliv vlivu“ a koncentruje příliš moci do rukou nového „superúředníka“ - šéfa všech úředníků, generálního ředitele státní služby.

Zákon by měl mimo jiné odclonit úředníky od zvůle politiků. Lidovci vám ale vyčítají, že jste to přehnal. Podle vámi vytvořeného paragrafovaného znění prý ministr bude jen loutka. Oč se vede spor?
Lidovci stejně jako ANO chtějí, aby měli politici větší vliv na výběr vedoucích úředníků - státních tajemníků, kteří budou šéfovat úředníkům na každém ministerstvu, a vrchních sekčních ředitelů. Chtějí, aby státního tajemníka vybírala čtyřčlenná komise: dva členy by do ní nominoval generální ředitel státní služby a dva ministr. My navrhujeme, aby ministr měl v komisi jen jednoho člověka a generální ředitel dva.

Stejný spor je o výběr vrchních sekčních šéfů, ANO a lidovci chtějí, aby komise měla čtyři členy, dva by jmenoval ministr a po jednom generální ředitel a státní tajemník. My chceme tříčlennou komisi, ministr by do ní jmenoval jen jednoho člověka. To, co požaduje ANO a lidovci, bylo sice domluveno na koaličních jednáních. Já si ale myslím, že kdyby měl ministr vždy polovinu, bez jeho souhlasu by nikdo nemohl být ustanoven do funkce. Nebyl by tak naplněn hlavní smysl zákona, nezávislá státní služba.

Vezměme to po pořádku. Kdo má podle vašeho návrhu vybírat „superúředníka“ a jak?
Navrhujeme, aby generálního ředitele jmenovala vláda. Lidé z projektu Rekonstrukce státu to kritizovali, chtějí, aby generální ředitel vzešel z výběrového řízení. My říkáme, ano, klidně do zákona výběrové řízení zapracujeme, ale ať někdo definuje, jak by mělo vypadat. Podle mého názoru výběrové řízení nic neřeší, členy výběrové komise by stejně vybírala vláda, sejdou se koaliční předsedové, každý navrhne svého člena komise, bude to politicky nominovaná komise, takže vlivu politiků se výběrovým řízením stejně nezbavíme.

A jak se tedy nakonec bude šéf všech úředníků vybírat?
V paragrafovaném textu, který ovšem není konečný, teď je, že o něm rozhodne vláda bez dalšího bez výběrového řízení. Záleží ale na tom, jak se dohodneme. Dá se zřejmě čekat, že nakonec se do zákona nějaká forma výběrového řízení dostane.

Důležitější než to, zda superúředníka vybere přímo vláda nebo její komise, nicméně je, jaká bude muset splnit kritéria. Jak předejít tomu, aby to nebyl jen něčí kamarád a  aby tu funkci někdo nedostal jako trafiku?
Kritéria budou v zákoně v každém případě. Ani vláda nemůže vybrat, koho chce. Nechme stranou přechodné období, v budoucnosti se bude generální ředitel vybírat jen ze státních tajemníků, případně ze zástupců generálního ředitele. Musí to být kariérní úředník, který systém dobře zná, pohybuje se v jeho nejvyšších patrech.

Tím se ovšem počet lidí, kteří se budou moci ucházet o funkci generálního ředitele, zúží na nějaké dvě desítky. Není škoda to takhle uzavřít?
Záleží, co chcete. Já vycházím z toho, že jde o kariérní princip, státní úředníci na sebe přijmou odpovědnost a omezení - a za to dostanou možnost kariérního postupu. Ale systém uzavřený není. Pokud si dnes vzpomenete, že chcete být generálním ředitelem, přihlásit do výběru se opravdu nemůžete. Ale můžete se stát úředníkem, a když budete dobrá, budete vybírána na vyšší a vyšší pozice, a nakonec se můžete propracovat až na toho generálního ředitele.

To je ale úsilí na celý život…
Na celý život ne, ale za dva roky to opravdu nezvládnete.

Kdo bude moci generálního ředitele odvolat?
Odvolávat ho bude také vláda.

Původně se mluvilo o tom, že by ho odvolával na návrh vlády prezident, ne?
To byla varianta, kterou prosazovala vláda Jiřího Rusnoka.

V čem je lepší, když generálního ředitele bude odvolávat vláda, a nikoliv prezident?
Je to jedno. Funkční období generálního ředitele je sedm let, odvolat ho lze jen ze zákonných důvodů. Musel by porušit zákon, dopustit se nějakého kázeňského provinění. Jeho odvolání je navíc správním rozhodnutím, je soudně přezkoumatelné. Proto není třeba pojistka, kterou měl být prezident. Pojistkou je v tomto případě soudní přezkum, správní soud.

A prezidentovi Miloši Zemanovi nevadí, že je úplně mimo hru?
Nezajímám se o to, jestli mu to vadí, nebo ne. Žádnou jeho reakci jsem zatím nezaznamenal; podle mého text zákona, který připravujeme, ještě ani nezná.

Říkáte, že je jedno, zda generální ředitel projde výběrovým řízením, nebo ne, že je jedno, zda ho bude odvolávat vláda, nebo prezident. Proč vám tedy připadá tak důležité zrovna to, kolik členů bude mít komise pro výběr státního tajemníka?
Toto je zásadní střet: jde o to, zda bude státní tajemník vybírán politicky. Kdyby měl ve výběrové komisi ministr dva ze čtyř členů, bude mít právo veta, může zablokovat kohokoliv. Já chci, aby převážil nezávislý prvek, aby generální ředitel jmenoval dva členy komise a ministr jen jednoho.

