Novým šéfem Vojenského zpravodajství bude Kovanda

Po pěti letech odchází z čela Vojenského zpravodajství, jedné z páteřních tajných služeb v Česku, jeho šéf Ondrej Páleník. Na včerejším zasedání vláda oficiálně schválila jeho nástupce, kterým bude v říjnu jmenován jeden z jeho blízkých spolupracovníků Milan Kovanda. Ministři rozhodli ve shodě.

Kovanda je v armádně od roku 1992, kdy začínal u speciálního průzkumu. Podobně jako Páleník i on má za sebou opakovanou službu v Afghánistánu, před tím byl nasazen v Kosovu. Kovanda byl v Afghánistánu celkem na třech misích. Od roku 2007 byl velitelem tamní 601. skupiny speciálních sil, které byly nasazovány v přímých bojových akcích pod Hindúkušem. Na tomto postu nahradil právě Páleníka, kterému do té doby dělal zástupce.

Pod vedením Páleníka si Vojenské zpravodajství získalo respekt zahraničních partnerů, a to hodně za své aktivity v Afghánistánu. Ty vedly mimo jiné k dopadení hledaných teroristů i opakovanému předávání citlivých a spojenci oceňovaných zpravodajských informací. V době působení Páleníkova blízkého spojence Martina Bartáka ve vedení ministerstva obrany, ale zpravodajci zároveň čelili kritice, že nedostatečně rozkrývají předražené armádní obchody, které byly tehdy Bartákem uzavírány.

To Páleník vždy odmítal s tím, že i v tomto směru je tajná služba aktivní. Zároveň ale nikdy nespecifikoval, jaké podezřelé armádní obchody Vojenské zpravodajství překazilo nebo zmapovalo, respektive jaké informace zpravodajci předali policii k dalšímu vyšetřování. Pro fakt, že spíše žádné nebo téměř žádní svědčí to, že se policie v Bartákově éře nezabývala žádnou velkou armádní transakcí, ať už to byl pro erár nevýhodný nákup letadel CASA nebo obrněnců. Konkrétní obvinění padly až nedávno po Bartákově odchodu, a to hlavně z aktivity samotné policie.

O dalším působení Páleníka ještě není definitivně rozhodnuto. Podle informací Respektu nicméně již dostal od premiéra Petra Nečase (ODS) nabídku, aby stanul ve vedení Správy státních hmotných rezerv, které jsou nyní bez řádného šéfa. Ten poslední – Ladislav Zabo – rezignoval poté, co mu byly vytýkány problematické stomiliónové nákupy paliv. Státní hmotné rezervy jsou strategickým podnikem, který má za úkol v případě ropných či jiných palivových krizí zajistit na přechodný čas energetickou soběstačnost země. Zda Páleník na tuto nabídku nakonec kývne, není jasné. Stále to údajně zvažuje.

Od nástupu Kovandy do čela Vojenského zpravodajství nelze očekávat výraznou změnu ve směřování služby, alespoň v dohledné době ne. Jeho jmenování, s nímž byl Páleník srozuměn, představuje spíše kontinuitu. Lze proto předpokládat, že tajná služba bude mít dál tak, jako tomu bylo za Páleníka, jako svoji prioritu nasazení v rizikových oblastech, jako je Afghánistán. V případě Česka pak půjde o získávání operativních informací o ekonomické špionáži jiných služeb, například ohledně dostavby Temelína, na což se Páleníkovi lidé rovněž zaměřovali. Zda za Kovandy začnou zpravodajci důkladně řešit i armádní korupci, lze zatím jen obtížně analyzovat, protože on sám se na tohle téma nikdy veřejně nevyjádřil.