Modrá revoluce

Výpravná dvouapůlhodinová sci-fi fantasy, kterou některé zdroje označují za vůbec nejdražší snímek všech dob, je totiž jako první hollywoodský velkofilm natočená celá ve 3D. Před čtyřmi měsíci pustila produkce do kin po celém světě přibližně dvacetiminutovou sérii několika scén, z níž bylo patrné, že Cameron využil stále dostupnější a dokonalejší možnosti digitální animace do posledního dolaru. Z akčních scén odehrávajících se v pralesních porostech planety Pandora, obydlených nejroztodivnějšími živočišnými druhy, přecházely oči. Nebylo ale jasné, jestli se Cameronovi podaří své vizuální hračičkářství napasovat na působivý příběh.

Podle prvních reakcí z několika prvních projekcí v Londýně, Sydney a několika městech v USA se autor Titaniku vrátil ve velkém stylu. Příběh o boji domorodého kmene Na´vi - humanoidů s hmyzími rysy, nápadně velkýma očima a modrou kůží, s lidskými kolonizátory - kteří mají v plánu kvůli těžbě vzácného minerálu vydrancovat planetu, se dotýká hned několika módních a aktuálních témat. Hlavně boje za záchranu přírodního bohatství Země, která každým dnem ztrácí něco ze své biodiverzity. A nepřímo podle prvních diváků také satiricky glosuje imperialistickou politiku Spojených států, tedy zejména nedávné Bushovy éry. Chemie mezi protagonisty (do velké míry animovanými) ústřední love-story je pak údajně přesvědčivější než ta mezi Leonardem DiCapriem a Kate Winsletovou v Cameronově předchozím komerčním trháku.

Média okamžitě začala spekulovat, jaké šance má očekávaný hit, který jde tento čtvrtek do kin, zasáhnout do boje o Oscary. Režisérův předchozí spektákl o zkáze zaoceánské lodi získal prestižních sošek jedenáct. Lidé, kteří film už viděli, ale takový úspěch většinou nepředpokládají. Oscary v několika technických kategoriích jsou skoro jisté a nominace na nejlepší film a nejlepšího režíséra se dají předpokládat. O tom, že výpravná digitálně animovaná fantaskní podívaná zvítězí v myslích akademiků nad klasickými hranými dramaty, se dá ale s velkou mírou pravděpodobnosti pochybovat.

Avatar se do dějin filmu nejspíš zapíše z jiných důvodů. Může diváky přesvědčit, že 3D technologie – sázka studií a kinařů proti krizi a pirátskému stahování – není vyhrazena jen kresleným pohádkám nebo záznamům koncertů. Může dodat nový rozměr i těm finančně nejnáročnějším filmovým projektům. „Pokud je 3D zachráncem kina, Avatar je něco jako Svatý grál,“ rozplývá se aktuálně na webu jeden z bloggerů. Za přesně ten 3D film, který bude po letech označován za kinematografický milník, označila Avatar i recenze v deníku The Sun.

Většina diváků ho ale v té nejlepší třídimenzální kvalitě - se stereoskopickými brýlemi – neuvidí. U nás se sály s potřebným digitálním vybavením počítají dosud na desítky, i ve Velké Británii je jich dnes sotva desetina. Avatar v tomto směru jen vytyčuje jistý směr a dává návod ostatním filmařům a jejich producentům, kam by se mohli ubírat.