Kandidáti na primátora slibují parky, lepší dopravu a plánování

Komunální volby nás čekají až na podzim, nicméně souboje o jednotlivé radnice se rozbíhají už teď. Ostře sledovaný bude jako vždy zápas o pražský magistrát. Po přehlídce nových tváří, jimiž strany reagovaly na dlouholetou vládu ODS v roce 2010, se letos o primátorské křeslo uchází politický establishment: mezi kandidáty je jeden současný a hned tři bývalí primátoři. V následující anketě odpovídají, jaké mají s Prahou plány; řazení je podle abecedy.

Tomáš Hudeček (TOP09): Hlavním nástrojem, jak chci naplnit naše vize o budoucnosti Prahy, bude kobercový nálet na veškerá veřejná prostranství: tedy rekonstrukce komunikací, aby vypadaly jako v Německu, k tomu zlepšení prostor pro cyklisty a chodce či revitalizaci náměstí. V Praze je třeba také budovat nové parky a nemusí to být hned obrovský park typu Stromovka – pro kvalitu života stačí městský park o velikosti jednoho bloku budov. Tři sta tisíc Pražanů má podobný park dál než kilometr a půl od svého bydliště a to se musí změnit. S tím souvisí obecně problém špatného plánování, které budu chtít zlepšit pomocí speciální instituce.

Klíčová je doprava, na kterou se dívám střízlivě. Podíl automobilové dopravy se postupně snižuje a je třeba podpořit jiné formy dopravy; ale zároveň nelze očekávat, že všichni Pražané budou jezdit na kole od rána do večera. Město musí být samozřejmě i bezpečné. Měli bychom se také více zaměřit na vědu, výzkum a inovace. Zadal jsem studii na téma, zda by Praha neměla mít vlastní grantovou agenturu. Rovněž se musíme konečně vypořádat s pohrobky a kauzami z minulosti, které jsou do života města tak zaimplementované, že je musíme řešit. Ať už je to karta, kterou všichni mají a funguje jako papírový kupón, nebo tunel, který čeká na termín dostavby.

Jan Kasl (kandiduje se skupinou nestranických odborníků): Praha jednak není připravená na již probíhající demografické změny. Nejde jen o stárnutí populace, které tady probíhá rychleji než ve zbytku republiky. Je třeba na staré lidi myslet v dopravě a službách, ale i v otázce trávení volného času - ale jde také o příliv mladých imigrantů, kteří mají děti. Dalším problémem je snižování konkurenceschopnosti Prahy v rámci evropského prostoru, tedy ve srovnání s Varšavou, Budapeští, Vídní, Mnichovem či Curychem. Musíme řešit i klesající výkonnost školství, pražští učitelé se platově pohybují pod průměrem města, přičemž v regionech to tak není, což znamená, že učitelé budou mít tendenci odcházet. Jasným problémem je degradace centra a rozpad pevné struktury města – máte dnes jako obyvatel Prahy důvod a chuť jí na Václavák? Dál je potřeba mnohem pečlivěji plánovat rozvoj města, třeba i ve spolupráci se Středočeským krajem. Dnes máme dvě zastupitelstva, která spolu moc nemluví, to má velký dopad na dopravu či školství. Dobrým nástrojem, jak toto řešit, jsou tzv. integrované teritoriální investice, skrze něž by mohla Praha financovat projekty za svými hranicemi, které budou mít dopady na život ve městě.

Miloslav Ludvík (ČSSD): Největším problémem Prahy je doprava, kde se musí dát vyšší preference městské hromadné dopravě. Dopravní situaci v centru bych řešil zavedením nízkoemisních zón či opatřeními typu zákaz vjezdu pro vozidla nad tři a půl tuny. S mýtným bych byl opatrný, sice pomůže centru, ale o to více zatíží oblasti bez mýtného. Nějak se musí dořešit výstavba pražského okruhu. A je nutné, aby se na takových projektech finančně podílel stát, protože je nevyužívají jen Pražané, ale půlka republiky. Další věc je bezpečnost, kde je nutné větší propojení městské a státní policie. Dále čistota města, přičemž tu nelze řešit gigantickými tendry na miliardy, ale konkrétní prací v městských částech. Ukazuje se, že i zdravotnictví bude problém - konkrétně distribuce ambulantní péče ve městě. A samozřejmě bydlení, sociální zvláště. Praha teď bude mít velké příjmy z privatizace bytů na Barrandově a jinde na Praze 5. Než je rozpustit v městském rozpočtu, bylo by lepší je alokovat na konkrétní projekty – na startovací byty a na bydlení pro seniory. Mělo by se také zastavit bezohledné požírání zelených ploch zástavbou, s návrhy na zahušťování městské zástavy nesouhlasím.

