Otázka z Bible do maturity z češtiny patří

Největší neúspěšnost měla tradičně i letos u státních maturit v rámci didaktických testů matematika: neuspěla téměř čtvrtina žáků. Na druhém místě skončila němčina s neúspěšností kolem 20 %, následovala čeština (6,5 %) a angličtina (6,3 %). Co nám tyto výsledky říkají? A má smysl zavádět v této situaci z matematiky povinnou zkoušku? „Jsem pro, pokud bude žák vědět, že se na jeho škole z ní bude povinně maturovat“ říká Jiří Zíka, ředitel CERMAT. V čele Centra pro zjišťování výsledků vzdělávání stojí od června 2012, kdy nahradil Pavla Zeleného, který skončil právě kvůli problémům s maturitami.

Jaké informace získal CERMAT z letošního ročníku státních maturit?
Informace bohužel potvrzují aktuální stav vědomostí a dovedností maturantů. Zjistili jsme například, že od zkoušky z matematiky odešla část maturantů, kteří potenciálně spadají do kategorie „čtyřkařů“. Na snížení podílu volby matematiky jako druhé povinné zkoušky o 6 % se podíleli právě ti, kteří měli potenciál dosáhnout známky čtyři nebo horší. Jejich přechod ke zkoušce z cizího jazyka vedl nepochybně ke zvýšení neúspěšnosti u tohoto předmětu – konkrétně u angličtiny o 2,5 %. Dále se potvrdilo, že žákům chybí produktivní dovednosti, schopnost aktivně řešit úlohy. Do didaktického testu z češtiny byly v souladu s katalogem požadavků zkoušky zařazeny otevřené úlohy, tedy úlohy bez nabídky odpovědí, a ukázalo se, že jejich řešení je pro maturanty daleko větším problémem než pasivní zaškrtávání úloh s nabídkou odpovědí.

Neměla by tedy být maturita praktičtější? Například Tomáš Feřtek z EDUin říká, že by student měl vyřešit nějaký komplexní problém, který by musel před komisí obhájit.
Současná uspořádání maturity tomu nebrání. Školní (profilová) část maturity je organizována a koncipována školou a může a má ověřit vědomosti v rozsahu odborného profilu školy. Společná část je pak zaměřena na ověření minimální úrovně státem požadovaných vědomostí a dovedností z mateřského jazyka, cizího jazyka nebo matematiky napříč všemi obory. Společná část má garantovat minimální úroveň znalostí a dovedností - aby byl žákovi přiznán statut maturanta se všemi právy.

Vrátil byste vícestupňovou úroveň maturit? Je šance, že by vysoké školy akceptovaly vyšší maturitu jako přijímací zkoušku?

Otázka na vrácení či nevrácení víceúrovňové maturity je otázkou o jejím cíli. Pokud je jím ověření tzv. nepodkročitelného minima vědomostí a dovedností, nemá víceúrovňová zkouška smysl. Maturitní vysvědčení poskytuje všem držitelům stejná práva, proč by tedy na některé měly být kladeny v rámci společné části jiné nároky. Pokud by ale došlo ke změně např. živnostenského zákona, pak by možná začalo mít smysl o změně konceptu uvažovat. Co se týká postoje vysokých škol k akceptaci vyšší matematiky, jsem optimista. Oporou jsou mi zkušenosti ze dvou ročníků nepovinné zkoušky Matematika+, pro jejíž akceptaci v rámci přijímacích kritérií či kritérií pro přiznání motivačních stipendií se rozhodlo čtrnáct fakult. 

Jste tedy pro povinnou maturitu z matematiky?
Jsem pro, pokud bude žák vědět, že se na jeho škole z ní bude povinně maturovat. Měl by to ale vědět nejlépe ještě před výběrem střední školy.

