Zkrátka vás rozsadíme

České školství nestačilo ještě ani vyřešit svůj problém masivního pobytu romských dětí ve zvláštních, respektive speciálních školách a na obzoru už se rýsuje další problém. Ve Valašském Meziříčí se totiž chystají zřídit od nového roku novou speciálku – třídu pouze pro romské prvňáčky. Ti ostatní pak budou mít také tu „svoji“ – oddělenou třídu. A když prý k tomu vede radnici bohulibý záměr, totiž pomoci malým Romům k většímu osvojení učebních návyků a i když je jistě úspěch, že romští rodiče tady už sami od sebe své děti nepřihlašují do zvláštní školy (jak je místní školský a sociální systém celé roky přesvědčoval), dobrý nápad to rozhodně není.

A to hned z několika důvodů. Nechme teď stranou, že místní úřady vždy striktně odmítaly sledovat etnický původ (napříkklad právě se řešilo podezření, že v Česku končí zbytečně mnoho romských dětí ve zvláštních školách) a najednou chtějí vytvořit čistě „etnickou“ třídu. Připomeňme spíš, že tady už bylo ústy ministerstva školství mnohokrát řečeno, že jiných nástrojů, jak malým romským dětem pomoci se zorientovat v novém prostředí školy a ve výuce prostřednictvím odlišného jazyka je k dispozici celá řada třeba pomocí romských asistentů - takového efektu se proto nemusí dosahovat vzájemným etnickým tříděním a jak to správně označil ministr Kocáb – segregací (je jen s podivem že ve Valašském Meziříčí neznají příklady ze světa, kde se zavedení něčeho podobného pak jen obtížně demontuje). A neméně důležité také je, jaký tím signál z Valašského Meziříčí vlastně dávají. Jednak říkají, že romské děti ještě než do školy stačily vůbec nastoupit jsou vlastně na tom paušálně hůř než ostatní bílé děti a pak – dávají tím také najevo jak běžnými prostředky těžko řešitelný problém nám to ti Romové zase působí.

Jenže ve Valašském Meziříčí to tak dramaticky nevidí: prý po čase až se obě třídy „vyrovnají“, zase místní omladinu dohromady spojí. Jenže co když děti už nebudou chtít se s malými Romy dál vůbec stýkat (precedentem může být nedávný případ z Kladna, kde si jdou „po krku“ děti ze zvláštní školy a gymnázia a to jenom proto, že mají najednou společný vchod do školy)? Co když si bílé děti stačí mezitím osvojit dospělými napovězené přesvědčení, že Romové jsou ti „jiní“ a problémoví, kteří už od svého narození nic neumí? Kdo jim bude vysvětlovat, že učit se v cizím jazyce není zase až tak jednoduché a že jejich rodiče s chronickým problémem jak vůbec najít práci pak jen těžko hledají sílu věnovat se předškolní přípravě svých dětí? A naopak, mají se malí Romové, kteří mají být podle obecně sdílené vize novou nadějí svého etnika hned s prvními krůčky do školy, seznámit s úředními direktivami, které nevypadají příliš přátelsky a sofistikovaně a brání jim v přirozeném vzájemném poznávání se (ochuzují tím i ostatní děti)? To netuší vedení města, jak je to pro děti lidí, vystrkovaných po celá desetiletí od nás pryč nejraději někam do ghett nesmírně důležitou věcí neztratit prostě kontakt s většinou? Proč neberou v potaz názor rodičů, kterým se to nelíbí? A nakonec nespustí tím jen nějakou novou vlnu „jednoduchého“ řešení jako to svého času předvedl Jiří Čunek s Romy ve Vsetíně a další ho pak následovali? Nebudou pak lidé s takovým handicapem chápáni jako viníci problémů, která nám bude působit Dělnická strana? Tak jednoduché rovnítko totiž nedávno udělal mezi sociálně slabými Romy a neonacisty v televizní debatě „Máte slovo“ sám iniciátor nových sociálních postupů lidovec Čunek.

Na druhou stranu je potřeba se zmínit, že na komunální úrovni jsou ještě i jiné příklady: třeba ve Znojmě a čerstvě v Holešově vystěhovali Romy ze zdemolovaného místního ghetta a zachovali se k nim jako k lidem, kteří potřebují pomoc – bez problému jim dali k dispozici nové kvalitní byty v normální městské zástavbě. A nebo sobotní multižánrový festival Všehodění ve vysočanském Podviní: tam si skupinka dvacetiletých hip-hoperů pozvala něco opravdu hodně odlišného: vedle omamně dunivého rytmu techna totiž zazněla i neuvěřitelně „divoká jízda“ desetičlenné romské kapely.