Konopí na cestě do lékárny

Je to malý krůček pro lidstvo, ale velký skok pro Angelu Reichovou. Dáma z Kalifornie, kterou sužuje nevyléčitelný nádor na mozku, se léta soudí o právo užívat ve Spojených státech beztrestně marihuanu jako lék na bolest. Prohrává bitvu za bitvou, nedávné události jí ale poprvé daly slušnou naději do budoucna.

Nemá cenu vždycky předstírat, že nějaká událost hýbe světem – pisatel, odsouzený zaměstnavatelem k pravidelným čtvrtečním glosám, má prostě čas od času chuť podělit se s čtenářem také o nějakou osobní libůstku. Spor o výzkum a využívání látek ovlivňujících lidské vědomí nelze ve světě válčícím s terorem a čelícím klimatické změně vydávat za něco zásadního, kdo ale chce, uvidí na jeho pozadí i obecnější střet svobodného myšlení s předsudky státní moci.

Americká protidrogová politika se stala základním kamenem té světové a vykolíkovala její hlavní principy. Za okolností, které podezřívavější povahy přisuzují nátlaku oděvního průmyslu, odsoudili americké úřady už ve 30. letech do kategorie zakázaných látek konopí alias marihuanu. O tři desetiletí později ji – coby následek vystřízlivění z květinového mejdanu – následovaly i další drogy rostlinného původu jako psilocybin, meskalin nebo DMT. No Medical Use – stojí u nich připsáno v seznamu zakázaných narkotik, kde dělají v nejtěžší kategorii společnost heroinu a kokainu.

Jak to tak někdy bývá, s vaničkou se vylilo i dítě. Medicínský, terapeutický i duchovní potenciál rostlinné drogy, po staletí využívané přírodními národy, nepochybně mají a zdá se, že ho mají i leckteré látky syntetizované uměle jako LSD nebo MDMA (extáze). Na jejich výzkum bylo ale v USA i většině západních zemí uvaleno embargo.

Marihuana se o svůj come back pokusila jako první. Její lékařský efekt je totiž nejzřejmější a nejméně kontroverzní – pomáhá pacientům s několika diagnózami (včetně AIDS a rakoviny) od nevolnosti, nechutenství a bolestí. Angela Reichová z Kalifornie se o tom přesvědčila na vlastní kůži. Onemocněla bolestivým nádorem hlavy, veškeré chemické léky jí ale způsobovaly těžké alergické reakce. Marihuana ne, takže jí její lékař doporučil bylinu užívat. Měl pro to oporu v zákoně – Kalifornie (stejně jako devět dalších amerických států) už v roce 1996 užívání marihuany pro lékařské účely povolila.

Jenže federální právo tutéž praxi nadále zapovídá a agenti federální protidrogové agentury DEA odmítli brát národní legislativu na vědomí. Dál prováděli razie v domech pacientů, na které někdo upozornil, takže jednou takhle přišla o své rostliny i Angela Reichová. Začala se o právo léčit se marihuanou soudit, po pěti letech ale přišel smutný verdikt: nejvyšší odvolací soud počátkem letošního roku potvrdil, že federální legislativa má přednost a léčba konopím je v rozporu se zákonem.

Takže kde je ta naděje? V jiném soudním rozhodnutí letošního jara. Americká nevládní organizace MAPS, zabývající se možnostmi využívání psychedelických látek, paralelně usiluje o prolomení monopolu vládních agentur na pěstování a výzkum marihuany. DEA, která pronásleduje uživatele konopí, nemůže mít jediná právo bádat, zda je marihuana užitečná – argumentují zastánci psychedelik.

Domluvili se s předním specialistou na rostlinnou medicínu z Massachusettské univerzity a zažádali o licenci na vlastní výzkum. DEA se bránila, ale soud letos její námitky neuznal: monopol prý není opodstatněný a agentura by měla licenci vydat. Verdikt má pouze charakter doporučení, lidé z MAPS ale tvrdě pracují na tom, aby donutili agenturu ho respektovat. Získali na svou stranu přední média, přesvědčili k podpoře čtyřicet demokratických kongresmanů a řadu pacientských asociací a právě teď se soustředí na lobbing u republikánů. Cíl jejich výzkumu je jasný: vyvinout během několika let regulérní lék na bázi marihuany.