Nediskriminovala by povinná matematika humanitní školy?
Nemyslím si, že by maturitní zkouška z matematiky měla být povinná pro všechny obory vzdělání. Jsou obory, např. konzervatoře, pro které by mohla být z pohledu učebních plánů skutečně diskriminační. Naopak ve školách, v nichž je matematika nezbytným teoretickým základem aplikovaných disciplín – strojírenství, ekonomie, statistika či pravděpodobnost, považuji povinnou zkoušku z matematiky za žádoucí. Matematika je pro tyto obory jazykem poznávání.

Z jakých předmětů či oblastí by se měla zkouška skládat? Předseda sněmovního školského výboru Jiří Zlatuška, který říká, že by měla obsahovat spíše oblasti než klasické předměty.
Maturitní zkouška má zhodnotit vědomosti nabyté v průběhu studia, ne testovat intelekt. Společná část maturitní zkoušky by dle mého názoru měla ověřit vědomosti a dovednosti v českém jazyce, cizím jazyce a matematice. Je otázkou, za jakých podmínek zařazovat povinnou matematiku, a tudíž i povinný cizí jazyk. O výběru povinných předmětů se jistě bude dále debatovat, ale podle mě zmíněné trivium patří do všeobecného vzdělání a měl by je úspěšně složit každý maturant. Pokud budeme neustále ustupovat a snižovat náročnost požadavků na dosažení určitého stupně vzdělání, budeme postupně posilovat inflaci vzdělání.

K úpravě modelu maturit: byl byste pro mistrovskou zkoušku, o které mluvil bývalý ministr Chládek?

Některé obory nepotřebují maturitní zkoušku pro výkon povolání. Bohužel živnostenský zákon ji vyžaduje. Dle mého názoru by mělo smysl vydělit školy, pro něž má maturitní zkouška jako zkouška certifikační smysl. V ostatních oborech by se jistě našly cesty, jak znalosti a dovednosti ověřit jiným způsobem, který lépe vyhovuje jejich odbornému profilování.

Potřebujeme vůbec státní maturitu? Nevyhazujeme tím peníze ze státního rozpočtu?
Určitě to není vyhazování peněz. Bez společné maturitní zkoušky bychom nezískali žádné relevantní, souhrnné a srovnatelné údaje o tom, jak vlastně naše školství vypadá. Státní maturita dává takový přehled proto, že je pro všechny stejná, srovnatelná a v maximální možné míře objektivní. Stát jako investor musí mít přece nástroje, kterými efektivitu prostředků vynaložených do vzdělání změří.

Kolik stál letošní ročník státních maturit?
Informaci o letošním ročníku budeme mít až na konci roku, loňský vyšel asi na 152 milionů Kč. Důležitější je ale údaj o jednotkové ceně zkoušek a její porovnání s ostatními mezinárodními zkouškami. V rámci společné části maturitní zkoušky je ročně realizováno více než 200 000 tzv. žáko-zkoušek, tedy téměř půl milionu dílčích zkoušek- didaktických testů a písemných prací. Jedna žáko-zkouška tak vychází na 700 Kč, mezinárodní zkoušky stojí pro srovnání kolem 4000 až 5000 Kč.

Nebylo by jednodušší a levnější maturovat přes počítač?
Neumím si představit, že by v jeden okamžik konali žáci test elektronickou formou. Většina škol by ekvivalentní techniku nedokázala zajistit. Stejný problém by měly i s dostatkem kvalifikovaného personálu Navíc, testováním na počítači se nepodaří otestovat celou škálu vědomostí a dovedností, které ověřujeme. V matematice je například součástí rámcových vzdělávacích programů planimetrie či stereometrie - jak bychom tyto oblasti ověřovali na počítači?

Kolik žáků umí ovládat grafické procesory, které umožňují zakreslit křivky a řešit geometrické úlohy, kolik z nich zvládá zápis vzorců ve Wordu? Co bychom tím pak vlastně zjišťovali? Zkoušeli bychom schopnost ovládat matematické aparáty na výpočetní technice, nebo testovali matematiku jako takovou? Zkoušet se má, jak se učí. Až se bude vyučovat přes počítač a žáci budou na tento typ testování připraveni, pak to bude možné.