Myslíte si, že prosadíte něco, co jde proti koaliční dohodě?
Koaliční dohoda skutečně zněla, dva ministr, dva generální ředitel. Zároveň se ale koaliční partneři zavazují, že jim jde o nezávislou státní službu. Proto jsem po poradě s legislativci sáhl k této změně.

A projde vám?
To je otázka. Buď chceme odpolitizovat státní správu, anebo chtějí ministři nadále rozhodovat o státních úřednících. Povedeme o tom jednání.

Co vůbec bude dělat státní tajemník, bude něco jako tajemník na městě?
Ano, bude rozhodovat o služebních věcech, vydávat služební předpisy, rozhodovat o přijetí úředníků do služebního poměru, o jejich vzdělávání a případném propuštění. Úředníka nebude možné vyhodit bez dalšího; složí zkoušku, bude přijat do služebního poměru a propuštěn může být jen ze zákonných důvodů. A znovu jde o správní rozhodnutí, takže se může odvolat ke správnímu soudu. Přesto bude vliv státního tajemníka velký. Každoročně bude úředníky hodnotit a opakovaně špatné hodnocení je důvod k propuštění. Takže když se bavíme o tom, kdo bude státního tajemníka vybírat, zda spíš generální ředitel nebo ministr, jde opravdu o hodně. O to, kdo bude ministerstvo personálně ovládat.

Spor vedete také o výběr vrchních sekčních ředitelů.
Státní tajemník vede úřad. Věcnou, odbornou agendu dělají sekce, v jejichž čele bude vrchní sekční šéf. ANO jim chce říkat odborní státní tajemníci. Podle nás by ani na výběr sekčních šéfů neměl mít ministr převažující vliv. Lidovci a ANO chtějí, aby dva členy komise pro jejich výběr jmenoval ministr a po jednom generální ředitel a státní tajemník. My chceme, aby komise měla jen tři členy, ministr mohl nominovat jen jednoho z nich.

Rozhodně nechceme, aby někomu z nich plat klesl. Není pravda to, co jsem někde zaslechl – že se platy řadových úředníků sníží o nějakých pět až osm tisíc. Ale miliardy na zvýšení platů nemáme.

Jenže když si ministr nebude moci vybrat ani odborné spolupracovníky, nebude pak opravdu páté kolo u vozu? Jak prosadí, aby úředníci uskutečňovali jeho vizi?
Ministr bude sekční ředitele politicky úkolovat, oni musí respektovat a naplňovat vládní program. Když se vláda shodne, že bude valorizovat důchody, není myslitelné, aby to sekční šéf odmítl proto, že s tím nesouhlasí. Musí to odborně provést. Kdyby to neprovedl, bude to kárné provinění a ministr by mohl iniciovat kárné řízení. Podstatné je, že vládní program musí úředník plnit, ale už nemusí ministra poslouchat v tom, kdo má vyhrát veřejnou zakázku.

Co bude se stávajícími úředníky, až zákon začne platit?
Stanou se k datu účinnosti zákona úředníky ve služebním poměru. Také ředitelé sekcí, odborů a vedoucí oddělení zůstanou ve funkci do doby, než na jejich pozici bude vyhlášeno výběrové řízení. A do něj se mohou přihlásit.

„Zbavit se“ úředníka ve služebním poměru bude obtížné. Nehrozí, že se zabetonuje současný stav, kdy na řadě míst nejsou zrovna schopní lidé?
Nejsem schopen říci přesně, kolik je úředníků, odhadem nějakých sedmdesát tisíc. Nikdo nezvládne udělat výběrová řízení na tolik míst. Jsme prostě v přechodném stavu, buduje se systém na desítky let a nějak se rozjet musí.

Už je jasné, jak budou úředníci odměňovaní?
Tohle zatím v paragrafovaném znění nemáme. Ale shoda je na tom, že co nejvíce peněz by úředníci měli dostávat v tarifu a nenárokové složky by se měly potlačit. Ideální by bylo, kdyby odměny měly strop na nějakých dvaceti až třiceti procentech ročního platu. Je třeba předejít takovým úletům, že má někdo odměnu šest set tisíc korun.

Budou úředníci brát víc než dnes?
Rozhodně nechceme, aby někomu z nich plat klesl. Není pravda to, co jsem někde zaslechl – že se platy řadových úředníků sníží o nějakých pět až osm tisíc. Ale miliardy na zvýšení platů nemáme. Jde hlavně o to potlačit nenárokové složky, zavést strop pro odměny a zrušit smluvní platy.

Takže o dobře placených státních úřednících se nám může jen zdát?
K tomu se zatím nechci vyjadřovat, bude to složité vyjednávání. Platy by přinejmenším neměly klesat, předpokládám, že by mohlo dojít i na nějaké navýšení. Ale to jsou naprosto předběžná slova.

Jak tedy chcete dosáhnout toho, aby místo úředníka bylo atraktivní?
Částečně právě služebním poměrem, který sice obnáší povinnosti, ale zároveň dává jistotu, ochranu před propuštěním či kariérní perspektivu.

Kdy se dohodnete s koaličními partnery na konečné verzi paragrafovaného znění zákona?
Ideální by bylo, kdyby shoda nastala během příštího týdne.