Šance pro milovníky „tlusté čáry“

Jak informovaly včerejší Lidové noviny a po nich internetové servery, ústav prý podle Pence cenzuruje informace a brání lidem v otevřeném poznávání komunistické minulosti.

Důkazem mají být dvě elektronické kartotéky, které tajná policie nakrmila jmény všech lidí, s nimiž kdy vešla do styku. Souhrnně mají obsahovat přes milion záznamů.

Ústav má obě databáze k dispozici, ale nezveřejnil je na internetu. To Penc považuje za cenzuru. Proto ohlásil, že zveřejnění provede na vlastních internetových stránkách (svazky.cz). Mělo k tomu dojít včera, ovšem ani v pozdních odpoledních hodinách se mu to nezdařilo. Údajně kvůli přetíženému serveru.

Je pravda, že zpřístupňování informací shromažďovaných komunistickou tajnou policií ani po vzniku Ústavu pro studium totalitních režimů nefunguje bez absurdit. Vyvěšení elektronických kartoték na internet prý podle šéfa ústavu Pavla Žáčka není možné proto, že to nepovoluje zákon. Každý si ale může zažádat, aby mu archiváři provedli v kartotékách rešerši. Je to zbytečně otravná oklika, důležité ale je, že se člověk ke konkrétním informacím nakonec dostane (abscr.cz/cs/jak-zadat).

Oproti době před nějakými pěti lety je to zásadní posun. Což spoustě lidí – patří mezi ně i polovina českých poslanců – leží v žaludku. Stanislav Penc by to měl vzít při obviňování ústavu z cenzury v úvahu.

Ta instituce určitě funguje nedokonale. Je ale taky možné, že po podzimních volbách nebude fungovat vůbec, k čemuž milkovický rebel poskytuje milovníkům „tlusté čáry za minulostí“ munici. I když možná nevědomky.

Jestli se ale archivy komunistické tajné policie opět podaří uzavřít, těžko se dopracujeme k tomu skutečně podstatnému: analýze mechanismů, kterými totalitní režim ovládal zdejší společnost. Něco takového chybí v Česku daleko víc, než seznamy jmen volně přístupné na internetu.