A co ta cena?

S úspěchem lze pochybovat i o pravdivosti tvrzení o nižších nákladech. Seriózní, bezpečné a srovnatelné podmínky testování vyžadují dostatek kvalitních a spolehlivých počítačů včetně rezervy v podobě náhradních počítačů. Provozní náklady na udržení spolehlivé technologie spolu s časově rozlišenými náklady na pořízení lze odhadnout na řádově stovky milionů ročně. I s přihlédnutím k dalším testologickým a právním problémům myslím, že maturita na počítačích je zatím spíše utopie než realita.

Co říkáte na kauzu Jidáš? Má být otázka z Bible v didaktickém testu z češtiny?
Určitě může, a kde jinde by měla být, když ne v češtině? Navíc se nejednalo o otázku na přímou historickou znalost z Bible. Test se ptal na literárně-historický kontext, který byl navozený třemi indiciemi - 30 stříbrných, zrada a Iškariotský, čili na jméno považované v naší společnosti za synonymum zrádce. Otázky na historický kontext jsou součástí maturitního katalogu požadavků pro český jazyk.

Na sociálních sítích se o této otázce hodně debatovalo, ale údajně ji mnoho lidí vyřešilo správně.
Podobná diskuze se strhla kolem úlohy, ve které měli studenti vypočítat plochu rotačního kužele, který měl tvar čepice. Média mají obrovskou moc, protože se chopí jedné informace a vytrhnou ji z kontextu. Stává se to téměř každý rok, že někdo rozvíří diskuze kvůli konkrétní úloze. Na druhé straně autoři testů nejsou neomylní, proto je kontrole věnována maximální pozornost. Všechny testy jsou kromě vnitřní několikastupňové kontroly podrobeny závěrečné validaci komisemi složenými z nezávislých odborníků na jednotlivé zkušební předměty i testologii. Každý však ví, že se nelze zavděčit všem, takže se podobné diskuze povedou i v příštích letech.

Chystá CERMAT v tuto chvíli změny do příštích let?
Ne. V dubnu 2014 byl vydán katalog požadavků společné části maturitní zkoušky pro rok 2016. Ten je zatím považován za kvalitní, trvalý základ pro maturitní zkoušky v dalších letech.

Státní maturita funguje od roku 2011. Nová zkouška organizovaná organizací CERMAT (Centrum pro zjišťování výsledků vzdělávání) však plně nenahradila předcházející model. Má dvě části: společnou (státní) a profilovou (školní). Ve státní části žáci maturují povinně z češtiny a pak mají na výběr cizí jazyk, nebo matematiku. V profilové části je na každé škole, jak si zkoušku uzpůsobí.

Ministerstvo školství zavedlo nový typ maturitní zkoušky s tím, že jednotlivá maturitní vysvědčení se nadají navzájem porovnávat, protože každé má jinou hodnotu - a nová maturita má zaručit objektivitu. Chtělo také, aby státní zkouška byla akceptovaná vysokými školami a zaměstnavateli, což měl maturitní zkoušce navrátit prestiž.

Přesto byla státní maturita už před zavedením kritizována politiky; v roce 2012 se uvažovalo o jejím zrušení. Již tři roky před tím demonstrovali sami žáci středních škol, aby byla státní maturita odložena. Řešila se hlavně jejich cena, ale také zadávání otázek. Centrální hodnocení slohů z češtiny stálo roku 2012 místo ředitele CERMAT Pavla Zeleného. 

V současné době jsou nejvíce diskutované povinné zkoušky z matematiky a cizího jazyka, které chtěl zavést bývalý ministr Chládek v roce 2019. Současná ministryně Kateřina Valachová však tento návrh odmítla a uvedla, že nejprve se musí zjistit, proč žáci dosahují tak špatných výsledků.