Když se poznáme, bude obtížnější šířit předsudky

Když Wai Wai Nu přichází na schůzku do kavárny v severním Rangúnu, chtě nechtě přitáhne pohledy všech přítomných. A není to jen tím, že má výrazně rudé vlasy a na Barmu nezvykle vysoké podpatky. Obličej má stažený do vážného výrazu, kráčí rázně a s hlavou vzpřímenou; z 27leté aktivistky sálá přirozená autorita.

Wai Wai má důvodů k hrdosti hned několik; čtvrtinu života strávila z politických důvodů ve vězení, přesto se nevzdala. Okamžitě po propuštění se vrhla do boje za práva žen a muslimů – za což si loni vysloužila cenu od OSN a dostala se na stránky světových novin. Její příběh totiž ilustruje změny, jimiž Barma právě prochází.

Bez soudu

Wai Wai Nu měla jedno velké štěstí - a trochu taky smůlu, že se narodila jako dcera nejvýraznějšího politika z etnické skupiny takzvaných Rohingyů. Právě Kyaw Min se stal v 90. letech jednou z hlavních postav boje proti diktatuře junty, spolupracoval mimo jiné se známou disidentkou Aun Schan Su Ťij.

V roce 2005 Wai Wai Nu sotva oslavila osmnácté narozeniny a začala čerstvě studium práv, když byla celá rodina obviněna z vlastizrady. Soud se konal bez přítomnosti právníka, neměli ani možnost hájit se sami. Otec vyfasoval ve svých 60 letech 47 let vězení; ostatní po 17 letech.

Wai Wai putovala do vězení Insein vyhlášeného mučením a tvrdým režimem. Společnost jí tu dělaly ženy zavřené většinou za prostituci nebo obchod s drogami. „Byly mladé, mnohdy mladší než já. A měly taková zaměstnání proto, že neměly jinou možnost,“ shrnuje nejsilnější zkušenost z vězení. Tváří v tvář jejich příběhům se rozhodla ženám na okraji společnosti pomáhat.

Ve vězení měla zůstat až do svých pětatřiceti, ale v roce 2010 vládnoucí junta oficiálně předala moc nad zemí Straně sjednocené solidarity a rozvoje USDP, která kromě otevření hranic či podpory podnikání oznámila také amnestii pro politické vězně. Rodina Wai Wai Nu tak byla propuštěna - a jako příslušníci rohingijského etnika se nestačili divit, co se během jejich pobytu za mřížemi změnilo.

Napětí mezi Rohingyi a většinovým etnikem Barmánců panovalo v zemi podle místních od nepaměti. Kromě náboženských rozdílů - Rohingyové jsou muslimové a většina Barmánců buddhisti - může hrát roli i závist: Rohingyové jsou tradičně zdatnými obchodníky.

V posledních třech letech se ale situace značně vyhrotila, mimo jiné kvůli protimuslimské kampani Hnutí 969. Za ní stojí radikální mniši z města Mandalay, kteří šíří strach z muslimů (viz článek Rok, který rozhodne).

Líp se poznat

Většina ze 1,3 milionu Rohingyů dnes žije ve státě Arakan nedaleko hranic s Indií, kde také v roce 2012 došlo k několika brutálním atakům na jejich města a vesnice. Útoky radikálních buddhistů pokračují dodnes a nechaly za sebou stovky mrtvých a 150 tisíc uprchlíků. A vláda proti tomu nic nedělá. „Naopak se zdá, že jí to vyhovuje,“ říká Wai Wai bezchybnou angličtinou.

„Pokud se jí podaří mezi Barmánci rozšířit přesvědčení, že jediný, kdo je ochrání, je armáda, budou lidé v nadcházejících parlamentních volbách mnohem ochotněji volit aktuálně vládnoucí USDP, byť je úzce spjata s předchozí vojenskou juntou,“ tvrdí Wai Wai. I proto podle ní barmský prezident Thein Sein loni schválil změnu volebního systému, která Rohingyům znemožnila volit i být voleni, a poslal do parlamentu návrh normy, která by postavila mimo zákon sňatky mezi příslušníky různých náboženství. A právě proti tomu se snaží mladá žena v rámci svých možností bojovat.

Záhy po propuštění založila neziskovou organizaci, která upozorňuje uvnitř i za hranicemi země na diskriminaci Rohingyů a žen; organizuje lidsko-právní semináře, ale i kurzy angličtiny pro ženy. Vrhla se opět na studia práv a poté, co je dokončila, založila organizaci Justice for Women, která sdružuje barmské právničky a nabízí pomoc místním ženám.

„Naše komunity žijí odděleně, nedůvěřují si; vyvolat nepokoje je strašně jednoduché,“ říká v kavárně v přízemí staré koloniální budovy po Britech, v níž sídlí i její kancelář. Právě proto cílí její workshopy a poradenství na ženy z obou etnik. „Pokud se osobně líp poznáme, bude obtížnější rozšířit v našich hlavách pomocí propagandy předsudky,“ říká nejnovější laureátka ceny N-Peace určené pro mladé aktivisty a aktivistky, již bojují za práva žen.

Článek vznikl za podpory Barmského centra Praha