Konec angličtiny v Čechách

Právě na nedostatek rodilých mluvčích a kvalifikovaných jazykářů se zpráva inspektorů zaměřuje. Dochází k tomu, že zatímco v letech 2006/2007 bylo na českých základních školách mezi angličtináři 7 % rodilých mluvčích, ve školním roce 2008/2009 to byla už jen dvě procenta. Na středních školách je úbytek menší: stav ve sledovaném období činil 2,6 % versus 2,3 %.

Nářky nad malým počtem rodilých mluvčích je pochopitelný, nicméně trochu dvousečný. Sympatický Angličan ve třídě totiž ještě není zárukou, že se člověk naučí anglicky lépe než když Shakespearův jazyk předává schopný český kantor. Motivace učit se může být v prvním případě vyšší, nicméně je to na odbornou debatu, která náleží odborníkům.

Klíčové sdělení zprávy by nicméně nemělo uniknout pozornosti – totiž fakt, že přestože je dvacet let po revoluci a katedry cizích jazyků na zdejších vysokých školách hlásí téměř trvale převis poptávky nad nabídkou, jít učit chce jen zlomek absolventů. A také zlomek rodilých angličtinářů, kteří v Česku žijí a mohli by si tu doplnit potřebné pedagogické minimum.

Příčina zmíněného stavu může být jen jedna a zpráva, plus sami kantoři, ji potvrzují – chybí peníze. Při platech v českém školství se rodilý mluvčí či vystudovaný jazykář mnohem častěji rozhodne tlumočit na zakázku nebo překládat manuály pro agenturu, než jít za katedru.

Dokresluje to i rozdíl v úbytku angličtinářů v mateřských školách, na základních, a na středních. Zatímco v prvním a posledním případě není propad tak dramatický, na základních školách ano. Jasné: v mateřské potřebujete vychovatele a angličtináře, na střední angličtináře, ale ne na všech se stejnou intenzitou. Základní školy, kde je angličtina povinná od třetí třídy, potřebují jazykáře všechny a na plný plyn.

Kromě nich ale potřebují i matikáře, chemiky, učitele biologie, fyziky, zeměpisu, dějepisu… vějíř předmětů, a tudíž potřeba kantorů, je tu největší. Má to pochopitelně dopad na rozpočet, čímž i schopnost školy zaplatit dobrého jazykáře.

Je proto otázka, zda nenadešel čas „osekat“ kvantitu výuky u některých předmětů ve prospěch angličtiny. Může to znít jako kacířská myšlenka, ale ruku na srdce, kolik z vás v praktickém životě užilo znalost Mendělejevovy tabulky chemických prvků, historii rodu Slavníkovců nebo vzoreček výpočtu rychlosti pádu tělesa T o váze X a z výšky Y, ve srovnání se znalostí angličtiny? Pokud by se například počet hodin fyziky anebo chemie – se vším respektem k těmto vědám – snížil o třetinu, a ušetřené finance z platu použily na mzdu angličtináře, možná by to leccos vyřešilo, od úspěšnosti na pracovním trhu až po odvrácení rodinných krizí na dovolené v cizině.

Ostatně, odpovědi z říše chemie, fyziky atd., jsou-li potřeba, si beztak většina lidí dnes už googluje. A svět googlu je největší – v angličtině.