Pozadí astronaut Brázda
Pozadí astronaut Brázda
Často hledáte, jak…

Agenda, Politika, Společnost

Konzervativní Sparťané už peníze převedli do zahraničí

Jak čeká na výsledky referenda jeden z nejbohatších regionů Řecka

Euroskupina vyčká na výsledky řeckého referenda • Autor: Globe Media /  Reuters
Euroskupina vyčká na výsledky řeckého referenda • Autor: Globe Media / Reuters

Tři hodiny jízdy od Athén leží Sparta. V časech vypjaté evropské krize stojí za zmínku, že ji na troskách opuštěné antické Sparty založili Němci. Ano, čtete správně: prvním králem nezávislého Řecka byl v 19. století bavorský princ Otto, který o obnově Sparty rozhodl a úkol zadal bavorským stavbařům vedeným architektem Fridrichem Stauffertem. 

Dnešní Sparta a její okolí platí za nejvíce pravicový kraj Řecka: levicoví radikálové ze Syrizy tu v lednových volbách prohráli s konzervativci, rekordní desetiprocentní zisky tu dosáhli neonacisté ze Zlatého úsvitu. Některé věci se tedy nemění ani po dvou a půl tisících letech od doby, kdy se Sparta stala symbolem disciplinované tuhé autokracie, zatímco Athény platily za průkopníka radikálně demokratických experimentů.

A v těchto historických kulisách probíhá čekání na výsledky referenda. V centru Sparty je před půlnocí ze soboty na neděli živá atmosféra, jakou z podobně velkých středoevropských měst neznáme. Žije tu pouze dvacet tisíc lidí, ale patnáct až dvacet barů a kaváren s prostornými venkovními zahrádkami je narvaných hosty. Humanitární krize, o které mluví řecká vláda, není vidět ani cítit.

“Tohle si musíš zapamatovat. Je to možná naposledy, co lidé takhle vyrazili ven,“ říká u stolu jedné zahrádky Spyros, architekt a čerstvý třicátník. “Je jasné, že se po zítřku všechno dále zhorší.” Neviditelnost krize v noční Spartě má své vysvětlení: okolní region patří k nejbohatším v zemi, žijí tu úspěšní farmáři, jejichž prodej oliv, oleje a pomerančů krize nezasáhla tak tvrdě jako jiná odvětví.

An elderly man waits to receive his pension   outside the closed too the public National bank of Greece headquarter • Autor: Globe Media /  Reuters
An elderly man waits to receive his pension outside the closed too the public National bank of Greece headquarter • Autor: Globe Media / Reuters

“Většině hostů v barech je méně než pětadvacet. Jejich rodiče budou klidně hladovět, jen aby jim zajistili pocit trošku normálního mládí,” říká Spyros. Sedí tu s kamarádkou Anthi, také architektkou, která se nedávno vrátila ze Španělska, kde dostudovala doktorát.

Oba v lednových volbách hlasovali pro Syrizu; Spyros poprvé v životě, Anthi tak jako pokaždé. Před dnešním referendem se ale jejich názory liší: “Vlastně nechci hlasovat ANO, protože to dá vítr do plachet předchozím vládám, které nás do téhle situace dovedly. Ale jinou možnost nevidím,” je rozhodnutý Spyros. “Kamarád pracuje v Bruselu a je přesvědčený, že Tsiprasovým cílem je odejít z eurozóny - aby si mohl dělat, co chce. Vymyslel to tak, aby za přechod k drachmě mohl obviňovat EU. To samozřejmě nemůžu podpořit.”

Syrizu v lednových volbách volilo hodně Řeků podobných Spyrosovi: názorově jsou blíže středu, toužili po změně a čtyřicetiletému sympaťákovi Tsiprasovi důvěřovali. “Ale mnoho toho nezměnil. Naopak opět zaměstnal některé dříve propuštěné úředníky, kteří na svých místech často nemají co pohledávat. Starým stranám nevěřím – a po tomhle týdnu, kdy ministr financí Varufakis měnil názor každých pár hodin, už nevěřím ani Syrize.”

Anthi to vidí jinak: “Udělali hodně chyb, ale po jejich zvolení Řecko jako by oživlo. A splnili pár důležitých věcí, na kterých mi záleží: umožnili lidem pomaleji splácet dluhy a dali občanství dětem imigrantů, které se v Řecku narodily,” říká Anthi. “Budu volit NE. Nevěřím, že to znamená odchod z Evropy. Vyjednávání bude pokračovat – a já v něm chci dát více moci Tsiprasovi, a ne Merkelové a věřitelům.” Nebojí se obrovských rizik, zastavení přísunu peněz řeckým bankám, jejich bankrotu, mnohem horší situace? “Nevím, co se stane. Ale pokud budeme hlasovat NE, tak se něco pohne, něco se změní.” Co přesně, to zatím neví.

Spyros i Anthi dnes hlasují každý o něčem jiném. On vybírá pragmaticky mezi možnou budoucností s drachmou a jistotou eura. Ona víc volbu vnímá jako gesto směrem k Evropě, jako trochu romantický apel: “Je to odmítnutí strachu, které nás psychicky osvobodí. Referendum je vlastně skvělé, protože přeneslo odpovědnost na občany, všichni o něm debatujeme, přebíráme na sebe odpovědnost.” 

Jiní Sparťané to vidí jinak: spíše než větší národní odpovědnost podle nich referendum přineslo nebezpečné rozdělení země: “Každý v kraji ví, která rodina za občanské války před sedmdesáti lety stála na levici a která na pravici. Politické názory se tady předávají z generace na generaci,” myslí si George, který přijel domů na víkend z Atén, kde pracuje ve velké účetní firmě. U vedlejšího stolu mimochodem sedí s kamarádem, místním raperem a současně farmářem Anserem, jehož píseň si můžete pustit. 

“Nic se nezměnilo. Když budou mít lidé hlad, tak se o Řecko bojím,” říká George. Bude proto hlasovat ANO, jeho kamarád muzikant NE. A pokud příští týden padnou banky a bohatí, venkovští a konzervativní Sparťané by přišli o úspory? Bude pak Sparta zvláště naštvaná a pustí se zas do radikálních pokrokářů z Atén? “To ne, místní už v minulém půlroce peníze převedli do zahraničí,” říká účetní George. “Neztratí víc než jiní Řekové.”

Tak uvidíme. Na vyhlášení výsledků se na náměstí ve Spartě zase sejdeme.

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].