Bohuslav Svoboda (ODS): Základním problémem Prahy je, že nemá systém, pomocí něhož budeme plánovat a posouvat se dopředu. Týká se to třeba základního plánování oprav, dnes se to neděje a lidé si stěžují na to, že neustále chodí po rozkopaných ulicích. Pokud bychom vytvořili zvláštní odbor, který by veškeré opravy – a další činnost města - plánoval a koordinoval, jednak bychom ušetřili a zároveň by to vedlo ke zlepšení života Pražanů. Další úspory by přineslo středisko centrálního nákupu – pokud bychom nakupovali třeba elektřinu centrálně také pro jednotlivé městské části či školy, mohli bychom výrazně ušetřit. Musí se dále zvětšovat prostor pro setkávání, proto je třeba revitalizovat pražské parky: Stromovka či Riegerovy sady po tom volají. Praha potřebuje kromě bohatého kulturního života (rád bych oživil svůj plán na novou koncertní síň) také novou a zajímavou architekturu. Nejčastější otázka, kterou kladou turisté, zní: Jak se dostanu k Tančícímu domu. Líbil by se mi blob na Letné, ale nestěhoval bych ho na jiné místo. Každopádně se musíme přestat bát něco zbořit a postavit něco nového, jinak bude Praha zakonzervované město na jednu návštěvu. S tím souvisí to, že centrum města by se mělo znovu stát obyvatelné pro normální lidi. A chtěl bych víc strážníků v ulicích – bezpečnost je naprosto klíčová.

Petr Štěpánek (koalice Strany zelených, KDU-ČSL a Starostů a nezávislých):  Prahu lze rozdělit na historické centrum a zastavěnou část - a pak prstenec okolo složený v podstatě z vesnic. Každá část vyžaduje jiný přístup. Jednak chceme vrátit vládu práva a řád do toho, co Prahu dělá Prahu, tedy v případě historického centra pečlivé dodržování zákona o památkové péči a všech s tím souvisejících činností. A zároveň turisty dostat na jiná místa než jsou dnes – třeba do čtvrtí jako jsou Vinohrady, podobně jako se podařilo třeba v Barceloně. Věnovat pozornost prstenci zastavěného města bude stejně důležité. Jak bude Praha úspěšná pro kvalitní pro život v příštích dekádách, se totiž rozhodne na sídlištích. Měli bychom se o ně postarat: zateplovat budovy, pomáhat lidem při spojování bytů, udržet tam určité penzum sociálního bydlení, zároveň tam udržet střední třídu.

Chceme také ve městě udržet volné prostory, s konceptem zahušťování zástavby nesouhlasíme. Školka pro každé dítě musí být samozřejmostí a chtěli bychom rovněž, aby lidé na rodičovské dovolené měli MHD zdarma. V dopravě je nutné zlepšit prostor pro pěší a cyklisty, hlavní těžiště dopravy mít ve vysokokapacitní veřejné dopravě, kde chceme pokračovat v rozvoji kolejové dopravy (metro, tramvaje). S tím souvisí omezování podílu aut ve městě, a to propojením nízkoemisních zón a parkovacích zón. Je nutné, aby se ve městě dál nezvyšoval počet aut – k tomu může přispět třeba podpora systému tzv. car sharingu, který funguje v mnoha městech na světě. A rádi bychom, aby do chodu města více mluvili občané – nejen do plánování, ale také do toho, za co má být utracen rozpočet.

Boj o magistrát popisuje text Už žádnou Blanku v Respektu 27–28/2014. Dvojčíslo je v prodeji ještě celý teto týden.