Pozadí astronaut Brázda
Pozadí astronaut Brázda
Často hledáte, jak…

Agenda

Google smazal z vyhledávání první text Respektu

Kdo použil "právo být zapomenut" a požádal o výmaz odkazu na článek o tunelování?

Autor: ČTK, AP
Autor: ČTK, AP

Jak jsme se dozvěděli od společnosti Google, z výsledků vyhledávání byl odstraněn první odkaz týkající se Respektu. Asi nikoho nepřekvapí, že jde článek kolegy, který za čtvrt století trvající novinářskou kariéru šlápl na pořádnou porci kuřích ok – Jaroslava Spurného.

Před dvanácti lety pátral po tom, co se stalo s nevracenými či liknavě vracenými úvěry, které české banky poskytly v průběhu devadesátých let, jinými slovy o „bankovních tunelech“, jejichž výše se oficiálně odhadovala na tři sta miliard korun a neoficiální odhady mluvily až o dvojnásobku.

Text nazvaný Korupce a trest popisuje, jak v tu dobu žili lidé, kteří byli obviněni nebo souzeni za úvěrové podvody. Kromě „příjemců“ těchto úvěrů zkoumal i bankovní úředníky, jejichž podpisy se pod zjevně podvodnými úvěry objevily; celkem deset lidí.

A tím se dostáváme k problematičnosti způsobu, jakým Google „právo být zapomenut“ provádí. Nevíme totiž, který z dotčených hrdinů či spíše „hrdinů“ tohoto textu se na společnost obrátil a proč přesně nechce, aby se objevil ve výsledcích vyhledávání. Navíc má celá věc lehce absurdní nádech i proto, že zmíněný odkaz vede na anglickou verzi textu. Tato podivnost má nicméně docela logické vysvětlení – anglická verze visí na webu kompletní a zadarmo, zatímco za českou je třeba zaplatit. Ale možná také dotyčný nechce být dnes spojován s někdejšími kauzami kvůli obchodním partnerům v zahraničí, které může mít.

Pro připomenutí: Soudní dvůr EU letos na jaře v přelomovém rozsudku přiznal evropským občanům (i lidem trvale v Evropské unii žijícím) právo požadovat po internetových vyhledávačích, aby z výsledků vyhledávání odstranily odkazy na informace, které považují za nepodstatné, zastaralé či neúplné. Dal tak tehdy za pravdu jednomu vytrvalému Španělovi, kterému se nelíbilo, že Google po zadání jeho jména stále ukazuje mnoho let starou zprávu o jeho tehdejších finančních potížích. Soudci do digitálního věku překlopili tradiční právní pravidlo, které umožňuje po nějaké době vymazat z trestního rejstříku záznam o méně závažných činech.

Po rozsudku byl zaplaven desítkami tisíc žádostí zejména provozovatel dominantního vyhledávače – Google. Podle posledních informací obdržel 182 tisíc žádostí na smazání více než 655 tisíc odkazů. Dvě třetiny žádostí zamítl. Z Česka přišlo 1893 žádostí na smazání bezmála osmi tisíc odkazů a poměr ano-ne je podobný jako u celkových čísel.

Problém je v tom, že do celého procesu moc nevidíme. Google kupříkladu zásadně nezveřejňuje a ani nesděluje dotčeným médiím, kdo konkrétně o vymazání toho kterého textu požádal. Argumentuje ochranou soukromí žadatelů. Nevíme ani to, kdo a jak přesně oprávněnost žádostí posuzuje. Je jen známo, že na to společnost vyčlenila velké týmy právníků a jiných expertů. Konkrétní metodika je přitom klíčová. V celém procesu totiž nejde o pravdivost informací, ale o jejich zmíněnou „zastaralost“ či „nepodstatnost“ - a tu může být velmi problematické posoudit.

Kupříkladu autorka tohoto textu si zkusmo požádala o výmaz odkazu na text známého extremisty Adama B. Bartoše nazvaný Hluboký výstřih Silvie Lauder. Argumentovala tím, že napadá její profesionální čest, když ji obviňuje ze lži. Podle Bartoše byl text o extremistické Akci D.O.S.T. prakticky vymyšlen, což samozřejmě nebyl. A kromě toho je antisemitský - Bartoš vyvozuje ze jména autorky, že je „příslušnicí vyvoleného národa“, kterou chrání jakési globální „síly“ a používá „JewSpeak“. Google se nicméně rozhodl „v tuto chvíli nepodnikat žádné kroky“.

VA stL TM iLlek • Autor: Respekt
VA stL TM iLlek • Autor: Respekt

// }; _bbx_embed.insert(options); })() // ]]>

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].